Prezident HK ČR: Malým a středním podnikům pomůže omezení byrokracie, větší vymahatelnost práva, předvídatelnost a transparentnost

19.09.2011

Co trápí malé a střední podniky, které tvoří podstatnou část výkonu české ekonomiky, co brání v jejich dalším rozvoji a jakými cestami lze usnadnit a podpořit jejich podnikání?

To byly některé z otázek, o nichž v pondělí 19. září 2011 diskutovali hosté debaty Jak zlepšit pozici malých a středních podniků v ČR a EU?, kterou v Praze ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, CEBRE-Česká podnikatelská reprezentace při EU a Enterprise Europe Network.

Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel ve svém vystoupení shrnul největší problémy, se kterými se malé a střední podniky potýkají. „Kromě cen energií a přístupu k financím je to například špatná vymahatelnost práva, kdy soudní spory trvají i více než 10 let a ve stále se měnící legislativě se již těžko orientují i samotní její tvůrci. Administrativní zatížení pro podnikatele se sice zejména díky aktivitě Ministerstva průmyslu a obchodu podařilo o něco snížit, další regulace ale naopak přichází z Bruselu. Evropa je přebyrokratizovaná, v Evropské unii již není volný trh a nikým nevolení úředníci vymýšlejí nové a nové diskriminační regulace,“ shrnul prezident Kužel. Upozornil i na to, že mnohdy chybí větší koordinace mezi ministerstvy a původní myšlenky a plány, jak pomoci firmám, nejsou dotaženy do konečné konkrétní podoby. Vyjádřil také podiv, že ČR dosud neimplementovala evropskou směrnici o opožděných platbách, která by měla díky zavedení povinnosti pro veřejné orgány splácet faktury do 30 kalendářních dnů pomoci výrazně omezit palčivý problém se zpožděnými platbami. Dalším krokem, který Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje, by mělo být zavedení pravidla odvádění DPH až ze zaplacených faktur.

Jedním z problémů, který trápí firmy v České republice, je korupce, zejm. při zadávání veřejných zakázek.

„Hospodářská komora vnímá korupci jako skutečný problém, který se však netýká jen naší země, ale je to problém mezinárodní. Rozdíl proti jiným evropským státům či USA je v tom, že tam se o korupci tolik nemluví, což ale dle mého názoru neznamená, že v těchto státech není,“ sdělil prezident Kužel. Připomněl, že Hospodářská komora se výrazně zapojila do přípravy novely zákona o veřejných zakázkách, vůči jejímu znění ovšem uplatnila více než 50 konkrétních připomínek. „Současná podoba novely zákona dle našeho názoru situaci v oblasti zadávání veřejných zakázek spíše ještě zhorší, než aby přispěla k jejímu zlepšení.“

 

 


„Stát by měl pokračovat ve snižování administrativní zátěže, využít již existující studie, materiály a zkušenosti a co nejdříve realizovat maximum konkrétních opatření ve prospěch podnikání u nás. Hospodářská komora například navrhuje, aby byla zavedena jednotná data účinnosti pro podnikatelskou legislativu, např. dvakrát ročně, a to jak u české, tak evropské legislativy. Posílilo by to transparentnost a předvídatelnost v ekonomice a podle našich průzkumů by to přivítala naprostá většina firem. Stejně tak se vyplatí propojit již existující informační weby pro podnikatele. Měli bychom něco udělat i se stávajícím systémem podpory vědy a výzkumu, kde jde příliš málo financí do aplikovaného výzkumu a podpory inovací, výsledky mnohdy nejsou hmatatelné. I malé a střední podniky by měly mít co největší přístup k prostředkům v této oblasti,“
shrnul podněty pro pomoc podnikové sféře prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Dalšími hosty aktuální diskuse byli: 

  • Ing. Martin Tlapa, MBA, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR;
  • Ing. Ivan Jukl, MBA, generální ředitel agentury CzechTrade;
  • Ing. Miroslav Křížek, PhD, generální ředitel agentury CzechInvest;
  • Eva Svobodová, MBA, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Ing. Soňa Van Deelenová, generální ředitelka Svazu českých a moravských výrobních družstev/KZPS;
  • PhDr. Marie Pavlů, CSc., Entreprise Europe Network v ČR

 

