Problémy se sháněním zaměstnanců hlásí 96 % českých firem. Podnikatele děsí také rychlý růst minimální mzdy nebo povinný 5. týden dovolené

23.06.2021 Miroslav Beneš

Na 96 % zaměstnavatelů v ČR má zkušenost se situací, kdy dlouhodobě nemohou najít vhodné zaměstnance, zatímco o práci ve firmě se zajímají lidé s kvalifikací, o kterou zrovna firma zájem nemá. Na základě šetření mezi 615 zaměstnavateli všech velikostí a oborů to uvedla Hospodářská komora během šesté předvolební debaty, tentokrát věnované problémům pracovního trhu. 7 podnikatelů z 10 je i proto přesvědčených, že se česká ekonomika neobejde bez pracovníků ze zahraničí.

Za základ budoucího zlepšení personální situace tuzemských firem považuje Hospodářská komora zefektivnění vzdělávacího systému a užší spolupráci škol se zaměstnavateli. „To je nicméně běh na dlouhou trať a firmy potřebují pomoc rychle. Řešením je proto efektivní nábor pracovníků ze třetích zemí, který Komora dlouhodobě pro firmy zabezpečuje v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. A zájem o pracovníky ze zahraničí je veliký. Jen v květnu jsme vyřídili žádosti o 2 235 zaměstnanců ze třetích zemí,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Tuzemští podnikatelé nicméně podle Hospodářské komory potřebují také zvyšovat svoji konkurenceschopnost a přidanou hodnotou. Kromě méně kvalifikovaných zaměstnanců ze třetích zemí je proto nezbytné zaměřit se na vysoce odborné profese. „Tento problém zaznamenáváme zejména u IT firem nebo vývojářských podniků, kterým nepružnost pracovního práva neumožňuje rychle získávat kvalifikované zahraniční odborníky – hlavně kvůli byrokracii a nepružné legislativě,“ upozorňuje Dlouhý s tím, že jedině liberální a administrativně jednoduše nastavený vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem umožní podnikatelům rychleji získat potřebné personální kapacity a lákat špičkové odborníky zpoza hranic.

Celkem 29 % firem je pro maximální otevření pracovního trhu pro cizince, přičemž mezi velkými podniky je takových dokonce třetina. „Ani pandemie personální problémy firem nesnížila. Zájem firem jasně ilustruje, že se bez zahraničních zaměstnanců obejít nelze,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Problém je i karenční doba a minimální mzda

Z komorového šetření mj. vyplynulo, že firmy požadují i výrazné změny pracovního práva. Nejčastěji volají po znovuzavedení prvních 3 dnů nemoci bez náhrady mzdy. Tzv. karenční doba byla i přes odpor zástupců zaměstnavatelů zrušena v červenci 2019. „Zaměstnavatelé vnímají růst mzdových nákladů především v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost, ale i v souvislosti s nutností najímat další pracovní sílu. Když k tomu přidáme populistické návrhy na růst minimální mzdy a na ní navázaných zaručených mezd, máme tu koktejl, který může být nad možnosti zejména menších firem. Mzdy v České republice nesrovnáme s Německem jednoduše tím, že se to nařídí podle přání levicových stran nebo odborů. Skutečným řešením je zvyšování produktivity práce,“ říká Dlouhý.

S minimální mzdou se totiž zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, podle nejnovějšího návrhu ministerstva práce by se tedy vyplácely od 18 000 do 36 000 Kč. „Už mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun, což může hlavně pro nejmenší zaměstnavatele znamenat výrazný nárůst nákladů a v konečném důsledku i propouštění,“ varuje Dlouhý.

Komora během debaty politický stranám sdělila, aby po volbách plošně nezaváděly pět týdnů dovolené, i když je již v současnosti čerpá většina zaměstnanců. Delší dovolená je benefitem, který přispívá k soutěži na trhu práce. Povinných 5 týdnů může vyvolat dominový efekt a řada zaměstnavatelů bude tlačena k šesti nebo i sedmi týdnům. Mnozí drobní zaměstnavatelé přitom reálně nemají ani zdroje k pátému týdnu volna.

„Zaměstnavatele výrazně tíží i sociální a zdravotní odvody, které jsou v ČR jedny z vůbec nejvyšších v celém vyspělém světe. Jejich snížení požaduje 61 % firem. U mikro a malých firmem do 50 zaměstnanců, které jsou pilířem českého hospodářství, se tato potřeba ozývá vůbec nejintenzivněji,“ uzavírá Tomáš Prouza.

Do šesté ze série předvolebních debat Hospodářské komory, jejichž mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny, pozvání přijali Josef Bernard za koalici Pirátů a STAN, Jan Bauer z koalice SPOLU, Stanislav Grospič za KSČM, Michal Pícl z ČSSD, Marek Novák za hnutí ANO a Lucie Šafránková reprezentující SPD. Jako experti na téma pracovního trhu vystoupili Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Markéta Schormová, předsedkyně Sekce zaměstnanosti a práce HK ČR, a Robert Kuchar, generální ředitel společnosti MD logistika.

/jak-na-