Makroekonomický komentář: průmysl a maloobchod září, stavebnictví ztrácí

07.04.2016

Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka

Již od poloviny minulého roku v konjunkturním průzkumu se projevující silný optimismus spotřebitelů zanechal hmatatelnou stopu v únorovém vývoji maloobchodu, který meziročně vzrostl o 8,5 %, tedy na hodnotu v českých podmínkách zřídkakdy vídanou (přestože i ovlivněnou počtem pracovních dnů a přestupným rokem). Raketový růst se projevil napříč všemi segmenty spotřebitelského trhu; ve zbytných i existenčně nezbytných kategoriích (nahrávaly k tomu stále příznivé ceny pohonných hmot i potravin) – od potravin, přes motorová vozidla až ke zboží a trávení volného času. Další přírůstky vykazuje prodej přes internet; roste též zájem o nákupy ve specializovaných prodejnách (zvláště v oboru potravin). Lze předpokládat, že s ohledem na poměrně velkorysou mzdovou politiku v současné době, provázenou nulovou inflací, by doba hojnosti v tuzemském maloobchodu mohla po většinu letošního roku utěšeně pokračovat.

Radost dělá i průmysl. Ten v únoru potvrdil výbornou výkonnost a svým meziročním růstem 5,6 % naplnil optimistické očekávání (byť též statisticky povzbuzen efektem většího počtu pracovních dnů). Proti předchozím dvěma měsícům průmysl viditelně přidal na tempu. Vývoj průmyslové výroby v únoru je úzce propojen s výborným výkonem zahraničního obchodu. Největší díl únorového průmyslového výkonu odpracoval automobilový průmysl (jenž dokázal i při své stávající vysoké dynamice přidat meziročně dalších téměř 20 %), jemuž zdatně sekundoval kovodělný a elektrotechnický průmysl. Průmyslový výkon nadále táhla dolů energetika a chemický průmysl (obnovení jejich odstavených kapacit se snad alespoň částečně pozitivně projeví v březnových či následujících výsledcích). Dobré období tuzemského průmyslu může pokračovat zvláště díky patrnému oživení exportní poptávky, na kterou je silně navázán.

Dobré časy v roce 2016 se však netýkají stavebnictví. Meziroční pokles stavební výroby sice v únoru nedosáhl dvouciferných hodnot jako o měsíc dříve, přesto však další redukce výkonu o 2,3 % dává pomalu zapomenout na to, že by stavebnictví mohlo obhájit, či se jen přiblížit k výsledku za loňský rok. Nadále jsou rozevřeny nůžky mezi pozemním a inženýrským stavitelstvím; hodnoty měřící jejich výkonnost se však oproti loňsku změnily. Po neudržitelně dynamickém růstu inženýrského stavitelství v loňském roce se jeho vývoj v únoru ustálil na 3 %; pozemní stavitelství pak nadále klesá (-3,8 %). Velmi zásadním faktorem pro opětovné oživení inženýrského stavitelství bude udělení EIA (hodnocení dopadu na životní prostředí) pro klíčové akce ve výstavbě dopravní infrastruktury, jejichž celkový objem přesahuje 200 mld. Kč. Za předpokladu oddálení udělení EIA pak hrozí, že loňský rok představoval jen neopakovatelnou pozitivní výjimku v poměrně chmurném období vývoje stavebnictví za posledních více než pět let. V oblasti pozemního stavitelství hrají podstatně silnější roli tržní faktory, které signalizují, že prostor pro další rozmach bytové výstavby je zřejmě již limitovaný.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

 

Publikace