Minimální mzda se stala plně podřízenou administrativnímu rozhodování. Cena nekvalifikované práce je už proto zcela mimo reálnou tržní hodnotu

27.11.2019 Miroslav Diro

Pokud vláda skutečně zvýší minimální mzdu, tedy odměnu za nekvalifikovanou práci o dalších 1.250 korun měsíčně z dnešních 13.350 Kč na 14.600 Kč, reálně zaměstnavatelům nezbude nic jiného, než další, tentokrát 9,4% zvýšení mezd vstřebat prostřednictvím zvýšení cen pro zákazníky a omezení investic do efektivnější výroby.

Když ale rostou ceny, inflace ukrajuje z mezd všem zaměstnancům. A když firmy omezují kvůli mzdám investice, což dokládají všechna data Hospodářské komory i ČSÚ, nemůže růst produktivita (připomínáme, že ačkoliv mzdy rostly v poslední době tempem kolem 7 %, produktivita práce přepočtená na hlavu vzrostla v loňském roce jen o 1,6 %). Když neroste produktivita práce, nemohou firmy úspěšně soutěžit se zahraniční konkurencí – zaostávají s tím, že v konečném důsledku bude řada z nich nucena propouštět.

Hospodářská komora připomíná, že západní země nedoženeme vyšší minimální mzdou, ale vyšší produktivitou. Vláda by proto naopak měla podpořit zvyšování produktivity, stimulovat investice do výzkumu, vývoje a inovací, nikoliv zaměstnavatele připravovat o možnost produktivitu práce zvýšit.

jak na linkedin webinar komora