Projev prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého na 33. sněmu Hospodářské komory České republiky

16.09.2021 Tiskové oddělení HK ČR

Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane místopředsedo vlády, představitelé politických stran, vážení další hosté, delegátky a delegáti, dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vás srdečně přivítal na jednání 33. sněmu Hospodářské komory České republiky. Děkujeme hostům, že jste si na naše jednání udělali čas, vážíme si Vaší přítomnosti.

Můj zahajovací projev bude dnes poněkud odlišný od předcházejících. Z logických příčin – jsme krátce před parlamentními volbami a žijeme ve velmi neuspořádané době – se téměř nebudu věnovat minulosti, ale rád bych se s Vámi podělil o pohled Hospodářské komory na současnou situaci české ekonomiky, a především na její problémy a potřeby. Nadcházející volby budou znamenat novou vládu a ať již kdokoliv z Vás bude reprezentovat vládnoucí či opoziční strany, tak jak zde sedíte v předních řadách budete mít na parlamentní půdě společnou odpovědnost za určení dalšího politického a hospodářského vývoje v naší zemi.

Mluvím-li o nejbližší budoucnosti, stále se ještě – bohužel – nemohu vyhnout covidové pandemii. Nebudu se vracet již k problémům loňského roku a jara roku letošního. Naopak, chci jménem Hospodářské komory ocenit, jak jste napříč politickým spektrem dělali vše pro ochranu zdraví a životů obyvatel naší země. Nikdo jsme na takto těžkou zkoušku nebyli připraveni a řadu věcí jsme se učili takříkajíc za pochodu. Přes veškerá nepochopení a rozpory, někdy až dramatického charakteru, přes veškeré neshody mezi vámi samotnými, přes různé pohledy na zvolená řešení jsem přesvědčen, že jste se snažili Českou republiku před pandemií ochránit a podařilo se vám udržet funkční ekonomiku.

Současně však byste nedokázali téměř nic bez těch, které mám tu čest reprezentovat. Bez podnikatelů, malých i středních, zaměstnavatelů i řídících pracovníků středních a velkých firem. Oni nesli a dosud nesou na svých bedrech ekonomickou zátěž pandemie. Poskytli jste jim pomoc, za kterou svými daněmi zaplatila celá společnost. Víme to a uvědomujeme si odpovědnost, která z toho plyne a podle toho se chováme. Jsou to však pouze a jenom podnikatelé a zaměstnavatelé, kteří nás ekonomicky přenesli přes nejtěžší měsíce pandemie. Oni se nyní perou s důsledky, ať na pracovním trhu, s rostoucími mzdami či cenami téměř všech vstupních materiálů. V postižených sektorech řada z nich přišla o výsledky celoživotní práce, když jejich podnikání nuceně skončilo. Přesto jsme zde, podnikáme a pracujeme. Musím proto při této příležitosti vyjádřit poděkování i do vlastních řad, všem podnikatelům a zaměstnavatelům, od nejmenšího řemeslníka po generální ředitele největších firem. Bez vás a vaší práce bychom pandemii nepřekonali.

Překonali jsme však již pandemii doopravdy? Nemůžeme to s jistotou prohlásit, i když všechna dostupná data ukazují na situaci zásadně lepší, než tomu bylo touto dobou v loňském roce. V žádném případě proto neočekáváme ani teď, ani po volbách takové uzavírání a omezení podnikání jako tomu bylo v nedávné minulosti. Stejně tak nemůžeme přistoupit na úhrady za případné plošné testování zaměstnavateli. Nabízíme pokračující podporu očkovací snaze vlády a neustále apelujeme na podnikatele a zaměstnavatele, aby vyžadovali dodržování všech ochranných a dalších opatření.

V postcovidové době však musíme požadovat po budoucí vládě především jasnou hospodářskou politiku, zaměřenou na restart české ekonomiky. Prognózy ekonomického růstu jsou příznivé, stejně jsou však varující stále přetrvávající rizika. A nejde jen o růst příští rok, ale o pomoc při restartu nejvíce postiženým sektorům a současně o podporu investic, které jediné zajistí, že růst bude dlouhodobý.

