Makroekonomická mozaika: Aprílové počasí – slunko nad průmyslem a zahraničním obchodem, černé mraky nad stavebnictvím

07.06.2016

Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka

 Stavebnictví se letos očividně nedaří. Dříve jedno z odvětví, podle kterých bylo možné „číst“ průběh hospodářského cyklu, nyní v podmínkách silné závislosti na veřejných zakázkách rozdělujících dotační podporu z EU nemá s konjunkturním vývojem příliš společného. A trhem tažená soukromá domácí poptávka je s ohledem na momentální apetit budovat či rekonstruovat objekty pro bydlení či podnikatelské provozy příliš nevýznamná, aby způsobila zvrat. Ponurý vývoj stavební výroby v dosavadním průběhu letošního roku způsobuje stále stejná příčina: dočerpání evropských zdrojů z období 2007–2013 a jejich neadekvátní praktická náhrada a kontinuita čerpání z prostředků určených na periodu 2014–2020. Jistou roli zde hraje procesní zpoždění, doprovázející funkčnost Operačního programu Doprava (stejně jako v případě drtivé většiny ostatních OP). Klíčový prvek však spočívá v nedůsledné strategické projektové přípravě, jejím neomluvitelném protahování, nekoncepčnosti a v případě schválení alespoň nějaké strategie v jejím ostentativním nedodržování.Výsledkem je pokles stavební výroby od počátku letošního roku, který v dubnu dosáhl již na varovných 13,7 %. To jsou údaje, které byly obvyklé v čase nedávného hlubokého ekonomického útlumu, nikoliv v podmínkách jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik stávající EU. Jak jsme již poznamenali před měsícem, útlum je takový, že jsou již zcela setřeny dříve velmi ostré kontury mezi pozemním a inženýrským stavitelstvím. V době, kdy před dávným časem schválené posouzení EIA pozbylo platnosti, je dokonce i diskutabilní, zda údaje o vydání nových stavebních povolení (jež jsou daleko nadějnější než chmurná dubnová realita) mají nějakou vypovídací schopnost. Stavebnictví je tak nyní zdaleka nejhůře výkonným odvětvím české ekonomiky, jemuž může nyní – alespoň krátkodobě – pomoci jediné: obnovení penězovodu evropských fondů bez dalších zbytných okolků. Průmyslová výroba nám po skromném březnovém růstu udělala v dubnu radost, když meziročně vzrostla o 4,2 %. Průmysl si tím udržel velmi slušnou výkonnost za posledních 12 měsíců, odpovídající 4 %. Velmi slibně vyhlíží i jeho nejbližší budoucnost, když meziroční nárůst v dubnu uzavřených nových průmyslových zakázek dosáhl meziročně 13,2 %. Tento velmi slušný výsledek je dosahován i navzdory přetrvávající paralýze v chemickém průmyslu, a poté, co se energetika jen pozvolna dostává ze svého několikaměsíčního výpadky způsobeného útlumu.Slibná prosperita průmyslu tak leží stále silněji na bedrech automobilového průmyslu, což může být z delší perspektivy vnímáno jako rizikové. Automobilovému odvětví momentálně není schopen ani zdaleka sekundovat žádný další průmyslový segment. Radost činí též zahraniční obchod, tvořící s nejdynamičtější složkou zpracovatelského průmyslu bezprostřední spojené nádoby. Bilance zahraničního obchodu v dubnu skončila výrazným přebytkem 23,6 miliard korun. Za první čtyři letošní měsíce dosáhlo kladné obchodní saldo až na 92 miliard korun, což je vývoj mířící k dalšímu překonání celoročního rekordu.Za pozitivní lze považovat též pozvolna se klubající trend (na rozdíl od loňska) rychlejšího tempa růstu vývozu oproti dovozu. Faktory na obou stranách bilance zůstávají beze změny. Na té exportní hovoříme o dominanci automobilového a strojírenského průmyslu, importní strana stále těží z příznivosti cen surovin. To je však faktor, který právě nyní prochází zásadním zvratem a jehož příznivý efekt pro průmyslově a energeticky intenzivní českou ekonomiku brzy skončí. Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Publikace