Výsledky veřejné konzultace: Zákon o malém podnikání pro Evropu (SBA)

15.05.2008

V průběhu několika minulých let Evropská komise realizovala speciální politiku ve prospěch MSP a zavázala se zlepšovat podnikatelské prostředí, v němž se pohybují prosazováním zásady „myslete nejprve na malé“. Tato politika již přinesla výrazná zlepšení při vytváření prostředí přátelštějšího MSP.

V průběhu několika minulých let Evropská komise realizovala speciální politiku ve prospěch MSP a zavázala se zlepšovat podnikatelské prostředí,  v němž se pohybují prosazováním zásady „myslete nejprve na malé“. Tato politika již přinesla výrazná zlepšení při vytváření prostředí přátelštějšího MSP.

Nicméně potřeba plně uvolnit potenicál MSP pro růst, inovace a vytváření pracovních míst zůstává. Jako hlavní příspěvek k tomu navrhla Komise připravit Zákon o malém podnikání (Small Business Act), jehož hlavním cílem bude definovat principy a konkrétní opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro evropské MSP při respektování  jejich různorodosti.
Konzultací se zúčastnilo více jak 500 zainteresovaných stran z 25 členských států EU, zejména z Francie, SRN, V. Británie a Itálie. Respondenti představujíFirmy 56 %Podnikatelské organizace 17 %Neziskové organizace 6 %Veřejná správa a vládní úřady 5 %Ostatní 6 %Bez uvedení 2 %
Hlavní problémy, kterým čelí MSPZ konzultací vyplynulo, že největšími problémy jsou podle počtu odpovědí

  • administrativní zátěž, přeregulace a byrokracie
  • přístup k financování a zdanění
  • nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  • přístup k veřejným zakázkám
  • nespravedlivá a příliš silná konkurence
  • zákoník práce
  • přístup na vnitřní trh
  • přístup k evropským programům
  • vstup na zahraniční trhy
  • přístup k informacím a poradenství
  • nestabilnost světové ekonomiky
  • náklady na energie
  • definice MSP
  • přílišné zpoždění plateb


Zlepšení regulace pro MSP
60 % respondentů je přesvědčeno, že legislativa EU představuje nežádoucí zátěž pro MSP. Pokud jde o řešení jsou názory ohledně možnosti plně vyjmout MSP z přímého uplatňování legislativy EU smíšené, kdy polovina respondentů je pro a polovina proti, ale 80 % souhlasí, že cílená opatření na odstranění administrativní zátěže by byla potřebná. 66 % respondentů se domnívá, že není třeba měnit definici MSP, ale 80 % navrhuje, aby při přípravě a uplatňování legislativy byla zohledněna velikost firmy včetně rozdílů mezi mikro, malými a středními podniky. Někteří respondenti se však obávají, že by to ještě zvýšilo složitost legislativního prostředí. 68 % podporuje stejné datum uvádění legislativy o MSP v platnost na národní úrovni.
Jako oblasti nepřiměřené zátěže pro MSP jsou uváděny:

  • zaměstnanost a sociální záležitosti
  • bezpečnost a ochrana zdraví včetně hygienických předpisů a štítkování
  • veřejné zakázky
  • životní prostředí
  • DPH a daňové otázky
  • značkování CE
  • ochrana spotřebitele
  • statistické požadavky
  • účetní pravidla
  • tvorba norem

Za složité a byrokratické jsou označeny podmínky účasti v projektech a programech EU pro výzkum a vývoj. Problémem je přístup k ochraně průmyslového vlastnictví a náklady na patentové řízení. Někteří respondenti poukazují na potřebu opatření proti konkurenci ze třetích zemí, která nedodržuje přísná evropská pravidla.
Někteří respondenti navrhli zvýšení limitů obratu pro přechod mezi plátce DPH, zjednodušení pravidel pro přeshraniční DPH, zjednodušení směrnice o kvalifikacích, zavedení povinnosti úhrady faktur do 30 dnů, zákaz veřejné správě vyžadovat v případě veřejných soutěží dokumenty, které již má veřejná správa k dispozici (například výpisy z daňového rejstříku, sociálního zabezpečení atd.) a větší využívání elektronické správy. Ulehčení administrativních povinností, zejména v souvislosti s uplatněním směrnice o službách by napomohlo vytvoření portálu, kde by byla k dispozici veškerá související legislativa. Doporučuje se rovněž pokračovat ve finanční a jiné podpoře MSP.
Existuje silná podpora principu „myslete nejprve na malé“, který by měl zahrnovat konzultace s představiteli MSP, zvýšení úlohy vyslance EK pro MSP při připomínkování legislativy. Silná podpora je projevena zásadě proporcionality, zásadě „pojistky“ (možnost stažení návrhu v případě, že poměr nákladů k přínosům je neadekvátní) a zásadě „pouze jednou“, která by měla zabránit, aby tytéž informace a dokumenty byly požadovány několikrát veřejnou správou.
Zvláštní důraz byl kladen na potřebu zabránit tzv. vylepšování (gold plating) evropských směrnic při transpozici do legislativy na národní úrovni a bylo doporučeno, aby Komise pravidelně kontrolovala, zda k takovému „vylepšování“ nedochází.
Prestiž podnikáníRespondenti uváděli, že mladí lidé jsou odrazování od toho, aby se stali podnikateli, v důsledku náročnosti administrativních postupů, nedostatku příslušného vzdělávání a výcviku a financování. Hlavním problémem je však přístup společnosti a špatný image podnikatelů, všeobecný odpor proti braní na sebe rizik. 84 % respondentů poukazuje na to, že školní osnovy se nezaměřují dostatečně na podporu podnikání a požadují systematičtější opatření, včetně užší spolupráce MSP se školami. Je třeba překonat negativní přístup učitelů k podnikatelům tím, že budou seznamování se skutečným životem MSP. Opatření by měla zahrnovat též vytváření virtuálních firem, kde by se pěstovaly vlohy pro podnikání mladých lidí.
Rovněž media by měla uznat důležitou roli podnikatelů a neomezovat pozornost pouze na velké firmy, ale více se věnovat MSP. Úspěšné MSP nejsou dostatečně prezentovány, zatímco je zveličováno nebezpečí, které souvisí s provozem MSP.

