Novinky z evropské legislativy – digitální agenda, ochrana osobních údajů a oběhové hospodářství

18.12.2015

První polovina prosince byla bohatá na uzavření celé řady evropských témat. Lucembursko si tak bude moci připsat několik bodů v závěru svého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně se podařilo dosáhnout dohody o nařízení o ochraně osobních údajů a směrnici o kybernetické bezpečnosti. Nelenila ani Evropská komise, která předložila v uplynulých dnech balíček oběhového hospodářství a klíčové návrhy v oblasti autorského práva a pravidel přeshraničního prodeje zboží a digitálního obsahu online.

Nařízení o ochraně osobních údajů

Evropský parlament se dohodl 15. prosince s Radou na reformě ochrany osobních údajů v EU čtyři roky po jejím předložení. Reforma zavádí nová pravidla pro firmy a postupy při nakládání s osobními údaji zákazníků. Nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů bude mnohem striktnější než dosavadní pravidla z roku 1995 a zavádí sankce v maximální výši 4 % celkového obratu. Internetové společnosti budou žádat své uživatele o výslovný souhlas s užitím jejich osobních dat. Nová pravidla pro uživatele zajišťují právo být zapomenut, tj. snadněji se domohou vymazání svých osobních dat, pokud již nejsou relevantní. Dále reforma zajišťuje přenositelnost údajů, kdy uživatelé budou moci své údaje snadněji přenášet od jednoho poskytovatele služeb k druhému. V neposlední řadě se reforma týká vyřízení spotřebitelských stížností národními úřady na ochranu osobních údajů. Nařízení zavádí tzv. one-stop-shop (jednotné kontaktní místo), které umožní evropským občanům podat stížnost v jejich zemi a vyvarovat se tak problémům při komunikaci s úřady z jiné členské země. Bude zřízena nezávislá kontrolní skupina European Data Protection Board, která bude koordinovat součinnost národních úřadů v případě, kdy bude podána stížnost spotřebitelem, který je usazen v jiné zemi, než má daná společnost sídlo. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost v roce 2018. Dohodu nyní musí schválit plénum Evropského parlamentu (v lednu 2016) a formálně návrh posvětí také Rada EU.

Oběhové hospodářství – účinná odpověď na hospodářské a environmentální výzvy

Evropská vize pro přechod na oběhové hospodářství do roku 2020 je součástí prosincového balíčku Komise. Komise v balíčku navrhuje zůsoby pro udržení hodnoty výrobků, materiálu a zdrojů v ekonomice po co možná nejdelší dobu a stanovuje akční plán s dlouhodobými cíly v oblasti odpadu a řadu iniciativ, které plánuje přijmout do roku 2020 a zároveň pozměnění následujících směrnic:
• Směrnice 2008/98/ES o odpadech
• Směrnice 1994/62/ES o obalech a obalových odpadech
• Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů
• Směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností
• Směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech
• Směrnice 2012/19/EU o elektrických a elektronických zařízeních

Nová vize si klade za cíl minimalizovat odpad v evropské ekonomice, naplnit cíle udržitelnosti a učinit EU konkurenceschopnou v globálním měřítku. Pokrok akčního plánu chce Komise monitorovat prosřednictvím tzv. socreboardu, který doplní monitoring analýzy efektivnosti zdrojů a monitoring surovin, a bude zveřejňován společně se zprávou o naplňování rozvojových cílů udržitelnosti doplněnou o ukazatel potravinového odpadu.

Evropská asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES, kterou je HK ČR členem, uvítala plány Komise na zjednodušení právního rámce pro vedlejší produkty, aby mohly být efektivněji využity pro další průmyslové účely. Pozitivně také hodnotí systém včasného varování pro monitoring dodržování recyklačních cílů. Dodává, že základním kamenem pro výzkum a inovace v této oblasti budou plánované finanční příležitosti. Kriticky se staví k rožšířené zodpovědnosti výrobců. Povinné podávání zpráv bezpochyby zvýší administrativní zátěž pro firmy. Mimo to recyklační cíle pro obalové odpady se s ohledem na současné technické možnosti zdají být nerealné.

První směrnice o kybernetické bezpečnosti

Evropský parlament se 7. prosince dohodl s členskými státy na směrnici o kybernetické bezpečnosti. Historicky první směrnice v této oblasti zavádí požadavky na reporting a přijetí opatření na odvrácení kybernetických útoků pro poskytovatele základní infrastruktury a poskytovatele digitálních služeb (každý však v jiném rozmezí). Směrnice zvyšuje požadavky na informování ze strany poskytovatelů kritických odvětví jako doprava, energetika, zdraví a finance s cílem zamezit kybernetickým útokům. V rámci této kritické infrastruktury budou členské státy povinné identifikovat poskytovatele „základních služeb“ na základě kritérií uvedených ve směrnici. Poskytovatelé kritické infrastruktury budou muset splnit přísnější požadavky než poskytovatelé digitálních služeb a budou spolupracovat s regulátory a bezpečnostními složkami v případě hrozby. Poté co dohodu formálně potvrdí Rada a Evropský parlament, budou mít členské státy 21 měsíců na implementaci směrnice a následně 6 měsíců na identifikaci poskytovatelů základních služeb.

První iniciativy strategie Jednotného digitálního trhu jsou na světě

Na začátku prosince Komise učinila první tři kroky ke spuštění Jednotného digitálního trhu. Evropská komise předložila 9. prosince nařízení o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah. Přeshraniční přenositelnost by měla být skutečností do dvou let. Vedle toho Komise navrhla nová pravidla pro zajištění lepší ochrany spotřebitelů při nakupování online a pro firmy snažší přeshraniční internetový prodej. Pravidla se zaměřují na dvě oblasti, a to poskytování digitálního obsahu (směrnice) a prodeje zboží po internetu (směrnice). Návrh obou směrnic v oblasti přeshraničního obchodu online má za cíl zjednodušit smluvní pravidla pro spotřebitele a podnikatele. Směrnice upravují podobné oblasti ohledně práv a povinností, náhrady škody a právo na odstoupení od smlouvy a používání osobních údajů. Vedle toho Komise nastínila vizi moderního rámce EU v oblasti autorského práva. Jejím cílem je zajistit lepší ochranu a spravedlivé odměňování autorů či jiných nositelů práv a zároveň umožnit přístup k větší nabídce legálního obsahu. Komise v následujících 6 měsících přijme příslušné iniciativy, aby se moderní rámec mohl stát skutečností.

EUROCHAMBRES se domnívá, že předložení návrhu o přeshraničním prodeji zboží online bylo poněkud urychlené, zejména bez provedení hloubkové analýzy dopadu směrnice o spotřebitelských právech na elektronický obchod (transpoziční termín byl 13. června 2014). Naopak vítá iniciativu v oblasti digitálního obsahu, která tak zamezí případné fragmentaci a zajistí jednotnou úpravu napříč EU.

Alena Mastantuono, ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/