Makroekonomická mozaika: Takto to vyhlíží, když se daří

06.06.2016

Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka

 Páteční upřesňující data o vývoji HDP v letošním prvním čtvrtletí se nám velmi hodí pro komentář dnes zveřejněných údajů o vývoji průměrné mzdy a maloobchodu. Odráží tu fázi ekonomického vývoje, o níž je možné prohlásit, že se daří a že toto dobré období se přímo promítá do zvýšení životní úrovně v podobě zvýšení konečné spotřeby i růstu mezd. V pátek jsme dostali potvrzené ujištění, že předpokládané ekonomické zpomalení není prozatím nikterak razantní a v prvním letošním čtvrtletí činil růst HDP velmi slušných 3,0 % meziročně, s mezikvartálním přírůstkem 0,4 %. Již při publikaci předběžných hodnot vývoje české ekonomiky jsme před téměř třemi týdny ocenili vyvážený příspěvek jednotlivých složek poptávky. To platí zvláště pro spotřebu domácností a příspěvek zahraničního obchodu; investice si po dynamickém průběhu v loňském roce prozatím dopřály oddechový čas, který by se však měl pomalu chýlit k závěru, aby se nám ona chválená vyváženost neporušila. V dalších částech letošního roku lze předpokládat zvláště jisté přeskupení na straně domácí poptávky, kdy výrazně nadprůměrný růst konečné spotřeby by měl být podpořen příspěvkem investiční aktivity tak, aby při setrvale příznivém přínosu zahraničního obchodu činila finální hodnota růstu přibližně 3 %, případně jen o málo méně. Spotřeba domácností nabrala v loňském roce tempo, které nebývá v České republice obvyklé, zvláště po delší časové období. Zdá se, že alespoň prozatím toto tempo nepolevuje, když dubnové maloobchodní tržby vzrostly o 4,9 % meziročně; růst se týkal všech segmentů spotřebitelského trhu; velmi výrazně rostla spotřeba zboží, které je považováno za zbytné (což může být jedna z ilustrací zvyšující se životní úrovně), relativně nejméně rostly tržby ve spotřebě skutečně nezbytných položek, zvláště potravin. Tento trend by měl ještě nějakou dobu vydržet, soudě podle mzdového vývoje v prvním letošním čtvrtletí, který představuje další z mozaiky faktorů zlepšující se životní úrovně produktivní populace v České republice. Nominální mzda v jeho průběhu se průměrně zvýšila o výrazných 4,4 % meziročně, při velmi nízké inflaci pak průměrný reálný mzdový růst dosáhl meziročně 3,9 %. Vyšší mzdový růst vykazuje po zásluze podnikatelský sektor (nominálně 4,5% meziročně); ani v nepodnikatelské sféře však nelze hovořit o pomalém mzdovém růstu (nominálně 4,1% meziročně). Nominální výše průměrné mzdy v prvním čtvrtletí činila 26.480,- Kč, medián pak 22.530,- Kč. Lze se domnívat, že takovýto mzdový růst je blízko hranice dlouhodobé udržitelnosti pro českou ekonomiku. V současnosti zcela určitě naplňuje motivační funkci, jež je přibližně ve shodě s produktivitou; opomíjet však nelze ani nákladovou náročnost, kterou takovýto průběh mzdového vývoje představuje. Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Publikace