Poslanci se prostřednictvím přílepků k navýšení důchodů snaží na některé zaměstnavatele uvalit vyšší odvody a v roce 2023 zatížit daňové poplatníky dalšími dvěma desítkami miliard korun

29.07.2021 Miroslav Diro

Na účet zaměstnavatelů a všech daňových poplatníků bez jakékoli diskuse s veřejností a podnikateli se sociálnědemokratičtí poslanci Jan Hamáček a Roman Onderka snaží svými pozměňovacími návrhy k dodatečnému zvýšení důchodů zatížit zaměstnavatele vyššími odvody v řádu jednotek miliard korun a všechny daňové poplatníky plošně sumou více než 18 miliard korun. Hospodářská komora České republiky nesouhlasí se zvýšením zdanění práce a v případě návrhu vyplácet matkám 500 korun k důchodu doporučuje projednat i jiné návrhy, jako je třeba dobrovolné nasměrování části pojistného placeného dospělými dětmi jako doplňku k důchodu rodičů.

Podle prvního pozměňovacího návrhu poslance Romana Onderky by zaměstnavatel musel u vybraných profesí označených za rizikové připlácet ke stávajícím vysokým pojistným odvodům dalších 5 procent z vyplácené mzdy. A to navzdory tomu, že mezi zeměmi EU i OECD patří již dnes Česká republika k rekordmanům v odvodovém zatížení práce na straně zaměstnavatele.

„Respektujeme, že se vede diskuse o snížení věku odchodu do důchodu u rizikových profesí, ale ta se má vést v celkové diskusi o důchodové reformě, což se neděje. Zásadně však odmítám zvýšení odvodového zatížení samotných firem zaměstnávajících rizikové profese,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Poslanec svůj návrh odůvodňuje tím, že by se zaměstnavatel jako ten, kdo má exkluzivní užitek z vykonávání rizikové práce, měl podílet na nákladech spojených s touto prací, a to prostřednictvím zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění.

Zaprvé, trh už dnes běžně hodnotí rizikovější práci přirážkou, tedy vyšší mzdou a dalšími peněžními i nepeněžními příspěvky ze strany zaměstnavatele, dalším benefitem pro zaměstnance by podle poslanecké iniciativy měl být až o 5 let časnější odchod do důchodu. Zadruhé, není jasné, zda navrhovatelé rizikovou práci vnímají jako veřejný statek, zásluhu, jejímž oceněním má být právě zvýhodněné zacházení s vybranou kategorií seniorů, anebo jako státem regulovanou privátní záležitost pouze mezi firmou a jejím pracovníkem. A s tím souvisí třetí poznámka – návrh je výrazem opakující se komunistické a sociálnědemokratické snahy přesouvat na zaměstnavatele roli sociální pojišťovny. Zaměstnavatel ale přece není pojišťovnou zaměstnanců. Břemeno by měli nést rovnoměrně zaměstnavatel i zaměstnanec,“ vysvětlil Dlouhý.

Podle analýz Hospodářské komory není jasné, zda poslanec Onderka správně kvantifikuje rozpočtové dopady. Hovoří o tom, že v rizikových kategoriích pracuje 67 tisíc zaměstnanců a že navržené zvýšení odvodů bude znamenat zvýšení nákladů zaměstnavatelů o cca 1,3 mld. Kč ročně.

Před 15 lety krajské hygienické stanice v rizikových profesích (tzv. kategorie 3 a 4), zejména ve zpracovatelském průmyslu, v segmentu dopravy a spojů, zdravotní a sociální péče, evidovaly celkem 378 tisíc pracovníků. Představa, že počet zaměstnanců, na které působí rizikové faktory, jako je hluk, prach, vibrace a fyzická nebo psychická zátěž, od té doby tak výrazně klesl, je podle Hospodářské komory odtržená od reality. Hospodářská komora odhaduje, že v rizikových profesích dnes pracuje 250 tisíc zaměstnanců. Komora proto doporučuje, aby orgány ochrany veřejného zdraví počty takových zaměstnanců potvrdily.

„Pokud by byl náš odhad správný a pokud vyjdeme jen z vyplácení průměrné mzdy, potom dodatečný roční odvod zaměstnavatelů bude několikanásobně vyšší, než uvádí předkladatel návrhu, zřejmě celkem přes pět miliard korun. A to odhlížíme od už dnes zaměstnavateli vyplácené rizikové přirážky, která v řadě případů ukazuje spíše na nadprůměrné mzdy, a tedy i vyšší odváděné pojistné,“ vypočítává ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

V roce 2023 má daňové poplatníky na 18,4 mld. Kč vyjít další pozměňovací návrh sociální demokracie, a sice vyplácet matkám ke starobnímu důchodu 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě, a zvýhodňovat tak početnější rodiny. Výdaje státního rozpočtu by každý rok rostly. Kvůli dalšímu zatížení daňových poplatníků Hospodářská komora doporučuje takový návrh nejprve odborně analyzovat v konkurenci s alternativními přístupy, jako je například převod části pojistného placeného ekonomicky aktivními dětmi ve prospěch důchodového účtu jejich rodičů.

„Takové zásadní systémové změny, jakkoliv vedené dobrým úmyslem, by nicméně v podmínkách napjaté fiskální situace, kdy je státní rozpočet vyčerpán koronavirovými schodky, měly projít detailnější odbornou diskusí a řádným připomínkovým řízením. Oba poslanci ale obešli tuto řádnou oponenturu, oba návrhy jsou totiž nápady z dílny MPSV, které se ministerstvu nepodařilo zpracovat ve standardním legislativním procesu,“ uzavřel Minčič, který má v Hospodářské komoře ekonomické a právní analýzy na starost.

/konference-hr-chytre-nejvetsi-akce-roku-v-cr-pro-personalisty-hospodarska-komora/