HK ČR: Projekt na zrychlení zaměstnávání Ukrajinců je fiasko

07.06.2016

Řešení, kterým chtěla vláda zajistit pro české firmy trpící nedostatkem pracovníků kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) naprosto selhalo. Do pilotního projektu Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny se dosud zapojilo pouhých 14 % žadatelů z plánovaných pěti set lidí. Vláda projekt vyhodnotí na svém zítřejším zasedání.

„Hospodářská komora od počátku upozorňovala, že zaměstnavatelé potřebují hlavně středně a nízkokvalifikované zaměstnance, o které je mezi firmami velký zájem, nikoliv vysokoškoláky, kterým musí firmy zapojené do projektu vyplácet mzdu nejméně 38 500 Kč,“ říká prezident HK ČR Vladimír Dlouhý s tím, že návrh HK ČR na rozšíření projektu právě o tyto kvalifikované zaměstnance vláda smetla ze stolu a rozhodla se jít cestou navýšení kapacity vydávaných zaměstnaneckých víz na Ukrajině.

Teď se ukazuje, že to byla velká chyba. Ostatně už anketa HK ČR mezi podnikateli realizovaná v prosinci 2015 se zaměřením na zaměstnávání Ukrajinců po přepočtení na všechny zaměstnavatele ukázala, že české firmy jsou schopny přijmout 15 až 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny a tedy vládou připravované limity jsou nedostačující. Přitom více než polovina firem dnes považuje nedostatek zaměstnanců za limitující faktor jejich růstu a shodují se, že pracovníci z Ukrajiny mohou tento problém vyřešit.

„Stav zajištění pracovních sil se rapidně zhoršuje. Podle námi oslovených podniků je například v textilním průmyslu zájem o 1300 kvalifikovaných Ukrajinců,“ potvrzuje Stanislav Sedláček z Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK), podle něhož pokud stát není schopen urychlit přijímání zaměstnanců z Ukrajiny, měl by hledat odpověď na to, proč 415 tisícům se nezaměstnaným Čechům nevyplatí pracovat. „Tvrzení odborů o nízkých mzdách je liché. Firmy mají problém najít pracovníky i za vysoké mzdy,“ dodává.

Příměrem a paradoxem tohoto pilotního projektu také je, že vláda kritizuje EU za její návrh směrnice o vysílání pracovníků, která stanovuje povinnost zaměstnavatele do ciziny vysílaného pracovníka odměňovat mzdou obvyklou v místě vysílání, ale sama stanovuje vysoké finanční limity pro zaměstnávání Ukrajinců, tedy 38 500 Kč.

Řešením však není ani finanční a personální posílení vízového centra ve Lvově. Tímto krokem, který nedávno oznámil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, se dle HK ČR pouze zvýší korupční potenciál v rámci VisaPointu na Ukrajině.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/