Vláda zítra rozhodne, zda nařídí zaměstnavatelům mzdově zvýhodňovat ukrajinské zaměstnance před českými. Hospodářská komora je proti

02.06.2019 Miroslav Diro

Nejméně o 10 miliard korun ročně na daních a odvodech si státní kasa nově polepší po zdvojnásobení kvóty pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny. O navýšení počtu žádostí v Režimu Ukrajina pro rok 2019 žádala Hospodářská komora už od loňska, vláda jej projedná zítra. Problémem ale stále je požadavek odborářů a ministryně práce Jany Maláčové, podle kterého by zaměstnavatelé museli ukrajinským zaměstnancům vyplácet za stejnou práci vyšší mzdy než českým pracovníkům.

K navýšení Režimu Ukrajina pro rok 2019 na 40 tisíc žádostí ročně dojde fakticky až od 1. listopadu 2019, navyšování počtu žádostí firem přijímaných českými úřady bude nabíhat postupně od 1. září.

Změna si vyžádá celkové náklady státního rozpočtu v roce 2019 ve výši 48 mil Kč, od roku 2020 přibližně 100 mil. korun ročně. Náklady budou plně pokryty zvýšením správních poplatků osob podávajících žádost o zaměstnaneckou kartu. Také se zvýší příjmy státního rozpočtu, podle propočtů Hospodářské komory díky daním a odvodům 40 tisíc kvalifikovaných pracovníků nejméně o 10 miliard korun ročně.

„Zaměstnavatelé podle našich analýz aktuálně postrádají přes 500 tisíc zaměstnanců a nedostatek zručných lidí je hlavním důvodem, který brání rychlejšímu růstu ekonomiky. Pracovníci z ciziny jsou krátkodobým řešením, dlouhodobým je změna vzdělávacího systému. Je správné, že vláda chce tento problém řešit, byť mohla navýšení kvóty projednat už dříve. Nicméně nikdy bych si nemyslel, že odboráři a ministryně sociální demokracie budou chtít české zaměstnance mzdově znevýhodňovat,“ podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ministryně spolu s odbory totiž chtějí, aby zaměstnavatelé zaměstnancům z Ukrajiny vypláceli alespoň 1,2násobek zaručené mzdy v daném oboru. Dojde tedy k tomu, že zaměstnanci z Ukrajiny budou mít garantovanou vyšší mzdu než čeští pracovníci na stejných pozicích. Se mzdovým znevýhodňováním českých zaměstnanců nesouhlasí Hospodářská komora, ale také třeba MPO, MZe, KZPS nebo AMSP. Návrh usnesení tak jde na jednání vlády se zásadním rozporem.

Odboráři a ministryně argumentují nižšími průměrnými mzdami pracovníků z Ukrajiny. Žádosti firem včetně posuzování odpovídající úrovně mzdy jsou přitom speciálně v Režimu Ukrajina přísně posuzovány už dnes Hospodářskou komorou a několika ministerstvy. A při tzv. testu práce by to měly kontrolovat i Úřady práce.

„Stejně tak by odbory a paní ministryně mohli brzy prosazovat, aby se speciálně Slovákům povinně snížilo mzdové ohodnocení, protože u nás podle ČSÚ i Úřadu práce pobírají vyšší mzdy než Češi,“ poukázala na nesmyslnost takového požadavku viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

O kolik víc budou muset ukrajinským pracovníkům zaměstnavatelé jen v Režimu Ukrajina vyplácet, lze ilustrovat na mzdě stavebního elektrikáře.

V roce 2018 průměrná hrubá mzda stavebního a provozního elektrikáře dosáhla částky 29 329 Kč včetně odměn, příplatků a náhrad. Pokud tato mzda poroste v souladu s prognózou růstu objemu mezd a platů v ČR, mohla by letos činit 31 558 Kč. Tomu by odpovídal mzdový základ ve výši 20 860 Kč. V případě, že by byl návrh MPSV přijat, zaměstnavatel by musel ukrajinskému zaměstnanci zaplatit mzdový základ 23 820 Kč. To by při stejné struktuře mzdy, jakou má český elektrikář, znamenalo, že by ukrajinský elektrikář dostal celkovou hrubou měsíční mzdu 36 036 Kč, tedy o 4 478 Kč vyšší než v průměru dostane jeho český kolega.

Celá řada českých elektrikářů na průměrný mzdový základ 20 860 Kč ale nedosáhne, nicméně mzda úplně každého Ukrajince v Režimu bude muset startovat od částky 23 820 Kč, a to například bez ohledu na délku praxe. Statisticky vychází, že pro dvě třetiny českých elektrikářů bude rozdíl oproti Ukrajinci na stejné pozici při obdobných přesčasech, příplatcích a náhradách ještě vyšší než 4 478 Kč.

Mzdové zvýhodňování podle národnosti je podle Hospodářské komory také v rozporu se zákoníkem práce. Za stejnou práci mají mít zaměstnanci stejnou mzdu.

„Větší firmy vyplácejí vyšší mzdy, než jsou zaručené, proto se se mzdovým kritériem zřejmě lépe vyrovnají. Prosadili jsme letos, aby byl Režim Ukrajina zpřístupněn i malým podnikům od 6 zaměstnanců. Kvůli mzdovému kritériu ale vláda malým podnikům opět ztíží vstup do Režimu,“ podotkla Bartoňová Pálková. I to je důvod, proč zavedení mzdového rozdílu inicioval právě Svaz průmyslu a dopravy sdružující jen velké zaměstnavatele.

Nyní se v podkladech pro vládu objevilo jiné odůvodnění, že je „zájmem vlády zajistit příliv kvalifikované pracovní síly, nikoliv pracovní síly nekvalifikované a nízkopříjmové“. Ani takové odůvodnění nemůže obstát. Zaměstnavatelé mohou totiž prostřednictvím Režimu žádat u Hospodářské komory pouze o kvalifikované pracovníky. Program nikdy neumožňoval firmám zaměstnat cizince na nekvalifikované pozice, jako jsou dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.

Režim Ukrajina umožnil řadě Ukrajinců pracovat v ČR legálně. Díky tomu tak došlo k významnému omezení nelegálního náboru těchto pracovníků a kriminality s tím spojené. Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů (mzdy rostou, a podle analýz Hospodářské komory rostou i mzdy pracovníků z Ukrajiny), ani jim neberou práci (až po 30 dnech, co o pracovní místo nemá Čech nebo občan EU zájem, je možné jej nabídnout cizinci). Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod.

Hospodářská komora vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v ČR. Zájem o pracovníky z Ukrajiny se letos kvůli vyčerpanému trhu práce více než zdvojnásobil. Hospodářská komora žádosti zaměstnavatelů vyřizuje v průměru do dvou dní, na straně českých úřadů ale došlo k tomu, že čekací doba na pouhé udělení termínu k podání žádosti na českém konzulátu ve Lvově od loňska postupně stoupla ze 60 už na současných 105 dní.

Podle posledního šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli zapojenými do Režimu Ukrajina naprostá většina firem (95 %) se pro nábor pracovníků ze zahraničí rozhodla jen proto, že na českém trhu práce není možné nalézt zaměstnance. Zaměstnat cizince je totiž nákladnější a administrativně náročnější.

Publikace