Dámy a pánové,

nová politická reprezentace povede po volbách naši zemi ve složité době. Základní politické, bezpečnostní i ekonomické jistoty, na nichž jsme postavili náš polistopadový vývoj, se mění a jsou někdy zpochybňovány. Můžete se ptát, proč o tom mluví prezident Hospodářské komory. Je to jednoduché – Česká republika je malá země, s vysokým podílem průmyslu, velmi ekonomicky otevřená a s omezenými přírodními zdroji. Podnikatelé potřebují bezpečnostní a politickou stabilitu, volný přístup na veškeré trhy a potřebují právní jistotu. I z tohoto pohledu dnes není pro nás místo jinde než v Evropské unii a v NATO, ale současně se musíme připravovat na donedávna nemyslitelné. V případě posunu priorit USA směrem k soupeření s Čínou, a tedy nižšího zájmu o další osud Evropy, bezpečnostní zakotvení naší země nesmí být nikde jinde než v pokračování spojenectví s hlavními západoevropskými zeměmi. Hledat toto zakotvení někde jinde by byla cesta do pekel. Mimořádně nešťastný debakl NATO v Afghánistánu sice v delším horizontu přebolí, ale podle našeho názoru nesmí znamenat odklon od realistického zvyšování podílu obranných výdajů na HDP, spíše naopak.

Podobně se musíme začít připravovat na další vývoj v EU. Především, je to jiná Evropa, než do které jsme spěchali po listopadu 1989. Významná část politiků, především levicových a zelených stran (ale bohužel i jinde) mluví o nových definičních charakteristikách EU, mluví o zelené Evropě, o sociální Evropě, o hledání nového ekonomickém paradigmatu, novém ekonomickém modelu. Nezpochybňujeme reakci na klimatickou změnu, ani prohlubování sociální spravedlnosti v našich společnostech. Nicméně, z pohledu českých podnikatelů bychom měli jasně říct, co chceme – chceme svobodnou tržní ekonomiku, založenou na soukromém vlastnictví. To není prázdné zvolání, připomeňme nápady na znárodnění například bytového fondu v některých velkých evropských městech. Chceme svobodný trh s malými zásahy státu, neboť nás ubíjí legislativní houšť regulačních zásahů, jak evropských, tak našich. Chceme trh se svobodným rozhodováním podnikatele a vlastníka o tom, kdo bude řídit jeho firmy a s kým bude obchodovat. Zde připomínám například snahy Evropského parlamentu evropským firmám nařizovat kontrolu svých dodavatelských řetězců, zda v něm některá firma, třeba vzdálený subdodavatel, neporušuje zásady naší klimatické politiky, našich představ o právech menšin a podobně.

Víme, že zastavení klimatických změn je bezpodmínečně nutné a že je to současně i šance. Víme, že současný technologický pokrok a digitalizace celého našeho života vyžaduje nové formy regulace a ochrany soukromí jednotlivce, víme, že pro zachování konkurenčního prostředí je nutno regulovat obrovská digitální impéria. Víme také jak je pro nás volný přístup na evropský trh zásadní, stejně jako víme, že evropská jednání jsou o kompromisu. Konečně také víme, že se nesmí dále prohlubovat příjmová a sociální nerovnost v našich zemích a že vždy musíme mít na paměti sociální smír ve společnosti.

Apelujeme však na politiky po volbách, aby vzdorovali v EU všem snahám hledat různé nové modely, které jsou v rozporu se svobodnými trhy, založenými na soukromém vlastnictví. Nastávající české předsednictví Rady Evropy bude příležitostí hledat spojence, kteří se spolu s námi postaví proti od reality odtrhnutým doporučením europoslanců či evropských úředníků, kteří nevědí, co je podnikání či řízení firmy, ať je to v oblasti klimatických politik, řízení korporací či prosazovaní práv menšin i v podnikové sféře. Se znárodňováním máme ve střední Evropě velmi neblahé zkušenosti. A co se týče od reality odtrhnutých rozhodnutí z evropské úrovně, obáváme se, že mohou v následujícím desetiletí ekonomiky tak destabilizovat, že se opravdu budeme muset připravit na nemyslitelné, na odstředivé tendence uvnitř EU. Jsem přesvědčen, že něco takového si z nás nepřeje nikdo.

