V zemi by mohli po 70 letech opět působit mistři řemesla, rozhodne nové složení poslanecké sněmovny

23.08.2021 Miroslav Diro

Hospodářská komora České republiky podporuje ukotvení mistrovských zkoušek do zákona, který dnes projedná vláda. Největší podnikatelská organizace, která zastřešuje řemeslné cechy napříč obory, je přesvědčena, že mistři přispějí ke zvýšení prestiže řemesel, pomůžou k náboru mladých učňů do odborných škol a zákazníci získají nové záruky na kvalitně odvedenou řemeslnou práci. Hospodářská komora si je vědoma, že poslanci novelu nestihnou do voleb projednat, proto očekává, že nová sněmovna – i s ohledem na to, že mistrovskou zkoušku podporují strany napříč politickým spektrem – ji projedná co nejrychleji.

Mistrovská zkouška bude ukotvena ve zvláštním zákoně. Přípravu, organizaci a provádění mistrovské zkoušky budou zajišťovat obě státem zřízené podnikatelské organizace – Agrární komora pro zemědělská, potravinářská, popř. lesnická povolání a Hospodářská komora pro všechny ostatní obory.

Dokladem potvrzujícím úspěšné vykonání mistrovské zkoušky a získání mistrovské kvalifikace bude mistrovský list. Mistrovský list by měly vydávat Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky.

Návrh zákona vychází vstříc potřebám trhu práce. Současná legislativa počátečního a dalšího vzdělávání neumožňuje absolventům středních škol formálně deklarovat kvalifikační odborný rozvoj ve spojení s růstem odborné a řemeslné kvality na základě praxe. Dle odborného odhadu Hospodářské komory České republiky lze očekávat v prvních 5 letech ročně průměrně 2 000 vykonaných zkoušek a 1 600 vydaných mistrovských listů.

Mistrovské zkoušky jsou zpravidla vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli kupříkladu ve Francii, Německu, Rakousku, Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. V Evropě je standardní, že za organizaci mistrovské zkoušky, dohled nad zkouškou i přípravnými kurzy nejčastěji ručí obchodní a průmyslové komory nebo komory řemesel. Její obsah je přitom vytvářen ve spolupráci s dalšími hospodářskými a sociálními partnery, ústavy pro odborné vzdělávání a řemeslnými cechy.

V Evropě je zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona nebo zákona o řemeslech či živnostech. To je i příklad Chorvatska, kde se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců. Zkušební komise tam má pět členů a samotná státem uznávaná mistrovská zkouška, kterou organizuje Chorvatská komora řemesel, se skládá ve čtyřech zkouškových termínech stanovených v měsíci únoru, květnu, září a listopadu, nebo i v jiném termínu, pokud je nejméně 10 přihlášených v jednom povolání.

Na uzákonění mistrovské zkoušky, které umožní zvýšit prestiž řemesel a lépe chránit spotřebitele, řemeslné cechy čekají řadu let. Mistrovské zkoušky úspěšně fungovaly do roku 1949, kdy byly se změnou politického režimu zrušeny. Od 90. let bylo učiněno několik pokusů o jejich znovuzavedení.

Veřejní zadavatelé, odběratelské firmy i běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi mistry v oboru, kteří budou mít státem garantovanou odpovídající kvalifikaci pro realizaci zakázky, budou schopni nabídnout nejnáročnější řešení a poskytovat služby „na klíč“. Spotřebitelé získají záruku nejvyšší kvality, ale i kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu. Dojde rovněž k omezení vícenákladů a nekvalitních rozpočtů realizace. Sníží se počet stížností u ČOI, ÚOHS a soudů a zlepší se kvalita dodávaných služeb a výrobků.

Čeští mistři byli vždy ve středoevropském regionu považováni za špičku, za největší odborníky a v bývalém mocnářství tvořili páteř řemeslného podnikání a řemeslných živností. To ostatně dokumentují stovky českých jmen na reklamách a v názvech živností zejména v Rakousku. Dodnes jejich pověst v tomto regionu má respekt a úctu.

/konference-hr-chytre-nejvetsi-akce-roku-v-cr-pro-personalisty-hospodarska-komora/