Přeshraniční poskytování služeb v rámci EU drhne

11.03.2016

Podnikatelé, kteří mají zkušenost s poskytováním přeshraničních služeb v rámci Evropské unie, se bezpochyby setkali s celou řadou překážek. Může se jednat o různé notifikační požadavky, diskriminaci v oblasti svobody poskytování služeb, překážky spojené s vysíláním pracovníků či uznáváním odborné kvalifikace a konfliktu národních předpisů.

Ke značnému snížení překážek na vnitřním trhu Evropské unie měla přispět směrnice o službách z roku 2006. Přestože vedla ke zrušení přes tisíce neospravedlněných překážek, existují i nadále rozdílná a nekonzistentní pravidla napříč Evropskou unií. Dostupnost informací o kladených požadavcích na poskytovatele služeb v jednotlivých zemích EU je velmi špatná. Kamenem úrazu je také vysílání pracovníků a dodržování lokálních minimálních mezd či kolektivních smluv. Něco o tom ví, podnikatelé ve stavebnictví, kde komplexní prostředí značně snižuje ochotu poskytovat služby do jiného členského státu.
Evropská komise chystá do konce letošního roku předložit návrh tzv. cestovního pasu, který by měl zavést harmonizovaný notifikační formulář a zřídit elektronický depozitář dokumentů. Cestovní pas by měl umožnit poskytovatelům služeb (zejména architektům, daňovým poradcům a účetním, inženýrům a podnikatelům ve stavebnictví) notifikovat v cizí zemi požadované informace tamní legislativou, aby firma mohla v dané zemi poskytovat služby. Notifikace by se měly týkat například vysílání pracovníků a profesních kvalifikací. Cestovní pas by podnikateli vydaly na jeho žádost národní orgány, které by potvrdily, že je poskytovatel schopen služby poskytovat v jiném členském státě. Komise má zájem o návrhu diskutovat s širokou veřejností, proto v dubnu vypíše veřejnou konzultaci a vstupy do konzultace použije při přípravě legislativního návrhu.
Debatu k iniciativě cestovního pasu vedli ministři hospodářství na svém zasedání dne 29. února 2016. Ministři se shodli, že daný dokument může být efektivním nástrojem pro usnadnění přeshraničního poskytování služeb, musí však naplnit několik základních podmínek. Musí být pro podnikatele dobrovolným, musí stavět na již existujících strukturách a nástrojích, musí umožňovat procedury online a nesmí vytvářet dodatečnou administrativní zátěž.
Dne 2. března 2016 na zasedání meziparlamentní skupiny pro malé a střední podniky Evropského parlamentu zdůraznil Arnaldo Abruzzini, tajemník Evropské asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES, jíž je HK ČR členem, že iniciativa cestovního pasu pro služby je výsledkem nedůrazné implementace ze strany členských států a zapochyboval o jejím smyslu, neboť může přinést další administrativní zátěž (28 cestovních pasů) a zaslepit reálnou potřebu odstranit regulatorní bariéry při přeshraničním poskytování služeb. Uvedl, že je potřeba nejprve důkladná implementace přijatých pravidel v oblasti vnitřního trhu. Lepší implementace směrnice o službách by dle propočtů Evropské komise mohla vést k dodatečnému růstu HDP EU o 1,8%.
A co si myslíte o bariérách při poskytování služeb napříč EU vy? Přinášíme vám možnost upozornit prostřednictvím průzkumu na existující překážky, se kterými se české podniky při přeshraniční poskytování služeb v Evropské unii potýkají. Analyzované výsledky průzkumu budou sloužit jako vstup českého byznysu do veřejné konzultace Evropské komise zaměřené na eliminaci bariér při poskytování služeb napříč EU.
 
Vyjádřete svůj názor!
/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/