Hospodářská komora a ministerstvo zdravotnictví již podruhé diskutovaly o budoucnosti českého zdravotnictví

10.10.2019 Miroslav Beneš

Demografický vývoj v ČR spolu s tlakem na růst mezd a dalších výdajů ve zdravotnictví staví české zaměstnavatele do složité situace, kdy nevědí, jak bude stát v příštích letech celý zdravotnický systém financovat. Sdělila to Hospodářská komora během v pořadí již druhé diskuze k budoucnosti českého zdravotnictví za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Diskutující se shodli na nutnosti změn struktury zdravotní péče, reformy jejího financování nebo transformace zdravotnických zařízení.

 Hospodářská komora spolu s odborníky z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Univerzity Karlovy představila nová data ukazující růst výdajů na zdravotnictví v dalších deseti letech. V roce 2030 dosáhnou celkové náklady na péči 570 mld. Kč. Příjmy naproti tomu budou činit 488 mld. Kč. Podle Komory je klíčové, aby se případné omezování nákladů nedotklo vývoje nových technologií, které hrají ve zdravotnictví stále větší roli.

„Opravdu se nechceme dožít doby, kdy při prvním vážnějším nedostatku financí budou cílem škrtů inovace a kdy zvyšování platů ve zdravotnictví a dalších nákladů v době konjuktury bude vystřídáno úsporami na inovativní léčbě a kvalitě péče o české pacienty,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Zaměstnavatelé, kteří jsou největšími přispěvateli do systému veřejného zdravotního pojištění, potřebují podle Komory jistotu a vizi, jakou měrou se budou prostřednictvím odvodů na rostoucích výdajích na zdravotní péči podílet. V současnosti činí sazba, kterou firmy a zaměstnanci odvádí na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu mzdy. Pokud by nedošlo ke změnám financování zdravotnictví, V budoucnu by to mohlo být dle představeného modelu až 25 %.

Jako zaměstnavatelé chápeme svoji roli v systému i svůj díl odpovědnosti za jeho financování. Ten však nemůže být disproporční – nechceme se ocitnout pod tlakem na vyšší odvody, které by jen dále nepřímo zdaňovaly práci a snižovaly tak fatálně českému průmyslu, českým podnikům a podnikatelům jejich konkurenceschopnost,“ dodal Dlouhý.

Z demografického pohledu je jasné, že bude v příštích letech ubývat ekonomicky aktivních občanů, kteří přispívají do zdravotního systému. Stát tak musí podle ministerstva zdravotnictví hledat další možné cesty, jak do zdravotní péče přinést potřebné prostředky.

 „Je jasné, že v souvislosti zejména s demografickým vývojem budeme v budoucnu čelit řadě výzev, jako bude například změna struktury zdravotnictví. Ve zdravotnictví nejsou rychlá vítězství, proto se díváme za horizont a chápeme, že změny, které uděláme dnes, se projeví až za několik let. V minulých letech ministerstvo neplánovalo dostatečně dopředu. Nicméně změny je třeba dělat s dlouhodobým výhledem, nikoliv jen na jedno volební období. Jsem rád, že toto nasměrování podpořila také Hospodářská komora, se kterou jsme vytvořili tuto odbornou platformu, na které společně hledáme odpovědi na otázky budoucnosti zdravotnictví,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

 

Publikace