O nás – Hospodářská Komora

Hospodářská komora České republiky je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Sdružuje více než 16 000 členů organizovaných v 59 komorách v regionech a ve 123 oborových asociacích. Více než 60 ze 100 největších českých firem je členem HK ČR.

Posláním Hospodářské komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.

Komory v regionech poskytují podporu podnikatelům zejména poradenskými a konzultačními službami v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydáváním ověřených výpisů vybraných agend státní správy, podporou vzdělávání, pomocí při vstupu na zahraniční trhy apod. Hospodářskou komoru naleznete v každém kraji, ve více než 70 městech ČR.

Jediný zákonný zástupce podnikatelů

Hospodářská komora České republiky je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v ČR. Její činnost je zakotvena zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR dle něhož Hospodářská komora hájí zájmy podnikatelů ze všech oborů a ze všech regionů s výjimkou oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR).

Vznik a historie komory

Současná Hospodářská komora úzce navazuje na činnost nejen předválečných obchodních, průmyslových a živnostenských komor, živnostenských spolků a dalších samosprávných podnikatelských sdružení, ale její historie je také úzce spjata s historií obchodních komor z doby Rakouska – Uherska. Ty byly zřízeny na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850, kdy se postupně ustavily všechny obchodní komory v celém teritoriu Rakouska – Uherska. Na území českého státu se jednalo o brněnskou, pražskou, českobudějovickou, plzeňskou, chebskou, olomouckou, libereckou a opavskou obchodní komoru (ustaveny v letech 1850 až 1851).

V živnostenské části se komora hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají až do 14. století, do období vlády Karla IV. i období staršího. Tehdy v městech českého království začaly vznikat první cechy, sdružující a zastupující zájmy jednotlivých řemeslných profesí. Svůj vlastní cech měli zedníci, kameníci, krejčí, obuvníci, koláři, platnéři či hrnčíři. Právě ochrana a zastupování zájmů řemeslných živností spojuje někdejší cechy s dnešní hospodářskou komorou. Novodobé cechy jsou součástí komory.

Struktura komory

Současná podoba a struktura komory je dána výše zmíněným zákonem č. 301/1992 Sb. V čele komory stojí prezident, aktuálně je jím Vladimír Dlouhý, volený sněmem hospodářské komory ČR. Pracovním orgánem je prezidium, tvořené prezidentem a viceprezidenty. Každému z viceprezidentů je svěřena gesce, které se věnuje a v jejímž rámci vykonává své aktivity v komoře. Řídícím orgánem Hospodářské komory je představenstvo. Jako kontrolní orgán je zřízena Dozorčí rada, pro řešení sporů mezi členy funguje Smírčí komise. Funkční období je tříleté.

Výkonným orgánem Hospodářské komory je Úřad Hospodářské komory ČR. Za jeho činnost odpovídá představenstvu komory tajemník úřadu, který je jmenován a odvoláván představenstvem komory. Úřad zabezpečuje prostřednictvím svých odborů plnění úkolů, vyplývajících z působnosti komory dle zákona a dle aktuálních priorit či úkolů, schválených představenstvem či sněmem Hospodářské komory ČR.

Priority komory

Hospodářská komora každý rok formuluje Akční plán Hospodářské komory ČR neboli priority Hospodářské komory ČR pro dané období. Akční plán představuje souhrn klíčových opatření, která jsou vedením komory prosazována ve vztahu ke státní správě a samosprávě. Reflektuje zájmy členské základny pro zlepšení podmínek podnikatelského prostředí.