Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: Nikdo se nemusí obávat odpojení dodávek elektřiny a plynu, ekonomické dopady na firmy a sociální dopady na domácnosti ale budou tvrdé. Hospodářská komora navrhuje zřízení krizového štábu, který ochrání firmy před drahou elektřinou a plynem

13.10.2021 Miroslav Diro

Příčinami pádu Bohemia Energy je neprozřetelná obchodní politika a také nedostatečné zajištění proti cenovým výkyvům jak u plynu, tak i elektřiny. Zákazníci Bohemie Energy teď kvůli tomu budou čelit vyšším, v řadě případů extrémně vysokým tržním cenám elektřiny a plynu, upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Stát by podle něj měl před podobnými agresivními obchodními praktikami, které firma užívala, ochránit lidi vlastní osvětovou kampaní. Podle Hospodářské komory budou ale ceny energií nadále růst. Proto doporučuje vládě, aby zřídila krizový štáb, který připraví krizový scénář, kterým by koncové odběratele před drahými energiemi ochránila.

Nejde přitom jen o samotnou rostoucí cenu energií. Riziko, že kvůli zdražování elektřiny a plynu na světových burzách mohou zkolabovat někteří čeští dodavatelé elektřiny, kteří nejsou schopni zajistit elektřinu pro stávající zákazníky za aktuálně platné ceny, Hospodářská komora označovala ve svých krátkodobých prognózách za vysoké.

Zákazníci (spotřebitelé i podnikatelé) jsou sice před přerušením dodávek chráněni institutem dodavatele poslední instance, ti jim ale nebudou schopni garantovat stávající nabízené ceny. Nabídnout jim mohou ale s ohledem na svou ekonomickou stabilitu pouze cenu tržní, která je již nyní extrémně vysoká.

Hlavními důvody pro růst cen elektřiny je přitom vysoká cena emisních povolenek a vysoké ceny zemního plynu, rozpad globálních dodávek a přepravy a přírodní podmínky, které ovlivnily dodávky energií z obnovitelných zdrojů v sousedních zemích.

Ceny zásadních vstupů (materiály, součástky, energie) spolu s náklady práce jsou hlavními tahouny růstu cen. Vedle spotřebitelské inflace rostou i výrobní ceny, tedy ceny zboží a služeb pořizovaných podnikateli. Intenzivněji tento problém vnímají právě firmy ve zpracovatelském průmyslu.

Vývoj cen energií bude přitom tlačit na růst cen ještě u většího podílu firem, a to nejen v průmyslu. Dražší vstupy způsobí zřejmě i větší otálení co se týká náročnějších investic a tím se bude oddalovat i oživení české ekonomiky.

Podle posledních analýz Hospodářské komory rostoucí ceny energií dopadají už na všechna odvětví, zejména na malé a střední podniky, a to přímo (např. firmám zdražují účty za elektřinu) i nepřímo (např. přes rostoucí ceny dodavatelů). Nejsilněji pociťují dopady energeticky nejvíce náročná odvětví, především se to týká zpracovatelského průmyslu (strojírenství, zpracování kovů, elektrotechnika, chemický průmysl a další), což je zásadní (core) část českého průmyslu.

Hospodářská komora České republiky upozorňuje, že nedisponuje informacemi o struktuře zákazníků Bohemia Energy, tedy kdo je nejčastějším zákazníkem, ani kde v České republice elektřinu odebíral. Poloha je důležitá z toho důvodu, aby byla známa informace, na kterého dodavatele poslední instance padne největší podíl zákazníků. Informacemi disponuje výhradně operátor trhu OTE.

Hospodářská komora kvůli situaci na trhu elektřinou a plynem vládě doporučuje zřízení krizového štábu. Ten by měl zmapovat veškeré legislativní nástroje v rámci ČR i EU, které lze využít k řešení krizového stavu, ochránit trh a nalézt řešení proti překotným cenovým výkyvům. Zásadní je mít připraven scénář pro krizovou situaci, který by koncové odběratele ochránil.

