Vladimír Dlouhý: Navzdory našim ústupkům vláda při přípravě nového kompenzačního programu šla za hranu kompromisu. Máme vážnou obavu, že program nebude dostatečně účinný, aby pomohl všem podnikům, které pomoc potřebují

08.03.2021 Miroslav Diro

Zatímco evropská pravidla umožňují členským zemím kompenzovat ztráty mikrofirem do deseti zaměstnanců v částce odpovídající 90 % jejích ztrát a u ostatních podniků 70 %, vláda se rozhodla u českých podniků paušálně kompenzovat jen 60 % ztrát. Nárok na kompenzaci vznikne jen těm podnikům, kterým meziročně klesl obrat alespoň o polovinu. Hospodářská komora má k parametrům programu výhrady, nicméně oceňuje, že na rozdíl od jiných programů, které vláda přijímala bez diskuse s podnikateli, tato podpora s podnikateli projednávána byla.

„Vedli jsme řadu týdnů tvrdých vyjednávání se členy vlády a ve snaze nalézt kompromis jsme provedli významné ústupky v parametru ztrát za podmínky, že na kompenzaci dosáhne více vládními restrikcemi postižených podnikatelů. Kompromisem pro nás bylo, že nárok na kompenzaci vznikne těm podnikatelům, kterým se propadl obrat alespoň o 40 %. Vláda ale dnes na poslední chvíli rozhodla tak, aby na kompenzaci dosáhlo méně podniků. Na jedné straně proto oceňujeme, že se vláda rozhodla vyhovět podnikatelům v požadavku, aby vznikl jeden univerzální program. Na druhou stranu ale kvůli přísnější podmínce pro vznik nároku na kompenzaci, tedy polovičního propadu obratu, máme vážnou obavu, že program nebude dostatečně účinný k tomu, aby pomohl všem podnikům, kteří pomoc potřebují,“ okomentoval dnešní rozhodnutí vlády prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, podle něhož program přesto umožní podnikatelům alespoň orientovat se v tom, jaké náhrady mohou letos očekávat. Výsledek dnešního jednání vlády nicméně nepovažuje za ukončenou diskusi, věří, že i podle vývoje pandemie bude kabinet flexibilně program upravovat.

Dnešního jednání s ministryní financí a ministrem průmyslu se účastnil také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Reprezentoval pohled Svazu průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se plně shoduje s postojem podnikatelů v Hospodářské komoře. „Velmi si vážím tohoto společného postupu největších podnikatelských organizací,“ podotkl Dlouhý.

Podnikatelé si budou moct vybrat ze dvou variant. Kompenzace jim bude vypočtena buď v přepočtu na zaměstnance, nebo na základě ztrát. V prvním případě bude podnikatel moct žádat o kompenzaci 500 korun za zaměstnance a den. V druhém případě mu bude uhrazeno 60 % ztrát. V obou případech nárok na kompenzaci budou mít podniky, kterým poklesl obrat alespoň o 50 %.

Pokud podnikatel splní první kritérium poklesu obratu, bude mu vypočtena kompenzace. Náhrada bude počítána jako 60 % ze ztráty za rozhodné období, přičemž ale nepůjde o ztrátu účetní podle hospodářského výsledku, hospodářský výsledek se bude korigovat. Přesný způsob korekce, tedy co si podnikatel do nákladů může dát a o co se výnosy musí zvýšit, bude popsán v podmínkách programu. Zvyšovat příjmy se budou o již přijaté kompenzace, z nákladů se budou vylučovat některé položky.

K otevření diskuse o úpravě parametrů a sloučení kompenzačních programů do jediné podpory, která by byla spravedlivá a administrativně jednoduchá na straně podnikatelů i státní správy, požádalo vládu Hospodářskou komorou zastřešených 127 oborových podnikatelských svazů, unií, asociací, klastrů a řemeslných cechů vloni 17. prosince.

Později podnikatelské reprezentace upozornily, že záměr vlády kompenzace vypočítávat jen podle počtu zaměstnanců 98 % podnikatelů z nejpostiženějších oborů nepovažuje za funkční a spravedlivý. Pro řadu oborů je totiž charakteristické, že se v nich investuje do zařízení nebo prostor a nezaměstnávají mnoho pracovních sil.

Podle únorového šetření mezi 1 274 firmami, které provedly Hospodářská komora a osm podnikatelských svazů mezi živnostníky a podniky, které působí v nejvíce vládními restrikcemi postižených oborech, jako jsou restaurace, bary, vnitřní sportoviště, prádelny, čistírny, eventy nebo obchody, většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů.

Zbylých 70 % měsíčních nákladů zcela uzavřených nebo polouzavřených provozů se snaží zaplatit půjčkami od bank, rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Jde například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužuje u svých dodavatelů, se kterými mají uzavřené dohody o posečkání s platbami. Desetina podnikatelů sítem podpor propadá.

Dokument k programu Covid 2021 najdete ZDE.

Dokument k programu Covid – nepokryté náklady k dispozici ZDE.

delejte-marketing-i-s-malym-rozpoctem-webinar-komora