Makroekonomická mozaika: Aprílové počasí aktuální makroekonomické sady

09.05.2016

Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka k údajům ČSÚ

Dnešní smršť makroekonomických dat byla velmi rozporuplná. Na straně jedné vynikající výkony na trhu práce a v zahraničním obchodě; na straně druhé fakticky stagnující průmysl a v hlubokém propadu se ocitnuvší stavebnictví. Pokud by velmi nežádoucí vývoj stavební výroby pokračoval i v nadcházejících měsících, mohl by značně ohrozit zaměstnanost v tomto sektoru a tím i celkový dosud skvostně se vyvíjející trh práce, jež již v březnu dosáhl na nejčelnější příčku v celounijním srovnání, kterou za měsíc duben s pravděpodobností hraničící s jistotou obhájí a tím potvrdí Českou republiku jako zemi s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.

Pokud by došlo k pokračování stagnace v průmyslu, mohlo by to buď znamenat ohrožení výborné výkonnosti v zahraničním obchodu, anebo opětovný návrat do dvoukolejného režimu – tedy těch průmyslových aktivit zaměřených na export, a těch určených na tuzemský trh. Zvláště v případě průmyslu věřme, že vývoj v březnu zkrátka představoval slabší etapu v jinak dobře rozjetém závodě; u stavebnictví poté, co pozvolna dosychá i dozvuk využití evropských fondů za uplynulé období, přičemž to stávající stále reálně nenaběhlo a trh sám neregistruje nijak závratnou poptávku, je však situace nepochybně vážnější.

Ale pojďme jednu veličinu po druhé a začněme těmi, které nám udělaly radost. S nástupem jara velmi pravidelně dochází k tomu, že míra nezaměstnanosti klesá; rozjíždějící se sezónní práce a náběhy nových aktivit vykonávají své. I tentokrát byl meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti mezi březnem a dubnem výrazný (0,4 procentního bodu), čímž tato dosáhla 5,7 % a tak se dostala na předkrizovou úroveň. V evropském srovnání obhájila v březnu dosaženou první příčku s hodnotou pod 4 % na srovnatelné bázi. Pokles míry nezaměstnanosti je současně doprovázen zřetelným „hladem“ po nových pracovních pozicích, kterých nyní zaměstnavatelé na trhu hledají více než 124 tisíc; s tím ostře kontrastuje celkový počet nezaměstnaných osob, těsně se blížící 415 tisícům. Zlaté časy tuzemského trhu práce je tak vhodné vnímat s jistou rezervou kontextu očekávaného ekonomického zpomalení, čímž dospíváme zřejmě do oblasti blížící se naplnění jeho nynějších možností.

Do skupiny „vynikající výsledky“ lze nepochybně zařadit též březnové saldo zahraničního obchodu, které představuje přebytek ve výši 21,7 mld. Kč (o 4 mld. Kč výše než ve stejném měsíci vloni). Na straně vývozu představoval tradiční oporu export strojů a dopravních prostředků, na dovozní straně se zredukovala zátěž působená importem surovin. Za celé první letošní čtvrtletí dosáhla výše přebytku zahraničního obchodu 68,6 mld. Kč, když vývoz vzrostl o 1,5 % meziročně při faktické stagnaci dovozu (-0,2 % meziročně).
A dostáváme se k těm méně lichotivým výsledkům, jež se tentokrát týkají i dlouhodobé opory české ekonomiky – průmyslu. Ten v březnu vzrostl meziročně pouze o 0,6 % a rovněž zde představovalo dopravní strojírenství segment, který nejvíce přispěl k celkovému výsledku a chemický průmysl naopak odvětví, které jej zásadně táhlo – spolu s kovozpracujícím průmyslem – dolů. Ani dynamika nových zakázek (+1,4 %) nemůže být označena za závratnou, takže s ohledem na blízkou budoucnost nelze mít příliš „velké oči“. Za celé letošní první čtvrtletí pak tuzemský průmysl vzrostl o slušných, nikoliv však raketových 2,4 % meziročně.

A zbývá nám vyložený propadák: stavebnictví. V průběhu celého druhého pololetí jsme na tomto místě varovali, že tehdejší žně a zlaté časy jsou, s ohledem na to, jak je tvořena poptávka po stavebních pracích, neudržitelné. Že však bude tak rychle tak špatně, jsme zřejmě netušili. Stavebnictví v březnu ubralo meziročně značných 12,5 % a za celý letošní první kvartál pak 8,8 % meziročně. Březen již prakticky smazal co se výkonnosti týče dříve doširoka rozevřené nůžky mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím. Trh zřejmě oživení stavebnictví sám o sobě nespasí a nezbude než vyčkat reálného spuštění stále štědře dotovaných OP Doprava a IROP v programovacím období 2014 – 2020 či viditelnější obnovy přílivu nových investic na zelené louce, spojených s potřebou vybudování potřebných provozů, aby v tomto sektoru bylo zase lépe. Obhajoba výborného roku 2015 je však již po třech měsících roku letošního nezvratně ztracená.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Publikace