„Česká republika nemá čas spoléhat na nalezení obecného řešení v rámci Evropy, a proto vyzývám k okamžité spolupráci v rámci národního krizového štábu, který by měl být neprodleně ustaven,“ upozorňuje na naléhavost řešení prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Krizový štáb by měl být ustaven ze zástupců:

  • parlamentních politických stan, se zapojením vlády dosluhující i rýsující se nové
  • ministerstva průmyslu a obchodu (MPO)
  • ministerstva financí (MF)
  • Energetického regulačního úřadu (ERÚ)
  • Operátora trhu s elektřinou (OTE)
  • podnikatelské sféry – Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy
  • dodavatelů poslední instance pro elektřinu – ČEZ, E-ON, Pražská energetika
  • dodavatelů poslední instance pro plyn – E.ON, Pražská plynárenská a innogy Energie
  • ale také nezávislých dodavatelů, kterým hrozí obdobné problémy jako Bohemia Energy

Podle Dlouhého je teď nezbytné zmapovat veškeré legislativní nástroje v rámci ČR i EU, které lze využít k řešení krizového stavu. Z tohoto pohledu se zdá být nejblíže německý model zavádějící neprodleně konkrétní opatření v úpravě výše povinného příspěvku na obnovitelné zdroje energie. Na obnovitelné zdroje totiž v platbě za elektřinu přispívají domácnosti i firmy. Příspěvek tvoří 13,35 % z ceny elektřiny a spadá do kategorie regulovaných položek ceny za elektřinu, tedy těch, o nichž rozhoduje Energetický regulační úřad.

„Případnou úpravu výše příspěvku za obnovitelné zdroje energie v nařízení vlády může stanovit vláda bez odkladu, a ve veřejném zájmu není tedy třeba řešit, zda to udělá ta dosluhující nebo nová,“ doplňuje Dlouhý první rychlé konkrétní opatření, které je možné v rámci krizového štábu zvažovat a přijmout.

Další opatření, jako jsou například zastropování ceny emisní povolenky nebo úprava národní legislativy na úrovni zákonů, je podle prezidenta Hospodářské komory během na dlouhou trať, který současný vývoj ohrožující odběratele energií nedovoluje. Prezident Hospodářské komory je také připraven lobbovat za zájmy ČR v EU.

„Připravme ihned scénář pro již nevyhnutelnou krizovou situaci. Zvažme všechny možnosti na úrovni České republiky bez ohledu na politickou situaci, ale s důrazem na nutnost ochránit koncového odběratele, ať už jsou jím naše členské firmy nebo řadoví občané. To plně podpořím také svým působením v Eurochambres, kde jakožto viceprezident budu zvyšovat tlak na další evropské hospodářské komory a státy v nutné potřebě hledat, kromě konkrétních rychlých opatření na národní úrovni, také alternativní partnery pro nákup zemního plynu ze třetích zemí, což bezesporu napomůže stabilitě dodávek i cen,“ uvedl Dlouhý.

Situace, kdy se desítky tisíc zákazníků rázem ocitnou v režimu dodavatele poslední instance a začnou hledat nové dodavatele, bude klást velké nároky na všechny slušné obchodníky. „Pro domácnosti je ale dobrou zprávou, že nic nemusejí dělat hned. Mají půl roku na to, aby si našly nového dodavatele. Současně ale důrazně varuji před energošmejdy, kteří se budou snažit současnou nejistotu využívat ke svým podvodům. Znovu proto apeluji na zdravý rozum. Nepodepisujte nic bez toho, že byste si vše důkladně přečetli,“ varoval Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.

„Panika není na místě. Žádná z domácností nezůstane ze dne na den bez dodávek elektřiny a plynu. Nastavení českého energetického trhu je natolik robustní, aby se tato mimořádná situace, která se bezpochyby dotkne desítek tisíc lidí a firem, dala zvládnout. Díky institutu dodavatele poslední instance mají všichni poškození půl roku na nalezení nového spolehlivého dodavatele,“ dodal Tomáš Prouza.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/