Nová vláda bude po pandemii rovněž čelit zcela novému problému – rychlému zhoršení deficitů veřejných financí a celkové zadluženosti České republiky. Na konci roku 2019 jsme v tomto směru patřili k evropským premiantům. Dnes, v druhé polovině roku 2021 a při znalosti důvěryhodných predikcí vývoje naší ekonomiky v dalších letech, se pozice České republiky do roku 2024 významně změní. Již v roce 2021, spolu s Rumunskem, budeme mít nejhorší strukturální deficit v celé EU. Deficity budou pokračovat a ve srovnání s výchozí situací roku 2019 se do roku 2024 výrazně zvýší naše zadluženost. Stále budeme mít podíl dluhu na HDP nižší než asi polovina dalších zemí EU, ale premiantem už rozhodně nebudeme.

Nemusí to být problém, zůstanou-li úrokové sazby nízké a peníze levné. Může to být problém, pokud se v důsledku dnešní vyšší inflace a nejistot peníze zdraží. Česká ekonomika bude pak mnohem více zranitelná a nebude na potřebné investice. Argument, že v tomto případě budou jiné evropské země trpět ještě více a nás zachrání nějaké celoevropské řešení, považuji za krajně nezodpovědný.

Hlavní problém jsou příčiny růstu deficitů a zadluženosti. Důvodem není pandemie, respektive jen zčásti a troufám si říct, že z menší části. Již na konci loňského roku Hospodářská komora jasně na číslech ukázala, že na podporu podnikatelů šla jen menší část deficitu. Hlavním problémem je neodůvodněný vysoký růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů státního rozpočtu. Zvyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace. Rozevírající se nůžky mezi vyššími platy ve veřejném sektoru a nižšími mzdami v soukromé sféře a neadekvátní růst zaměstnanců ve veřejném sektoru. Schvalujeme jednorázové odměny ve zdravotnickém a sociálním sektoru jako uznání záslužné a často rizikové práce. Jinak však musíme trvat na tom, aby zaměstnanci veřejného sektoru, stejně jako podnikatelé a jejich zaměstnanci „dýchali s českou ekonomikou“.

A je ještě jeden důvod, proč podnikatelé varují před deficity a dluhem. Pokud nezačneme co nejdříve veřejné rozpočty konsolidovat, zvýšení daní nás dříve či později nemine, i když za nízké daně nyní všichni bojujeme do roztrhání těla. Víme, že je před volbami, ale kdokoliv z Vás zde bude vládnout, bude se muset této pravdě podívat do očí, a ta bude nepříjemná. Vyšší daně vždy znamenají podvázání investic a omezení růstu ekonomiky a životní úrovně.

Dámy a pánové, vážení hosté,

Hospodářská komora velmi pozorně sledovala a sleduje předvolební diskusi relevantních politických stran a aktivně jsme se snažili k ní přispět. Zorganizovali jsme řadu Kulatých stolů na témata pro Hospodářskou komoru zásadní. Závěry těchto Kulatých stolů jsme podrobili diskusi s pracovními sekcemi Hospodářské komory a výsledkem je dokument Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě, shrnující naše návrhy, představy a v některých směrech i požadavky ohledně formování a realizace hospodářské politiky nové vlády. Tento dokument jsme si vám dovolili předat a rád bych nyní stručně zdůraznil jeho hlavní body. Jedná se vlastně o neuralgické body dalšího hospodářského vývoje České republiky.

