Hospodářská komora ČR nadále zpřesňuje a precizuje požadavky na vládu, kterými chce pomoci podnikatelům postiženým přímo či nepřímo koronavirem.
Přehled jednotlivých požadavků byl aktualizován ke 14. 2. 2021.
- Poučení z jara. Je třeba, aby vláda navázala na odzkoušená opatření z jara a léta, která se osvědčila. Za samozřejmost považujeme správní (administrativní) úlevy podnikatelům, prodloužení termínů povinných podání podnikatelů vůči úřadům, automatické prominutí příslušenství (úroků a sankcí) atd., a zajištění přístupu firem k likviditě. Zároveň je ale třeba poučit se ze zpětné vazby podnikatelů a žadatelů.
- Odklad pojistného bez penalizace. Zaměstnavatelům by měl stát umožnit zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění později – minimálně o měsíce, ve kterých platil nouzový stav, a to bez jakýchkoliv sankcí či úroků. Týká se pojistného odváděného zaměstnavateli „za sebe“.
- Zrušení záloh OSVČ na povinné pojistné. Je třeba zrušit zálohy pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
- Zrušení/snížení březnové čtvrtletní zálohy na daň z příjmů. Stát musí zrušit, anebo snížit zálohu na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Plošně, minimálně však pro poplatníky s uzavřenými či zásadně omezenými provozovnami a poplatníky druhotně postiženými uzavřením či zásadním omezením provozoven jejich obchodních partnerů.
- Odklad termínů pro vyrovnání daně z příjmů podnikajících fyzických osob a pro doplacení zdravotního a sociálního pojistného hrazeného OSVČ, a to i při případném zachování zákonných termínů pro podávání daňového přiznání a přehledu pro ČSSZ a pro zdravotní pojišťovny.
- Zvýšení kompenzačního bonusu. Kompenzační bonus by měl být zvýšen z 500 Kč na 1000 Kč denně.
- Prodloužení programu COVID Nájemné. Program COVID Nájemné by měl ulevit nájemcům s platbami i za leden a únor, případně další měsíce, ve kterých budou z důvodu mimořádných opatření dočasně uzavřeny provozovny.
- Prodloužit kompenzační program Antivirus. Využít prodloužené notifikace Evropské komise a prodloužit kompenzační program Antivirus do spuštění tzv.
- Urychlené spuštění vhodně nastaveného kurzarbeitu. Je třeba zakotvit německý model kurzarbeitu jako formy stimulace spotřeby a udržení pracovních návyků kvalifikovaných zaměstnanců. Firmy potřebují, aby byl v zákoně zakotven automatický mechanismus, který firmám umožní ucházet se o pomoc státu vždy, když se dostanou do příslušných předem parametricky vymezených problémů. Měla by být zavedena adresná možnost aktivace kurzarbeitu na úrovni jedné firmy. Vstup do kurzarbeitu by měl být podmíněn mírou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele, nikoliv za jednotlivého zaměstnance, jak vláda navrhuje. Je navíc zásadní, aby nastavení povinných odvodů bylo standardní a aby nesnižovalo účinnost podpory.
- Upravit Antivirus – režim B po vzoru A Plus. I v případě režimu B podporujeme zvýšení příspěvku i použitého stropu podpory ve vybraných odvětvích jako v případě inovovaného režimu A Plus (až do spuštění tzv. kurzarbeitu).
- Zmírnit formalistický přístup úřadů k žadatelům o Antivirus. Drobná a okrajová porušení podmínek programu Antivirus ze strany žadatelů, která ve svých důsledcích fakticky nevedou k žádné škodě, by měla být ze strany odpovědných orgánů posuzována velkoryseji. Tyto orgány by měly přihlédnout zejména k primárnímu účelu programu Antivirus, a to především v případech, kdy žadatel zjednal nápravu už před zjištěním kontrolních orgánů o takovém marginálním porušení podmínek programu.
- Obnovení opatření „Antivirus C“. Pokud nebude přijat tzv. univerzální kompenzační program, případně vhodně nastavený kurzarbeit, je třeba znovu aktivovat opatření „Antivirus C“, tedy provést novelizaci zákona o prominutí sociálního pojistného. Taková právní úprava by měla umožnit přechodné prominutí odvodů firmám do 50 zaměstnanců. Podporujeme případné zvýšení hranice v podobě počtu zaměstnanců.
- Umožnit na úrovni jednoho zaměstnavatele kombinaci Antiviru – režimu A i B a příp. „Antiviru C“. Fiskální omezení by neměla přehlížet realitu trhu práce těžce zkoušeného v aktuální koronavirové krizi. Za přiměřené považujeme jen vyloučení souběhu na úrovni konkrétního zaměstnance.
