Hospodářská komora: Je zarážející, že stát disponuje již dávno technologickou základnou jako téměř žádná jiná evropská země, ale přesto v elektronizaci veřejné správy v Evropě výrazně zaostává

18.05.2021 Miroslav Diro

Podnikatelé a experti na elektronizaci státu a moderní digitální, proklientsky orientované služby na dnešní předvolební debatě na půdě Hospodářské komory v pražském Florentinu poukázali na paradox, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takové architektuře, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době  neměl žádný jiný evropský stát, přesto ale od té doby není schopen úspěšnější modernizace a občanům zpřístupnit veřejné služby tak, jak by potřebovali.

„Tato technologická základna státu umožňuje modernizovat služby poskytované občanům. Stát by mohl bezpečně, rychle a transparentně sdílet jednou pořízené údaje o občanech, podnikatelích i firmách, ale i veřejné správě samotné. Prostřednictvím těchto nástrojů a spravovaných dat by mohl efektivně řídit celou veřejnou správu a její modernizaci, včetně její digitalizace. Její potenciál ale využívá po mnoho let nedostatečně,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora poukazuje právě na to, že státu se podařilo vybudovat propojenou a sdílenou technologickou infrastrukturu v letech 2006–2013. Tehdy státní správa vytvořila systém základních registrů, datových schránek, Portál veřejné správy, 14 datových center krajských měst a 205 datových center obcí s rozšířenou působností. K systému základních registrů se postupně připojilo všech více než 5,5 tis. agendových informačních systémů veřejné správy a začala se sdílet už jednou pořízená data. Vzájemnou kontrolou a verifikací se tato data „očistila“ a zajistila se tak jejich validita.

V hodnocení digitální ekonomiky a společnosti Evropskou komisí dnes ale ČR mezi evropskými zeměmi zaostává, zejména v oblasti digitalizace veřejných služeb a v pokrytí vysokokapacitními sítěmi. I v dalších digitálních žebříčcích hodnotících e-government a jiné parametry je dnes ČR pod průměrem dalších zemí.

„Příčinami dosud ne zcela úspěšné digitalizace státu se staly neschopnost najít širší politickou shodu na systematickém rozvíjení centrálně sdílených informačních systémů, minimální snaha o nutné prodigitální změny legislativy, neochota vytvářet tlak na rozvoj propojeného datového fondu, malá ochota zavádět nové způsoby zajištění ICT služeb, například prostřednictvím cloud computingu, zakořeněný resortismus, nedostatečná personální kapacita ICT specialistů na straně státu a v neposlední řadě i nedostatečná schopnost hledat ekonomicky výhodné možnosti spolupráce se soukromým sektorem,“ vyjmenoval důvody současného stavu viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který stojí mj. za vznikem CzechPointů nebo datových schránek.

Podle Hospodářské komory v posledních třech letech došlo k obratu, ale až na základě iniciativy ze soukromého sektoru a s podporou poslanců, kdy byly přijaty tři zákony, které mají přispět k digitalizaci země. Jde o zákon o právu na digitální služby, zákon o bankovní identitě a zákon o digitalizaci stavebního řízení. Výrazným krokem k nabídce digitálních služeb veřejné správy bylo zřízení Portálu občana a jeho rozvoj, což bylo z hlediska exekutivy asi nejvýraznějším počinem posledních let.

„Ve spojení s rychle nabíhajícím počtem bankovních identit, kterých je už více než tři miliony aktivovaných, se může po implementaci Katalogu služeb veřejné správy dokončit digitalizace všech služeb státu do roku 2025. Bude ale záležet na nové vládě, které bude zbývat jen tři a půl roku na dokončení nabídky digitálních služeb pro občany a podnikatele,“ upřesnil Zajíček s tím, že stát zatím nepochopil, že na inovaci české veřejné správy je nejen možné, ale i nutné spolupracovat se soukromým sektorem.

Právě soukromý sektor oproti státu disponuje potřebnými odbornými znalostmi, dovednostmi a vysoce erudovanými odbornými kapacitami, které by státu při přípravě architektury a vládních strategií pomohly. Navíc by pro stát bylo výhodné využít i některé systémy, které už řadu let využívá soukromý sektor v rámci společných projektů. Dobrým příkladem je právě využívání bankovní identity pro potřeby komunikace se státem a současně v soukromém sektoru.

Pro úspěšnou digitalizaci a digitální transformaci bude ČR potřebovat také kvalitní, bezpečnou a konkurenceschopnou infrastrukturu pevných a mobilních datových sítí. ČR je ale rurální země se zhruba 6 200 obcemi. Z toho přibližně v 5 000 obcích žije méně než 1 000 obyvatel, dokonce drtivá většina z těchto 5 000 obcí má méně nežli 500 obyvatel. To je stejný počet obyvatel, jaké má pět vchodů panelového domu na pražském Jižním Městě. Podle „síťařů“ není možné takové obce pokrýt kvalitní sítí bez zásadní podpory ze strany státu a samospráv.

Je proto nezbytné odstranit překážky bránící výstavbě sítí, a tam, kde neexistuje přirozený tržní zájem, zajistit pokrytí bílých míst z dotací národních nebo evropských fondů,“ je přesvědčen Zajíček. Do infrastruktury lze přitom řadit i infrastrukturní služby cloud computingu, který je už úspěšně a výhodně využíván v komerčním sektoru a v zahraničí i pro potřeby státu.

Do v pořadí již čtvrté předvolební debaty Hospodářské komory a Hospodářských novin Volby 2021, tentokrát s názvem Digitalizace státu a snížení regulatorní zátěže podnikatelů, pozvání přijali Robert Králíček (ANO), Jiří Valenta (KSČM), Ondřej Profant (Piráti a STAN), Martin Kupka (SPOLU), Jan Hrnčíř (SPD) a Aleš Urban (ČSSD). Expertní pohled poskytli Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory, a Tereza Rychtaříková, předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory, ale také Václav Koudele, vedoucí pracovní skupiny pro eGovernment Cloud z ICT Unie, nebo Pavel Kolář, odborný garant Komise pro digitalizaci a Komise pro bankovní finanční bezpečnost z České bankovní asociace.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/