Polemika: Je dlouhodobé ošetřovné správné? NE

17.08.2017 Ladislav Minčič

Nová dávka zapadá do trendu, který prosazuje resort práce a sociálních věcí, stěžují si firmy.

Tím je přesouvat na zaměstnavatele úlohu jakési sociální pojišťovny.

Dlouhodobé ošetřovné se bude zneužívat, tvrdí zástupce Hospodářské komory.

Sociální systém je v České republice nastaven velmi velkoryse a v existující podobě je již teď dlouhodobě neudržitelný. Problém je zejména v současném způsobu financování starobních penzí. Především v předvolebním období se však ochotně zvyšují výplaty nejrůznějších dávek, a dokonce se zavádějí nové. Takovou čerstvě schválenou novinkou je i dlouhodobé ošetřovné. Štědrost politiků zaplatí daňoví poplatníci, a zejména podnikatelé odvádějící vedle svých vlastních daní za své zaměstnance i abnormálně vysoké částky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Vedle miliardové rozpočtové položky na vlastní výplatu nové dávky je třeba vidět i provozní výdaje státu na nové úřednické pozice, které se mají v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným v resortu ministerstva práce a sociálních věcí otevřít. Hospodářská komora od začátku dávala jasně najevo, že nesouhlasí se zavedením nové sociální dávky v rámci dnes již tak nepřehledného a administrativně komplikovaného systému české státní sociální podpory. Schválenou úpravu je totiž třeba vnímat v kontextu dalších změn nemocenského pojištění, například zavedení otcovské poporodní péče či zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ošetřování blízkých by proto bylo rozumné řešit zásadní strukturální reformou celé sociální politiky, ne jedním, před volbami přijatým zákonem.

Kvůli dosavadním zkušenostem se rovněž obáváme, že nastavená pravidla mohou vést ke zneužívání. Otazníky budí například možnost pobírat dávky dlouhodobého ošetřovného plus peníze, které by mohli zaměstnanci dostávat od nemocných osob pobírajících příspěvky na péči, popřípadě s ostatními dávkami. Taková kumulace by mohla být pro některé bohužel velmi výhodnou alternativou k práci pro svého zaměstnavatele. Současný nedostatek pracovních míst tomu ještě nahrává.

Je dobře, že schválené znění novely nestanoví z formálně právního hlediska jako plně nárokovou, automatickou dávku. Zaměstnavatel by tedy nemusel ošetřovatelské volno poskytnout, bude-li pro to mít vážné provozní důvody. Avšak až praxe (tedy pokud novelu podepíše prezident) ukáže, nakolik je podobná pojistka funkční. O tom, zda jsou důvody odmítnutí ze strany zaměstnavatelů pádné, budou jistě rozhodovat i soudy.

Nová dávka zapadá do trendu, který prosazuje resort práce a sociálních věcí, a sice přesouvat na zaměstnavatele úlohu jakési sociální pojišťovny s imperativem „zaměstnavateli plať, pokud ještě existuješ“. Lze připomenout razantní zvyšování minimální mzdy, snahy o zrušení tzv. karenční doby, zavedení povinných „sick days“ a dalšího týdne dovolené. A to vše v podmínkách všeobjímající regulatorní a administrativní zátěže podnikání. A pokud jde o samotné dlouhodobé volno, zaměstnavatelům způsobí velké potíže, protože budou pro každý případ muset prakticky ze dne na den řešit zajištění náhrady za pečujícího zaměstnance, přičemž doba, na kterou náhrada bude potřeba, nebude předem určena a může trvat až 90 dní.

Resumé: tříměsíční placené pečovatelské volno je nesystémový, nepromyšlený a pro českou ekonomiku nákladný krok, přičemž úplný návrat zpět bude jako u každého benefitu jen velmi obtížný.

Publikováno

17.8.2017    iHNed.cz    str. 00