Představenstvo Hospodářské komory jednohlasně odmítlo nápady ministryně Michaely Marksové. Apeluje na vládu, aby se zdržela populismu

25.01.2017

Představenstvo Hospodářské komory České republiky je znepokojeno legislativními i koncepčními návrhy předkládanými v poslední době ministerstvem práce a sociálních věcí. Navržené koncepty, které se týkají jak pracovněprávní problematiky a zaměstnanosti, tak sociální politiky a jsou předkládány izolovaně bez souhrnné analýzy, by vedly k další regulatorní zátěži trhu práce, a to za situace, kdy odvodové zatížení práce v České republice (34 % z hrubé mzdy) je jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii.

 Aktuální legislativní změny v pracovně právní oblasti CELKOVÝ KONTEXT AKTUÁLNÍCH LEGISLATIVNÍCH ZMĚN V PRACOVNĚPRÁVNÍ OBLASTI  Představenstvo Hospodářské komory České republiky – největší podnikatelské reprezentace v zemi – je znepokojeno legislativními i koncepčními návrhy předkládanými v poslední době ministerstvem práce a sociálních věcí. Jmenujme ty nejvýznamnější: 

  • navržená novela zákoníku práce, která nepřináší deklarované zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů;
  • významné navýšení pokut za porušení pracovněprávních předpisů, které navrhuje novela zákona o inspekci práce;
  • návrh na zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů pracovní neschopnosti zaměstnance bez nároku na nemocenské;
  • zavádění nových sociálních výhod pro zaměstnance – dlouhodobé pečovatelské volno,
  • tzv. otcovská dovolená či návrh na zavedení nárokových až 5 dnů indispozičního volna;
  • každoroční významné zvyšování minimální mzdy a potažmo zaručené mzdy.

 Společným jmenovatelem aktuálně navrhovaných souběžných změn je výrazné posílení sociálních výhod, ať už přímo financovaných zaměstnavateli v soukromém sektoru, anebo nepřímo prostřednictvím zvýšených mandatorních výdajů státního rozpočtu, pro které musí podnikatelé svými daněmi a odvody vytvořit dostatečné zdroje. Navržené koncepty znamenají další regulatorní zátěž trhu práce, a to za situace, kdy odvodové zatížení práce v České republice (34 % z hrubé mzdy) je jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii. Je třeba zdůraznit, že aktuální ekonomická kondice České republiky je dobrá. Ekonomická konjunktura a nízká míra nezaměstnanosti pohání soukromý sektor. Vláda však přichází s regulatorními návrhy, které dusí podnikatelské prostředí a mají potenciál významně zbrzdit trh práce. Právě vládní návrhy z dílny ministerstva práce a sociálních věcí nejvíce hřeší na současný příznivý vývoj ekonomiky a nepřihlíží k dlouhodobé fiskální udržitelnosti veřejných financí. Případnému zavádění nových pravidel musí předcházet důkladná analýza jejich potřebnosti a dopadů na právní a obecně podnikatelské prostředí. U aktuálních návrhů však taková analýza absentuje; jsou předkládány zcela nesystematicky a některá opatření se navíc přímo překrývají (například zrušení karenční doby a současné zavedení nárokových až 5 dnů indispozičního volna), čímž by se jen prohloubilo pokřivení trhu práce. Na druhou stranu zcela absentuje ochota a schopnost vlády pružně reagovat na palčivý nedostatek pracovních sil v České republice. Nábor zaměstnanců ze zemí mimo EU naráží na administrativní překážky, v jejichž důsledku není legálně možné zaměstnat cizince s žádanou kvalifikací v okamžiku, kdy je čeští zaměstnavatelé nejvíce potřebují. Představenstvo HK ČR vnímá politickou realitu a je si vědomo blížících se parlamentních voleb na podzim roku 2017. Právě proto však apeluje na vládu, aby nepřijímala rozhodnutí, která jsou sice krátkodobě atraktivní pro voličskou základnu, pro podnikatelské prostředí však znamenají významnou hrozbu v dlouhodobém snížení konkurenceschopnosti českých podnikatelů i české ekonomiky jako celku.  KONKRÉTNĚ K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM 

  • Novela zákoníku práce: nepřináší flexibilitu pracovněprávních vztahů, která je pro podnikatele absolutní prioritou. Navržené změny se týkají dílčích institutů, ke koncepčním změnám nedochází. Novela navíc tenduje k výrazně vyšší regulaci a omezení smluvní volnosti.

