Hospodářská komora k min. mzdě: Kvůli odborářům dojde ke zdražování. Lidé si připlatí za obědy, úklidové a ubytovací služby i servisování aut

08.04.2019 Miroslav Diro

Pokud vláda vyhoví požadavku odborářů, aby se minimální mzda po letošním zvýšení o 1.150 korun zvedla o dalších 1.650 korun měsíčně, lidé si budou muset za služby a zboží výrazně připlatit.

Zatímco v loňském roce vzrostlo tuzemské hospodářství o 2,9 % a mzdy průměrně o 8,1 %, reálná produktivita práce přepočtená na zaměstnance vzrostla jen o 1,3 %. Produktivita práce tak roste výrazně pomaleji než mzdy, což je pro českou ekonomiku nebezpečný scénář. Od začátku Sobotkovy vlády do konce loňského roku vzrostla minimální mzda o 44 % a produktivita práce jen o 11 %. Po letošním zvýšení nejnižších výdělků a v případě, že by vláda znovu vyhověla odborářskému bossovi Josefu Středulovi, jen za Sobotkovy vlády a vlády Andreje Babiše by nejnižší možný výdělek stoupl o 76 %. Reálná produktivita práce ale vzroste za celé období výrazně méně.

Z těchto důvodů Hospodářská komora České republiky v tuto chvíli nesouhlasí s dalším zvýšením minimální mzdy a doporučuje vládě, aby požadavek odborářů odmítla a umožnila zaměstnavatelům razantní zvyšování minimální mzdy v posledních letech vůbec vstřebat. 

Hospodářská komora dlouhodobě považuje za lepší řešení zavést automatický valorizační mechanismus, který odpolitizuje minimální mzdu a umožní zaměstnavatelům předvídat růst minimální mzdy. Rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí tento mechanismus nezavést je chybou.

Firmy se dosud snažily vysoký růst mezd zaměstnanců kompenzovat ze svého zisku. To již nebude plošně možné, zaměstnavatelé budou nuceni investice omezovat a promítat jakékoli požadavky odborů do cen. Lidé s nejnižšími mzdami tak v konečném důsledku mohou na zvýšení minimální mzdy prodělat.

Růst minimální mzdy přímo zasáhne nejvíce ty obory, kde pracují zaměstnanci s nižší či žádnou kvalifikací, tedy takové obory, kde je i nejnižší produktivita práce. Ke zdražování tak dojde především ve službách, kde je podíl nízkokvalifikované práce největší. Jedná se například o závodní stravování, opravy a stavební práce v domácnostech, úklidové a ubytovací služby, autodopravu a další.

Mzdové náklady na jednoho pracovníka pobírajícího minimální mzdu by v příštím roce vzrostly o 26.400 korun ročně. Malé úklidové firmě o čtyřech pracovnicích tak jen letos stouply mzdové náklady o 72 tisíc korun, v roce 2020 by to oproti letošnímu roku mělo být o dalších 105.600 korun za rok. Za zřejmou demagogii a liché tvrzení tedy lze považovat argument Josefa Středuly, že zvýšení minimální mzdy pomůže malým a středním podnikům.

Podle ČSÚ se míra zisku v loňském roce v ČR meziročně snížila, a to i přes to, že naše ekonomika svižně rostla. Významný podíl na tom má právě nárůst mzdových nákladů. Výrazný růst mezd se očekává i letos, a prostor pro investice firem i ochota podnikatelů investovat vzhledem k letošním rizikům tak budou malé. Hospodářská komora přitom dlouhodobě upozorňuje, že pokud firmy nebudou investovat do efektivnější výroby, ztratí svou konkurenceschopnost vůči zahraničním podnikům. To v důsledku dolehne na samotné zaměstnance.

Publikace