Dnes nejproblematičtější oblastí je bezesporu trh práce. Na předních místech žebříčku největších bariér rozvoje podnikání v České republice se dlouhodobě drží – bez ohledu na velikost firmy nebo na obor podnikání – rostoucí cena práce a s tím úzce související nedostatek kvalifikované pracovní síly. Náklady na pracovní sílu jsou především dány strukturálními problémy trhu práce, tedy s nesouladem poptávky a nabídky jednotlivých kvalifikací, a dále regulatorními zásahy – růstem platů ve veřejné sféře (poslední návrhy paní ministryně Maláčové považuji za naprosto odtržené od reality), navyšováním minimální mzdy a s ní svázaných zaručených mezd.

Samostatným problémem je odvodové zatížení práce, které Česká republika má jedno z nejvyšších v OECD, tvořené především vysokými odvody na sociální zabezpečení. Musím to říct – politici až příliš často vnímají úlohu zaměstnavatelů jako jakousi sociální pojišťovnu, příkladem je nedávné zrušení karenční doby, vytrvalý tlak na plošné prodlužování dovolené a na již zmíněné zvyšování zaručených mezd. A to již vůbec nehovořím o doslovném ponižováním zaměstnavatelů a podnikatelů, ke kterému se při předvolební kampani paní ministryně práce a sociálních věcí snížila.

Na trhu práce se ve velké míře objevuje nesoulad mezi kvalifikacemi, které poptávají zaměstnavatelé, a těmi, které nabízejí pracovníci. Skutečným, systémovým řešením je reforma vzdělávacího systému a užší spolupráce škol s podnikateli. Osvědčeným krátkodobým a flexibilním řešením je pokračovat ve snazším přístupu zahraničních zaměstnanců na tuzemský trh práce (včetně otevření přístupu malým firmám). V tomto musíme být vůči budoucí vládě nekompromisní a jistě rozumíme, že se může jít pouze a jenom o pracovníky ze zemí, kde nehrozí žádná bezpečnostní rizika.

Největší současnou výzvou pro budoucí vládu v ekonomické oblasti je však průsečík energetiky, green dealu a perspektivních průmyslových investic. Klíčových je několik problémů. Prvním je stabilní energetická bilance státu, tedy energetická soběstačnost a bezpečnost. Druhým je zajistit dlouhodobě takové ceny energií, které nepodlomí konkurenceschopnost českého průmyslu. Třetí, patrně největší problém, představuje přístup České republiky k plnění dekarbonizačních cílů Zelené dohody pro Evropu, především pak k Balíčku Fit for 55, který přenastaví pravidla emisního obchodování, rozšiřuje dekarbonizaci i na odvětví dopravy a budov a už v názvu výrazně přitvrdil snížení emisí CO2 pro rok 2030. Opakuji, nikdo nezpochybňuje nutnost reagovat na klimatickou změnu, zelená politika však musí zohledňovat specifické podmínky jednotlivých členských států a je potřeba zajistit dostatečné financování dekarbonizačního úsilí. Jsme připraveni spolupracovat s každou budoucí vládou, hledejme spojence v Evropě a postavme se nesmyslným představám a rozhodnutím politických aktivistů či aktivních úředníků. Na klima s rozumem – to by mělo být základní heslo. A nejde zde jen o podnikatele, ale o všechny občany naší země, neboť my všichni poneseme náklady zvýšení cen energií, ale i vstupních materiálů a všeho dalšího.

Z pohledu konkrétních kroků musí budoucí vláda okamžitě pokračovat v tendru na postavení jaderného bloku v JE Dukovany a zajistit odpovídající notifikace na evropské úrovni. Otevřeným problémem je také přechodné období následujících 10-20 let, kdy udržení soběstačnosti a stability vyžaduje přechod uhelných elektráren na plyn, restrukturalizace teplárenství a masivní investice do přenosové soustavy.

Konečně, rozhodujícím rovněž bude, jak český průmysl využije zdroje Modernizačního fondu, jinými slovy, jak vláda podpoří investice do moderních technologií, včetně těch, které se zelenou politikou souvisí. A nejde jen o evropské peníze, ale obecně o investiční klima v naší zemi.