Příklad: Typické je to u záměru další regulace práce z domova, resp. práce na dálku. Nezaznamenali jsme zde poptávku ze strany zaměstnavatelů po větší regulaci. Rovněž statistiky inspekce práce nevykazují žádná pochybení ze strany zaměstnavatelů ve vztahu k výše uvedeným formám. V praxi tak může dojít k absurdním důsledkům, kdy používání již zavedených a oblíbených institutů bude v důsledku přeregulace zastaveno. 

  • Od 1.1.2017 došlo opět (třetí rok po sobě) ke zvýšení minimální mzdy (měsíční minimální mzda se zvyšuje na 11 000 Kč a hodinová mzda na 66 Kč). Zároveň se nově minimální mzda vztahuje i na osoby zdravotně postižené, pro něž byla doposud minimální mzda nižší. Jedná se o nárůst za poslední roky nejvyšší, v relativním vyjádření jde meziročně o 11,1% zvýšení. Obecně napříč obory vnímá HK ČR jako velmi problematický institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda. Zvýšení zaručené mzdy se tak dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců než v případě samotné minimální mzdy.

Příklad: číšník měl do konce roku 2016 zaručenou mzdu ve výši 11 300 Kč měsíčně, od ledna se zvýšila na 13 400 Kč. 

  • Návrh na zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů pracovní neschopnosti zaměstnance, kdy není poskytována žádná náhrada mzdy.
  • Indispoziční volno, tzv. sick days – MPSV navrhuje zavedení až 5 nárokových dnů indispozičního volna, kdy by zaměstnancům příslušela plná náhrada mzdy. Indispoziční volno MPSV prosazuje bez vazby na navržené zrušení karenční doby. V důsledku by mohlo dojít k situaci, kdy zaměstnavatelé budou hradit plných 14 dnů pracovní neschopnosti a nově též až 5 pracovních dnů z titulu indispozičního volna.
  • Zavedení dlouhodobého pečovatelského volna v délce až tří měsíců, s možností jeho opakovaného čerpání a s povinností zaměstnavatele držet pracovní místo a vyrovnat se se situací, kdy nebude vůbec zřejmé, kdy a na jak dlouho se zaměstnanec vrátí zpět na pracoviště.
  • Zavedení otcovské dovolené – populistické opatření, jehož skutečný dopad na posílení role otce v rodině je diskutabilní (jedná se o volno v délce 7 dnů v období do 6 týdnů po narození potomka).
  • Návrhy na zpřísnění agenturního zaměstnávání (odbory například požadují, aby měly právo spolurozhodovat o uplatnění agenturních zaměstnanců v podniku).
  • Koncem loňského roku poslalo MPSV do mezirezortního připomínkového řízení koncepci rodinné politiky. HK ČR podporuje dlouhodobé a systémové řešení rodinné politiky v ČR, k předloženému materiálu má však zásadní výhrady. Přijetím navrženého řešení dojde v podstatě k prostému navyšování výdajů státu na rodinnou politiku.
  • Nově se též hovoří o zavedení „předdůchodů“, tedy kategorií zaměstnanců, kteří budou moci odcházet do starobního důchodu dříve, než dosáhnou důchodového věku 65 let. Dorovnání starobního důchodu by přitom dle návrhu ministryně měli zajistit částečně též zaměstnavatelé.

NÁBOR ZAMĚSTNANCŮ ZE ZEMÍ MIMO EU – KONKRÉTNĚ Z UKRAJINY Vládní program na rekrutaci pracovních sil z Ukrajiny se stává nefunkční. Zaměstnavatelé musí kvůli nízkým kvótám a zahlcení českého konzulátu ve Lvově čekat už více než pět měsíců, než budou jimi vybraní zaměstnanci na Ukrajině vůbec pozváni na konzulát k pohovoru. Vláda původně schválila kvótu celkem 3800 žádostí o zaměstnaneckou kartu ročně, přičemž třeba v polovině prosince byla již vyčerpána kvóta pro duben 2017. Firmám se podle nejnovějších dat úřadů práce nedaří obsadit více než 130 tisíc volných pozic.

/jak-na-