Nečinnost vlády při plnění národního závazku zvyšování energetické účinnosti ohrožuje ekonomickou budoucnost země

25.02.2016

Ačkoliv se Česká republika v návaznosti na směrnici o energetické účinnosti (EED) zavázala mezi lety 2014-2020 uspořit 50PJ energie v konečné spotřebě, za uplynulé dva roky nebyla schopna vykázat žádné významnější úspory. Bezprostředně tak hrozí, že pro plnění závazku bude ČR nucena přijmout povinné schéma úspor. Důsledkem bude citelný růst cen energií pro domácnosti i firmy a zároveň ČR přijde o možnost čerpání zhruba 80 miliard Kč z Evropských strukturálních a investičních fondů na plnění svých závazků. Celková zátěž tohoto krizového scénáře pro národní ekonomiku by podle analýz dosáhla nejméně 700 miliard Kč.

My, reprezentanti subjektů tvořících více než polovinu české ekonomiky, tímto veřejně deklarujeme, že vláda České republiky nečiní nezbytné systémové ani procesní kroky potřebné k naplňování závazků ČR plynoucích ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED). Jelikož naše oficiálně vznášená varování i výzvy na toto téma jsou již dva roky setrvale ignorovány, nezbývá nám jiná možnost, než tímto způsobem veřejně upozornit, že bez okamžité nápravy a výrazně zvýšeného úsilí ze strany odpovědných státních úřadů může být závazek státu již za rok přenesen na bedra firem a domácností a ČR ztratí možnost využít k plnění závazku energetických úspor evropské fondy.

Ještě v letošním roce Evropská komise začne ve 24 členských státech s alternativním schématem energetických úspor kontrolovat naplňování vytyčených závazků. V případě neplnění hrozí uvalení sankcí a vymáhání povinnosti dosažení pravidelné meziroční úspory energie o 1,5 % z koncové spotřeby. I přes realizované úspory energie v soukromém i veřejném sektoru vykázala ČR za první dva roky plnění pouze 3,5% celkového závazku do roku 2020 (přičemž dosáhnout měla minimálně 25%), a to pouze kvůli neschopnosti nastavit správné fungování a administraci schématu.

Navzdory této hrozbě vláda i nadále pokračuje ve svém pasivním přístupu. Nástroje energetických úspor jsou předmětem nekončících mezirezortních diskusí a sporů. Fungování operačních programů, z nichž mají být úspory naplňovány, paralyzuje všudypřítomná úzká rezortní orientace, zbytečné lpění na byrokratické formě a uměle vytvořené nadbytečné administrativní úkony. Navíc k zajištění přehledu o úsporách z podpořených projektů, nezbytně nutného pro vykazování, je stávající monitorovací systém MS2014+ stále nevyužitelný. V důsledku toho první projekty energetických úspor z evropských fondů nebudou realizovány dříve než na sklonku letošního roku, a to jen za předpokladu, že se jim nepostaví do cesty enormně dlouhá povolovací řízení, jejichž zjednodušení vláda již dva roky bezvýsledně slibuje. O tom, že by stát při zvyšování energetické efektivity šel příkladem prostřednictvím renovace svých budov, jak k tomu zavazuje směrnice, pak v ČR nemůže být vůbec řeč.

Situace je o to tristnější, že Česká republika má – především díky úsilí občanů a firem, a nikoliv kvůli cílevědomému a systematickému postupu státu – reálnou šanci splnit ostatní závazky z energeticko-klimatické politiky do roku 2020 (úsporu emisí skleníkových plynů, podíl OZE na koncové spotřebě i snížení emisí tuhých znečišťujících látek na národní úrovni) bez hrozby dodatečné extrémní zátěže podnikatelů a spotřebitelů a mohla by při dobrém plnění závazků energetických úspor na ně získávat dodatečné zdroje financování z centrálních evropských zdrojů. Jsme přesvědčeni, že je v bytostném zájmu České republiky i jejích občanů a firem tuto možnost využít a vyhnout se zbytečně nákladnému řešení energetických úspor. Jelikož naše dosavadní úsilí o řešení na úrovni vlády nevyvolalo žádoucí odezvu, přikládáme k této veřejné deklaraci základní výčet, konkrétních kroků, které vláda musí do konce letošního roku učinit, aby za následky její nečinnosti neplatily domácnosti a firmy zbytečně stovky miliard korun navíc.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
 

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/