- Zrušit zákaz výpovědi při čerpání Antiviru a tím zpružnit trh práce. Existují firmy, které mají zaměstnance na Antiviru a současně jiné firmy zápasí s nedostatkem pracovníků. Firmy první skupiny chtějí Antivirus prodloužit, protože přechodně udrží zaměstnance, když je firma v problémech, které na ní nezáleží. Druhá skupina firem je názoru, že Antivirus by neměl být prodloužen, protože pracovní místa jsou jeho prostřednictvím udržována uměle a mnohá již vůbec nemají šanci na oživení, takže po skončení programu se lidé ocitnou tak jak tak na úřadech práce. Názory obou skupin zaměstnavatelů jsou relevantní. Kompromisem je navrhovaná změna k uvolnění pracovního trhu a umožnění méně bolestného přechodu zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k druhému, tedy aby se Antivirus týkal i zaměstnanců ve výpovědní lhůtě. V současnosti, pokud dají zaměstnanci výpověď, nemohou zaměstnavatelé čerpat žádný program a ještě musí hradit mzdové náklady za 3 až 5 měsíců (výpovědní doba + odstupné). V souvislosti s tím bude ještě zapotřebí, aby Úřad práce ve spolupráci s podniky obou skupin začal co nejdříve domlouvat převody zaměstnanců mezi firmami a zajistil zaměstnancům, kteří jsou u původní firmy ještě na Antiviru, jejich přípravu na případné nové pozice v nových firmách.
- Odstranit diskriminační opatření v rámci programu Antivirus. Vláda v květnu 2020 zavedla podmínku daňové rezidentury do nároku na podporu z programu Antivirus. Tato podmínka je svým charakterem zcela zjevně diskriminační, svým provázáním na daňové zákony nelogická a nesystémová a svým obsahem neodůvodnitelná. Míří totiž svými účinky přímo proti podpoře zaměstnanosti v ČR, která má být smyslem programu Antivirus. Diskriminační je i zákaz čerpání z programu Anitvirus pro společníky a jednatele, kteří mají pracovní smlouvu podepsanou z obou stran stejnou osobou.
- Z hlediska nemocenské musí být náhrada mzdy při karanténě postavena na roveň náhrady mzdy při nemocech. Velkou finanční zátěží zaměstnavatele je s ohledem na skutečnost, že platí ze svého náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, řetězení karantény a nemocí. V důsledku může zaměstnavatel po dlouhé týdny vyplácet zaměstnance, kteří přecházejí z režimu karantény do režimu nemoci a naopak. Zatímco u nemocí, které na sebe navazují, se 14 zaměstnavatelem hrazených dní počítá jenom jednou (poté vyplácí nemocenskou stát), při karanténě navazující na nemoc či nemoci navazující na karanténu, anebo i při jedné karanténě navazující na druhou se 14 dní začíná počítat znovu vždy od začátku.
- Zavést režim placení DPH z uhrazených faktur. Řada zejména malých firem dostává do finančních problémů, když má zaplatit daň z poskytnutého zboží nebo služby, aniž by za ně dostala zaplaceno. Alternativou je zavedení tzv. plošného reverse charge, podmínkou ale je, aby takové přenesení daňové povinnosti fungovalo v ČR dlouhodobě (nikoliv jen do poloviny roku 2022).
- Dočasné snížení sazeb DPH. V sektorech nejvíce postižených koronavirovou epidemií je třeba přechodně snížit sazby DPH na vybrané dodávky zboží a služeb, a to v rámci možností daných harmonizovaným daňovým právem EU. Alternativou je časově omezené prominutí DPH (vzorem je prominutí DPH z respirátorů).
- Úplné prominutí DPH za měsíce nouzového stavu. Týká se zaměstnavatelů, kteří museli uzavřít provozovnu v důsledku usnesení vlády, anebo zásadně omezit provoz.
- Urychlit vrácení nadměrných odpočtů na DPH. Z hlediska cash flow významné zejména pro exportéry.
- Spuštění COVID Veletrhy (Eventy). Požadujeme spolu s pokračujícím „sedačkovným“ pro dopravce (COVID Bus pro podporu zájezdových autobusových dopravců) obdobnou podporu na konkrétní místo (sedačku) či jednotlivé vstupné na veletrh, konferenci, turnaj atd. Jedná se o podporu pro segment, který od jara nezaznamenal uvolnění regulací do stavu před koronavirovou krizí.
- Prodloužení programu COVID Ubytování. Program COVID Ubytování by měl pomoci jednomu z vůbec nejpostiženějších oborů podnikání i v období po 22. lednu 2021 do konce účinnosti mimořádných opatření, kdy jsou dočasně uzavřeny provozovny.
- Program „poslední záchrany“. Voláme po prosté a srozumitelné univerzální pomoci, na kterou budou mít nárok i ti, kteří dosud propadají sítem podpor. Požadujeme vytvoření programu založeného na dotaci ve výši určitého procenta z prokázaného poklesu obratu či příjmů. Alternativou je kompenzace ve výši určitého procenta z nákladů (odpisy majetku, leasing, nájemné, energie a média, komerční pojištění, splátky provozních úvěrů). Mezi adresáty podpory musí být i podnikatelé sekundárně postižení uzavřením či zásadním omezením provozoven svých obchodních partnerů.
- Univerzální kompenzační program. Jsme připraveni spolupracovat na tvorbě univerzálního kompenzačního programu, který by v budoucnu nahradil doposud roztříštěné odvětvové programy.
- Plán restartu ekonomiky. Vedle operativních kompenzačních opatření a zákonných daňových pobídek (zejména mimořádných odpisů) je třeba co nejrychleji připravit programů pro budoucí restart ekonomiky. Pro nastartování obnovy české ekonomiky je zásadní přijetí nové stavební legislativy v souladu s vládou schváleným věcným záměrem.