MSP jsou motorem české ekonomiky (podílejí se z 55 % na vyprodukované přidané hodnotě a z 62 % na zaměstnanosti). Nedaří-li se české ekonomice, odráží se to na situaci MSP a naopak. Především kvalitní podnikatelské prostředí může zajistit jejich stabilní růst a tím i větší zaměstnanost. V žebříčku konkurenceschopnosti zemí sestavovaném Světovým ekonomickým fórem klesla Česká republika za poslední dva roky z 31. na 38. místo. To však českou vládu neodstrašilo od ambiciózních plánů, které by ji měly posunout do dvacítky nejkonkurenceschopnějších zemí do roku 2020. Na schválení vládou čeká nová Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, která je dle náměstka průmyslu a obchodu Martina Tlapy komplexním souhrnem návrhů, co je potřeba v ČR zlepšit od inovací, přes infrastrukturu až po korupci ve státní správě. „Nicméně je potřeba dosáhnout shody na implementaci, a že nastal čas dělat průřezové věci“, zdůraznil Tlapa. Změny je nutné učinit i u podpůrných nástrojů, jež musí být zaměřené na udržitelnost. Právě o to se snaží státní agentura CzechTrade. Dle jejího generálního ředitele Ivana Jukla je potřeba získat kvalitní informace o trzích, jež usnadní přístup českých MSP na zahraniční trhy. S problémy při přístupu na cizí trhy se MSP setkávají nejen na třetích trzích, ale i v rámci vnitřního trhu. „Legislativa je stále napříč EU rozlišná“, zdůraznila Marie Pavlů z Europe Enterprise Network ČR. Při přístupu na vnitřní trh podnikatele nejvíce trápí oblast vysílání pracovníků, poskytování služeb a uznávání kvalifikací. „EEN poskytuje informace o legislativě v EU, o inovačních aktivitách a podpůrných programech“, informovala Pavlů.

Jedním z pilířů zmiňované strategie jsou také inovace. Čechům se totiž příliš nedaří přenášet výsledky výzkumu a vývoje na trh. Nepomáhá tomu ani štědrá podpora výzkumu a vývoje. Podporu inovací ve firmách realizuje agentura CzechInvest prostřednictvím Operačního programu podnikání a inovace (OPPI). Dle generální ředitelky Evy Svobodové je však potřeba v novém finančním období 2014-20 zrychlit a zjednodušit proces projektových žádostí a administraci projektů. „Pomohl by jednotný centralizovaný program“, uvedla Svobodová. Dle dotazníkového šetření AMSP ČR z června 2011 by firmy v novém OPPI uvítaly orientaci na zavedení nových technologií, zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření výroby. Řada inovačních MSP se také potýká s rizikovým kapitálem. Od října 2010 podporuje Czechinvest akvizice stávajících společností a vznik Joint Venture partnerství pro firmy všech velikostí. Pomocí tohoto projektu nazvaného Czechlink mohou podniky získat kontakt se zahraničními investory a být kapitálově posíleny. I sám CzechInvest hodlá inovovat a ve čtvrtek 22. září představí balíček nových produktů, informoval generální ředitel agentury Miroslav Křížek. Dle výsledků dotazníkového šetření provedeného od půlky července do půlky září na portále businessinfo.cz na zakázku MPO ČR a CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU trápí naše podnikatele nejvíce přílišná regulace a neustálé změny v legislativě. Dále pak vysoké zdanění práce, netransparentnost při zadávání veřejných zakázek, špatná platební morálka, složitá vymahatelnost práva, korupce a drahé bankovní úkony. Spokojení nejsou podnikatelé ani s veřejnými zakázkami, které by rádi viděli dělené na loty. Dle Soni Van Deleenové, generální ředitelky Svazu českých moravských výrobních družstev, trpí česká správa přílišným resortismem. Výsledkem je špatná komunikace mezi ministerstvy a nevyjasněné kompetence. Negativní dopad na podnikatelskou sféru má i nepředvídatelnost státních orgánů. Dle Van Deleenové je také státní podpora příliš zaměřena na velké a technologické firmy a zapomíná na inovační výrobní podniky.

Na akci se podíleli také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a agentury CzechTrade a CzechInvest.

/konference-hr-chytre-nejvetsi-akce-roku-v-cr-pro-personalisty-hospodarska-komora/