Tripartita projednává další nesystémové změny, které negativně zatíží státní kasu, zaměstnavatele i samotné OZP

21.11.2016

Praha, 21. listopadu 2016 Hospodářská komora ČR upozorňuje na množící se nesystémové návrhy současné vlády, které jsou častěji než dříve předkládány se zpožděním, nekoordinovaně a s chybějící kvalitní analýzou dopadů na občany, zaměstnavatele i státní rozpočet. Důsledky těchto kroků přitom mohou být dalekosáhlé. Exemplárním příkladem toho jsou mj. dva materiály zařazené na program dnešní Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartita). Jedná se o zvýšení dávky nemocenského a o kompenzace pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením (OZP).

„Principiálně Hospodářská komora nemá námitek ke zlepšení sociální situace příjemců nemocenských dávek při déletrvající dočasné pracovní neschopnosti, na které se shodli sociální partneři již na pracovních skupinách tripartity. Kritizujeme především formu návrhu opatření, které je předkládáno odděleně od ostatních změn v systému nemocenského pojištění. Navíc, vzhledem k jeho načasování, by opatření mohlo snadno být považováno za populistické, když v nejlevnější variantě zatíží státní rozpočet 2,3 miliardami korun, a to bez provedení analýzy dalších dodatečných přímých i nepřímých nákladů,“ upozorňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková, která se dnešního jednání tripartity účastní.

Důkladnou analýzu dopadů na OZP vláda nepředložila i při dřívějším schválení navýšení hranice minimální mzdy pro OZP od začátku roku 2017. Navýšení činí 1 700 Kč, což je o 600 Kč více než v případě minimální mzdy pro ostatní zaměstnance. Přitom právě OZP pracují za minimální mzdu nejčastěji. Až nyní diskutované zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP ale ani v kombinaci s ostatními návrhy MPSV již odsouhlasené navýšení minimální mzdy dostatečně nekompenzuje, navíc je za tím časově výrazně opožděné a způsobí zaměstnavatelům OZP nemalé problémy, často dokonce až existenční.

„Dopady zvýšení hranice minimální mzdy pro OZP tak mohou být i přes změny navržené MPSV pro řadu zaměstnavatelů i velmi vážné. MPSV totiž například nebere v potaz ani negativní dopad v případě dlouhodobých obchodních smluv mezi odběrateli výrobků a služeb a zaměstnavateli OZP vysoutěžených na základě zákona o veřejných zakázkách, kde zvýšení minimální mzdy není důvodem pro úpravu vysoutěžené ceny,“ upozorňuje Bartoňová Pálková. „Důsledky politiky současné vlády v oblasti sociálních mandatorních výdajů tak mohou být dalekosáhlé,“ dodává.

Publikace