Strašidlo nedostatku lidí

08/02/2019

Dovoz pracovní síly vyřeší její zdejší nedostatek jen dočasně. Problém je varováním pro vzdělávací systém

Naše ekonomika má problém. Na konci letošního roku může u nás chybět až půl milionu zaměstnanců. Hrozí zpomalení ekonomického růstu. Firmy se dále budou přetahovat o lidi, mzdy budou rychle růst, ale produktivita už méně. Stát přitom prodělává: neobsazením 500 tisíc pracovních míst stát jen v loňském a letošním roce přijde skoro o 200 miliard na daních a odvodech. Přitom se nám v posledních letech dařilo, mzdy rostly, a hlavně se nůžky mezi životní úrovni u nás a v nejvyspělejší Evropě uzavíraly. To vše teď může být ohroženo, zvláště když nemůžeme vyloučit různé šoky přicházející ze světa. Navíc nejsme v tom sami, podobný problém zažívají i naši sousedi, včetně Německa. Střední Evropou obchází strašidlo nedostatku lidí.
Krátkodobě je pomoc jediná, chybějící pracovníky dovézt ze zemí, kde o to mají zájem a kde je lidí stále dost k dispozici. Současně to musí být země s podobnými pracovními a společenskými návyky jako u nás a musí být poblíž. Naši zaměstnavatelé musí tyto lidi chtít. Zemí, která všechna tato kritéria splňuje nejvíce, je Ukrajina. Musí to mít však pravidla.

Pravidla dovozu cizinců

Především, přednost musí mít český zaměstnanec. Teprve když se ukáže, že žádný Čech nemá o místo zájem, je možné je nabídnout cizincům. Dále, cizince musí chtít zaměstnavatelé. Tam je to jednoduché – zájem je obrovský a Ukrajinci (ale také Srbové či Mongolové) jsou považováni za pracovníky s dobrou disciplínou a schopností přizpůsobit se.

Rovněž musí chtít vláda. To má dvě roviny. Vláda musí zjednodušit a zprůhlednit vydávání pracovních víz. To znamená vymýtit podezření z korupce kolem konzulátů, zabezpečit nutnou administrativu úředníky a donutit příslušná ministerstva k maximální rychlosti a pružnosti. Vláda však také musí překonat odpor odborů, které jsou proti. Minulé vlády toho schopny nebyly, ta současná ano, když očekáváme, že letos umožní přivést do Česka až 50 tisíc Ukrajinců. Zásadně to problém neřeší, ale pomoc to je, díky.
Všichni musíme zamezit činnosti nelegálních či pololegálních agentur, které dovážejí cizince, především Ukrajince z Polska. Zaměstnávání těchto lidí snižuje důvěru v zahraniční pracovníky, umožňuje jejich rychlou fluktuaci a je i zdrojem kriminality. Každý, kdo takového cizince zaměstná, riskuje především sám.

Systém však nesmí naopak cizince zvýhodňovat. Neumím pochopit, jak mohly odbory požadovat, aby podniky platily cizincům medián české mzdy. To by české lidi diskriminovalo, u řady profesí až o několik tisíc měsíčně. Rozumím, že odbory brání pracovní místa pro Čechy. Chápu obavu, že málo placení Ukrajinci stlačí obecnou mzdovou úroveň. Na současném trhu práce nic takového ale nehrozí. Drtivá většina Čechů, kteří jsou vykazováni jako nezaměstnaní, nikdy pracovat nebude. Buď nemohou, nechtějí, nebo pracují načerno. Podniky pak musí Ukrajince zaplatit, jinak je mít nebudou.

Odbory se svým odporem proti Ukrajincům vůbec střelily do vlastní nohy. Nejprve blokovaly dovozy cizinců úplně. Potom se snažily minimalizovat roční kvóty pro tento dovoz na minimum, jen pár tisíc ročně. Nakonec vymyslely na povrchu lákavou obezličku s mediánem mzdy pro cizince. Snad již toho nechají, když přicházejí signály, že jejich vlastní organizace v různých podnicích po cizincích volají podobně jako zaměstnavatelé. Není divu, když jejich podnik bez cizinců ztratí zakázky a lidem klesnou výdělky.
Konečně i podnikatelé něco musí nebo spíše nesmí. Každý podnikatel, který Ukrajince (ale jakéhokoliv cizince či vlastně i Čecha) vykořisťuje mzdou pod úrovní té obvyklé (neřkuli minimální) nebo jiným nedůstojným způsobem, zasluhuje opovržení. Poškozuje dobré jméno podnikatelů obecně a jen snižuje šanci na vyšší dovoz cizinců.

Momentální záplata

Dovoz chybějících lidí dlouhodobý problém na našem trhu práce samozřejmě nevyřeší. Není to nic jiného než momentální záplata. Dnešní nerovnováha na tomto trhu, kterou jsme si ještě před pár lety sotva uměli představit, je především varováním pro vzdělávací systém. Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc? Nabídka absolventů českého školství se prostě odtrhla od reálného života.

Dnešní problém na trhu práce však není jen problémem vzdělávacího systému. Příliš mnoho rodičů dnešních patnáctiletých považuje pro své dítě učební obor za něco společensky degradujícího. To je nesmysl, mladí řemeslníci dnes již skoro ve všech oborech budou pracovat s technologiemi, které jim poskytnout uznávané společenské postavení. Navíc, bude po nich poptávka, takže vždy najdou dobrou a dobře placenou práci.

No a pak je tady nový jev, ovládající generaci dnešních dvacetiletých, kterým je preference volného času před kariérou a dobrým platem. S tím asi rychle nic neuděláme, je to jev pozorovatelný ve všech vyspělých zemích. Nicméně v době, kdy oni budou trávit volný čas, někdo bude muset pracovat.

Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků?

Lidové noviny – 8.2.2019

Publikace