To mě přivádí k další rozhodující oblasti, kterou je digitalizace, umělá inteligence a robotizace, včetně fyzické infrastruktury pro digitalizaci. Především, zcela zásadní je aktivní zájem politické reprezentace o skutečnou, nikoliv pouze deklarovanou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Musíme po vládě požadovat čtyři skutečnosti. Zaprvé, skutečně funkční nadresortní řízení celého procesu zcela zásadní modernizace celé společnosti s maximálním využitím přínosů digitalizace. Za druhé, jen skutečně nezbytnou státní regulaci a co možná nejmenší přerozdělování peněz. Každý majitel firmy, či podniku ví lépe než státní úředník, co skutečně potřebuje digitalizovat, robotizovat, či automatizovat a do čeho má proto investovat! Za třetí, skutečný přechod k plně digitálním veřejným službám, neboť digitalizace není převod papíru do pdf a umožnění jeho digitálního odeslání. Konečně za čtvrté, požadujeme kvalitní a bezpečnou infrastrukturu. Bez této infrastruktury není možné jakýkoliv proces digitalizace společnosti, zejména ekonomicky aktivní části populace, úspěšně realizovat.

Budou-li splněny tyto čtyři podmínky, jsme přesvědčeni, že podnikatelé, především mladší generace, si cestu k investicím do perspektivních sektorů najdou sami. Stále více od nich slyším, že nejlepší pomoc státu bude v tom, splní-li výše uvedené podmínky a dále se nám do toho nebude plést.

Je však jedna oblast, kde stát potřebujeme všichni bez výjimky, a to je proces vzdělávání v naší zemi. Jsme velmi nespokojeni s přístupem MŠMT k problematice Národní soustavy kvalifikací, tedy k tomu, jaké kvalifikace má vzdělávací systém rozvíjet. Považujeme za absurdní, aby o těchto skutečnostech rozhodoval někdo jiný než podnikatelé a zaměstnavatelé. Představa, že nás úředníci maximálně přizvou a rozhodnou sami, je nepřijatelná, neboť jak o tom mohou rozhodovat lidé, kteří v životě ve sféře soukromého podnikání nepůsobili? Toto je oblast, kde budeme ve vyjednávání s budoucí vládou nesmlouvaví. Litujeme také, že problematika celoživotního učení nezískala prostor v Národním plánu obnovy, kdy jsme chtěli propojit aktivity od identifikace nových kompetencí přes aktualizace standardů povolání a kvalifikací až po modernizaci vzdělávacích programů, rekvalifikací a omezit tak negativní dopady resortismu gesčních ministerstev (MŠMT a MPSV), který u nás stále převládá. Nemluvě o zcela chybějících programech, zvyšující digitální dovednosti.

Za týden bude první čtveřice našich reprezentantů soutěžit v evropské olympiádě odborných dovedností v rakouském Grazu. Vážím si úsilí a velkých příprav, kterými prošli mladí profesionálové z oborů malíř – natěrač, montér chladicí a klimatizační techniky, obkladač a údržba těžkých nákladních vozů. Budeme jim na Euroskills 2021 všichni držet palce! Ale mimochodem – ministerstvo nám, přes počáteční ujišťování, nedalo na tuto významnou akci ani korunu! Pomohli jsme si však sami, Scania dala autobusy, Kooperativa celou cestu a její účastníky pojistila a zbytek zaplatila Hospodářská komora sama …

Chci naopak poděkovat vládě, že se nám podařilo doslova a do písmene protlačit ke schválení vládou Mistrovskou zkoušku. Naši řemeslníci ji velmi vyhlížejí (už 7 let …), slibují si od ní zvýšení prestiže řemeslných oborů a kariérní růst řemeslníků. I když tato věc již nestihne projít legislativním procesem před volbami, chci vás všechny napříč politickým spektrem požádat o urychlené schválení v novém Parlamentu.

