Šíp: Budoucností české železnice jsou vysokorychlostní tratě

08.11.2016

V souvislosti s dnešním Žofínským fórem zabývajícím se současností a perspektivou české železnice dopravní experti Hospodářské komory upozorňují, že zatímco skoro všechny sousední země intenzivně budují nebo plánují vysokorychlostní železniční tratě, u nás stále neexistuje ani vládní koncepce, jak a kdy je postavit. Problémem podle nich je i to, že železnice je jediným odvětvím ekonomiky, kde nejsou soukromí investoři vítáni.

 „Česká republika při výstavbě vysokorychlostních tratí zaspala,“ míní předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp, který zároveň dodává: „Není žádným tajemstvím, že si česká železniční infrastruktura stále udržuje značný odstup za kvalitou infrastruktury ve „starých“ zemích EU. Pokud nedojde ke zlepšení tohoto stavu, mohla by se Česká republika přes svou ideální geografickou polohu ve středu Evropy stát místem, které bude objížděno jak v železniční osobní, tak nákladní dopravě,“ Šíp. Proto se také Hospodářská komora angažuje v podpoře přípravy české sítě vysokorychlostních tratí a dohlíží na to, aby koncepty připravované Ministerstvem dopravy a Správou železniční dopravní cesty odpovídaly progresivním evropským trendům a vedly k účinnému odbourávání zaostalosti vůči zemím ležícím na západ od republiky.Aby se začaly stavět tratě, na kterých by bylo možné dosáhnout rychlosti nejméně 250 kilometrů za hodinu, organizuje Hospodářská komora diskusní kulaté stoly, u kterých usedávají odborníci z oblasti dopravy, dopravní experti Hospodářské komory, ekonomové i zástupci soukromého sektoru. Poslední takový kulatý stůl – třetí v řadě – se uskutečnil včera za účasti předních českých dopravních expertů.  Podle Šípa je dalším problémem to, že stát protežuje jím vlastněnou akciovou společnost České dráhy v neprospěch soukromých investorů. Dokladem je mj. poslední novela zákona o dráhách, která je značně excesivní při potlačování komerčních dopravců oproti nové evropské směrnici 2012/34/EU, kterou měla transponovat. Dalším příkladem je zajištění spolufinancování regionální železniční dopravy až do roku 2034, které nepokrytě preferuje přímé zadávání závazků veřejné služby ČD. To vede podle Šípa mimo jiné k nehospodárnému vynakládání prostředků daňových poplatníků. Hospodářská komora rovněž podporuje diskusi o budoucnosti společnosti ČD Cargo, a.s., do které nemůže stát jako její dosavadní vlastník účinně investovat, a která v důsledku toho ztrácí podstatnou část své tržní pozice vůči železničním konkurentům i vůči silniční dopravě. Hospodářská komora dále prosazuje vznik integrovaného tarifního systému na síti železniční osobní dopravy, který by umožnil jak existenci jednotné jízdenky pro všechny dopravce, tak i neztenčenou možnost nabízet cestujícím akviziční tarifní slevy a programy.

Publikace