Stavební právo se musí změnit!

25/07/2019

Zoufale na to čekají občané – stavebníci, podnikatelé, investoři – i stát, odpovědný za silnice a dálnice. V délce povolovací doby pro různé stavby je Česká republika asi na 150. místě mezi všemi zeměmi světa. V žádné jiné oblasti na tom nejsme tak špatně. Může za to řada věcí, hlavní jsou však špatné zákony, a proto se je snažíme změnit.

Představte si okrajovou část menšího městečka. Vlastníte tam dům a ulice je rozkopaná, dává se nové plynové potrubí. Řeknete si: paráda, napojím se při té příležitosti na plyn (a ještě využiji kotlíkovou dotaci). Takže fakticky stačí napojit 5 metrů trubky ze sklepa rodinného domu na hlavní plynové potrubí na kraji silnice. A ono ejhle – 22 různých vyjádření úřadů, papírů a posudků! Hasiči, policie, záchranný systém, plynaři… nebo třeba městský architekt, který chce ujištění, že trávníku před domem se nic nestane. V praxi se trubka protáhla v zemi a na trávník se ani nestouplo. Ještě teď si majitel domu klepe na čelo, neboť vyřídit všechna tato povolení bylo výrazně delší, než si plyn k domu přivést. A navíc, majitel všechny úřady musel obíhat sám a čekat tam ve frontách.

Další příběh, autentický z pera jednoho zoufalého žadatele. Šest let se pokoušel získat souhlas vlastníka kanalizace pro veřejnou potřebu s napojením sedmi rodinných domů. Přestože bylo vše v souladu se stavebním zákonem, územním plánem a kanalizace vedla po jeho pozemku, dokázali mu domluvení okolobydlící a jejich přátelé – úředníci na místním stavebním úřadě – napojení zablokovat. Až sedmý rok s pomocí ministerstva zemědělství a pokut se podařilo situaci vyřešit. Možná to vypadá jako příběh se šťastným koncem. Jenže stejný pán dnes prožívá totéž s oplocenou zahradou. Přestože má sítě pro veřejnou potřebu téměř na svém pozemku (asi 2 m), obec napojení na vodovod i elektřinu odmítla, kraj obci udělil pokutu, obec se odvolala, rok je pryč a elektřina s vodou nikde.

Velkým tématem posledních let jsou české dálnice a silnice, jejich výstavba a oprava. Málo se ale píše o tom, že jen samotná příprava a schvalování se počítá na roky i déle. Na Ředitelství silnic a dálnic by mohli vyprávět o žádostech, které byly podány před více než 10 lety, a dokonce i 20 lety. Podívejme se opět na některé konkrétní případy. Třeba takový obchvat u Pohořelic u Mikulova. Je součástí D52, tedy dálnice, která má sloužit jako hlavní tah sever–jih, spojující Česko např. s Itálií a Chorvatskem přes Rakousko. Zatímco Rakušané již dálnici k hranicím přivedli, my ne. Soud zrušil povolení na základě žádosti dvou neziskových organizací, které se zřejmě domnívají, že je ekologičtější a lepší vést dopravu přes města a obce. Výsledkem je, že obyvatele obcí v nedokončeném úseku čekají opravdu nepříjemné časy, zejména v létě o prázdninách při přesunech na dovolenou. Budou dýchat špatný vzduch, budou se bát přejít silnici.

Přitom první posouzení stavby, takzvaná EIA, proběhlo už v roce 2005. Vinou nesmírně složitých procesů a obstrukcí má stavba možná šanci spatřit světlo světa v roce 2028, tedy pokud legislativní džunglí a věčným napadáním vůbec projde. A to prosím hovoříme o několika málo kilometrech spojujících již hotové úseky za mnoho a mnoho miliard.

Takže, něco s tím dělat musíme. Začněme od úřadů. Spousta průtahů i u naprosto jednoduchých staveb je dnes způsobena i tím, že stavební úřad je dlouhodobě neobsazen nebo nedisponuje kvalifi kovanými odborníky. Často se stává, že úředníci mají na starosti jiné, zcela nesouvisející agendy, což ubírá jejich čas pro vyřizování stavebních povolení. Další věc je dodržování správních lhůt. Když občan včas nezaplatí daně, stát ho rychle postihne. Pokud si však neplní zákonné povinnosti úředník, neděje se dnes vůbec nic. Mnohdy to ale není jen jejich chyba – pro práci úřadů nejsou až příliš často vytvářeny vhodné podmínky.

Další problém je legislativní ping-pong, kdy si úřady posílají žádosti sem a tam, ani jeden ale nechce rozhodnout.
Nadřízený místo toho, aby zjednal nápravu, pouze sdělí, že je věc špatně a jede se znovu od nuly. Často lidem také chybí informace – co mám předložit, když si chci postavit rodinný domek nebo cukrárnu? Nebo je získávají hodně pracně a navíc polovičatě. Žadatelé o povolení jsou v průběhu řízení bombardováni novými a dalšími neočekávanými požadavky na dodání podkladů různými úřady. Je toho ještě mnoho dalšího a proto snaha o rychlou změnu, jiným slovem rekodifikaci zákonů. Jednotlivé úřady budou sloučeny, budou tedy sdílet odbornou pomoc, vybavenost, ale i lidskou kapacitu a konečně zvládnou zajistit zastupitelnost o dovolených či při nemocech.

Díky rekodifikaci skončí úřednický ping-pong. Úřady přestanou stavebníka posílat neustále dokola od čerta k ďáblu a zpět v nekonečném vracení případů k novému řízení. Naopak, stavebník bude podávat jednu žádost, bude mu vydáno jedno povolení a proti němu bude možné pouze jedno odvolání. Dnes je to často tak, že stavebník podá žádost a pokud na ni úřad nereaguje, neděje se nic a stavebník jen čeká a čeká. Po změně stavebník řádně vyplní návrh (nikoli již žádost) a pokud úřad nekoná, pak rozhodnutí bude přijato automaticky, na základě podaného formuláře. To bude samozřejmě obrovský pokrok. Podobný formulář zavedl například rejstříkový soud nebo katastr nemovitostí a prokazatelně se řízení tady vedená zpřehlednila, zjednodušila a zásadně urychlila.

Náš právní řád dokonce již více než 10 let zná automatický vznik oprávnění jako institut k zajištění dodržování lhůt úřady a využívá ho. Nadto návrh počítá s tím, že u automaticky vydaného rozhodnutí bude vždy vyrozuměn nadřízený úřad, který musí věc prověřit a zamezit případnému zneužití či korupci. Navíc je to kontrola nad plněním zákonných povinností úředníky.

Je jasné, že se stávající legislativou toho mnoho nepostavíme. Ať už jsme majitelé domků či bytů a chceme rekonstruovat, nebo mladá rodina, která chce stavět. Ať jsme firma, která chce stavět pro mladé rodiny, nebo stát, který chce opravovat a stavět silnice, dálnice či vysokorychlostní železnice. Proto pomáháme státu při tvorbě nového stavebního zákona a budeme to dělat, i když jsme z různých stran kritizováni. Hodně často nás totiž kritizují právě ti, co na dnešním stavu buď přímo parazitují nebo mají pocit, že přijdou o důležité rozhodovací pravomoce.

Týdeník Květy – 25.7.2019

Publikace