Hospodářská komora se v uplynulém období intenzivně věnovala otázkám dopravy a dopravní infrastruktury. Odvětví bylo silně postiženo koronavirovou krizí, která znamenala odliv poptávky cestujících i výrobců zboží, a tím i dramatický pokles výnosů dopravních podnikatelů. Obzvlášť těžce byla postižena zájezdová autobusová doprava. Rozsah výstavby a modernizace dopravní infrastruktury je stále nedostačující, přičemž celá řada úseků nestačí kapacitně a nevyhovuje kvalitou. A opět, jsou to neúměrně vysoké mandatorní výdaje do spotřeby, které nutné investice omezují.

Oceňujeme však, že tato vláda zahájila výstavbu části dálnice D4 jako PPP projekt a věříme, že další vlády v tom budou pokračovat. V nejbližším období bude také zapotřebí připravit výstavbu vysokorychlostních tratí po legislativní, projektové, finanční i zdrojové stránce. Pokud nedojde k urychlení přípravy a výstavby dopravní infrastruktury, naše zaostávání v této oblasti za vyspělou Evropou se jenom prohloubí a Česko se může stát postradatelným územím pro dopravní i hospodářské aktivity.

V této souvislosti chci také vyzdvihnout skutečnost, že byla přijata nová stavební legislativa. Bez ohledu na různé výhrady jsem přesvědčen, že je to významný krok vpřed a oceňujeme všechny, kteří se to zasloužili.

V postcovidové době je nutno znovu mobilizovat nástroje na podporu exportu – podnikatelské mise, kontaktní akce, vzdělávání pro exportéry a další, při respektování covidových restrikcí. Firmy potřebují obnovit zpřetrhané vztahy s partnery a přesměrovat či upravit dodavatelsko-odběratelské řetězce, aby udržely svou pozici na trhu.

Chceme dál aktivně spolupracovat s úřady prezidenta republiky, předsedů obou komor parlamentu, předsedy vlády a všemi relevantními resorty, aby prezentace státu, české ekonomiky a českých firem byla efektivní, konzistentní a hlavně jednotná. Jsme pro posilování zahraničního zastoupení České republiky, a to jak prostřednictvím státu, tak formou podnikatelských center, které pomohou tam, kde stát kvůli Vídeňské úmluvě přímo působit nemůže. Pokud nás stát vyslyší, obohatí to portfolio služeb, které české firmy v zahraničí potřebují. Podporujeme i otevírání nových velvyslanectví v zahraničí, v příštím roce by to měl být úřad v Kataru a uvítali bychom větší českou stopu i v dalších zemích.

Vážení hosté, dámy a pánové,

všichni víme, že otevřených otázek je mnohem více, zde jsem se soustředil pouze na vybrané oblasti. Podrobněji jsou naše představy a doporučení obsaženy v materiálu, který jsme Vám předali. Naše země má stále velmi slušný potenciál, založený především na lidech. Hledejme především pozitivní, rozvojové politiky. V této nejednoduché době však také musíme budoucí vládu naléhavě požádat, čemu se postavit.

Nepřipusťte, abychom sešli z polistopadového vývoje naší země, založeného na svobodném rozhodování lidí, soukromém vlastnictví, volných trzích a volném obchodu. Bojujte proti nerealistickým, na ideologii založeným představám politiků a úředníků. Bojujte však současně i s protipólem národoveckého populismu, podle sloganu Czechia first, stojí totiž před vámi mimořádně obtížný úkol hledání rovnováhy mezi extrémy, které jsou pro naši zemi škodlivé. Bojujte proti všem formám nezdravého, zbytečného protekcionismu, neboť naše země je na volném obchodu a otevřených trzích životně závislá. Nebuďte jen politiky, ale buďte státníky, kteří vidí za horizont jednoho volebního cyklu. A konečně, neuzavírejte se do ulit stranických zájmů, ale v rozhodujících oblastech, při řešení nejpalčivějších problémů hledejte shodu napříč politickým spektrem.

V tom všem vám Hospodářská komora chce být užitečným partnerem.

Děkuji vám za pozornost.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/