Přes 70 % zaměstnavatelů upřednostňuje samotestování

03.03.2021 Miroslav Diro

Z bleskového šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli vyplynulo, že více než 70 % z nich upřednostňuje samotestování zaměstnanců před testováním u smluvního praktického lékaře nebo využitím sekundární sítě ambulantních specialistů poskytujících antigenní testy. Většina podniků spoléhá na to, že na trhu bude dostatek antigenních testů.

Hospodářská komora se zaměstnavatelů také dotazovala, čeho nejvíce se obávají v souvislosti s jejich povinností testovat zaměstnance antigenními testy. Nedostatku testů pro samotestování se obává pětina z nich. Některé podniky přiznávají, že mají také obavy z dodatečných nákladů spojených s testováním, nejde přitom jen o náklady na personální a administrativní zabezpečení testů, logistiku nebo likvidaci potenciálně infekčního odpadu.

„Vzhledem k tomu, že vláda původně předpokládala průměrnou cenu testů 60 korun, ale ceny na trhu jsou vyšší, měla by přehodnotit výši kompenzace za test, tedy zvýšit tento příspěvek na 100 korun a v závislosti na vývoji na trhu jej průběžně upravovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Desetina zaměstnavatelů má obavu z neochoty zaměstnanců podrobit se testování, další desetina pak komplikací v provozu a při organizaci práce. Zaznívají i obavy z malé průkaznosti testů.

„Ministerstvo zdravotnictví by proto mělo udělovat výjimku především těm testům, které z klinického hlediska mají smysl i pro laické využití, tedy že mají dostatečnou průkaznost,“ dodal předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Ivo Hlaváč.

Ze šetření vyplynulo, že více než dvě pětiny respondentů z řad členů Hospodářské komory testovala své zaměstnance antigenními testy nebo PCR testy, i když jim tuto povinnost stát do dneška neukládal. Některé podniky – hlavně do 50 zaměstnanců – ale zatím s pravidelným testováním zaměstnanců nemají zkušenosti, i když i v této kategorii podniků dobrovolně testuje 28 % firem.

Dodavatele testů v posledních dvou dnech zahltilo množství malých objednávek podniků do 50 zaměstnanců, které se rozhodly na doporučení vlády testovat dobrovolně. Tyto malé objednávky jsou ale náročnější na vyřízení, mohou se kvůli nim prodlužovat čekací lhůty na testy pro samotestování zaměstnanců ve větších firmách, kterým stát testování ukládá jako povinnost. Úzkým hrdlem může být i seznam testů povolených ministerstvem zdravotnictví. Dodací lhůty může prodlužovat i proclení dováženého zboží, někteří dodavatelé totiž hlásí, že jejich testy jsou zadržovány celníky.

Podnikatelé věří, že případné výpadky v zásobování testů budou krátkodobé a že stát dokáže rychle reagovat na situaci, pokud by se objevil jejich nedostatek.

Největší poptávka zaměstnavatelů je po kvalitních a méně invazivních testech, které nevyžadují stěry z nosohltanu. Upřednostňují hlavně takzvané slinné testy, které jsou při odběru pro zaměstnance příjemnější. Pro řadu podniků je ale klíčová vyšší citlivost testů, cena nebo rychlé dodání.

Bleskové šetření proběhlo poté, co vláda ohlásila povinnost zaměstnavatelů nad 50 zaměstnanců zabezpečit testování zaměstnanců. Více než polovinu respondentů tvořily podniky zaměstnávající více než 50 zaměstnanců a které působí převážně ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu. Do šetření se zapojilo 739 podniků z celé České republiky.

/konference-hr-chytre-nejvetsi-akce-roku-v-cr-pro-personalisty-hospodarska-komora/