Další návrhy na usnadnění života MSP60 % respondentů poukazuje, že stále jsou rezervy v členských státech pokud jde o lhůty k založení firmy. Kritizuje se rovněž nedostatečná podpora nově vytvořeným firmám. Je třeba usnadnit převody MSP na nové majitele v souvislosti s tím, že stále méně firem přechází na nové vlastníky v rámci rodin, uplatňováním daňových úlev, usnadněním právních požadavků. Respondenti požadují, aby byla umožněna tzv. druhá šance pro neúspěšné podnikatele, protože neúspěch je zcela normální jev v životě firem. Zároveň je třeba odlišit čestné neúspěchy od podvodů.
Všeobecně je uznávaná potřeba zlepšit přípravu kvalifikovaných pracovníků. Podle 60 % respondentů školy v EU neučí technické dovednosti v dostatečné míře. Jako řešení se navrhují neformální vzdělávání a výcvik, kurzy lépe zaměřené na potřeby MSP, praktičtěji zaměřené školské programy. Zejména chybí znalosti ICT, které jsou nezbytné pro lepší vuyžívání moderních technologií. Objevily se návrhy na zavedení jednotných požadavků na kvalifikace v EU.
Společné normy a standardy jsou považovány za předpoklad dobrého fungování vnitřního trhu a pouze několik respondentů se domnívá, že je jich příliš mnoho. Odpovědi však navrhují, aby normy byly vytvářeny podle potřeb jednotlivých odvětví, aby nebyly příliš drahé nebo složité pro porozumění (měl by být poskytován bezplatný výklad). Úplné zrušení plateb za normy nebylo navrženo. Obecně bylo doporučeno, aby MSP a jejich zástupci byli lépe zapojení do normativního procesu. Chybí informace a distribuce norem, MSP jsou nedostatečně zastoupeny v normalizačních orgánech.
Pokud jde o daně, respondenti navrhují zlepšení situace cestou snížení, zjednodušení a harmonizace, zejména DPH. Pravidla na vracení DPH jsou pro MSP příliš složitá, zejména pro přeshraniční aktivity. Speciální jednotné podnikatelské přepážky (one-stop-shop) by byly správným nástrojem. Snížená DPH je požadována pro některé obory zejména s místním zaměřením a pracovně náročné, zvláštní daňové úlevy by měly být poskytovány pro výzkum a vývoj.
Usnadnit přístup MSP k veřejným soutěžím požaduje 70 % respondentů. Požadují zejména zvýšit transparentnost evropských zásad pro veřejné zakázky. Někteří navrhovali zavedení kvót pro MSP nebo jen pro mikrofirmy a mladé podnikatele nebo poskytování bonusových bodů pro MSP. Většina však navrhuje jiná opatření, zejména zlepšit informovanost o veřejných soutěžích včetně těch, které jsou podlimitní. Webové portály zveřejňující vyhlášené veřejné zakázky by měly být bezplatné, měly by být povinně zveřejňováni vítězové, neúspěšným firmám by měly být sděleny důvody. Mělo by dojít k přechodu na elektronické zadávání zakázek.
Pro usnadnění přístupu MSP na zahraniční firmy by mělo být zlepšeno financování a konkrétní podpora. EU by měla při obchodních jednáních usilovat o odstraňování bariér bránících MSP z EU v přístupu na trhy třetích zemí. Za nejzajímavější jsou označeny trhy sousedních zemí, Asie a J. Ameriky. Nejčastěji jsou uváděny tzv. země BRIC (Brazilie, Rusko, Indie a Čína). Přes polovinu respondentů podporuje vytváření EU center v rychle rostoucích trzích – zejména v Indii a Číně.

Přístup MSP k financování a inovacím
Respondenti se shodují v potřebě zlepšit současné politiky a nástroje. Mělo by být usnadněno jednání s bankami v jiné členské zemi a umožněno získat od nich úvěr a vytvořit panevropský trh venture kapitálu. Měl by být vytvořen nástroj EU na financování startovacích firem. Byly uvedeny problémy s využíváním mikroúvěrů, kdy banky trvají na zárukách majetkem nebo ručiteli a nechtějí brát na sebe rizika. Měl by být vytvořen evropský fond na podporu mikroúvěrů na národní úrovni.
Jako hlavní nedostatek přístupu MSP k evropským programům byla označena neinformovanost o jejich existenci nebo obsahu, požadavky na vytváření konsorcií a administrativní zátěž spolu s dlouhými termíny na schvalování žádostí a vyplácení podpor. Vytvoření  jednotných kontaktních míst bylo označeno za vhodný nástroj pro šíření informací a podpory využití programů.

Podpora znalostní ekonomiceBylo by třeba uznávat též netechnologické inovace, prohloubit spolupráci a kontakty mezi MSP a univerzitami a vědecko-výzkumnými centry, podpořit vytváření klastrů a přeshraničních partnerství. Více než 70 % respondentů si myslí, že MSP potřebují podporu při ochraně duševního vlastnictví.

Přeměna environmentálních výzev v příležitosti Polovina respondentů považuje za užitečnou podporu EU energetickým auditům a usnadnění přístupu k EMAS (Evropský systém environmentálního řízení a auditu) formou sebehodnocení bez zásahu třetí strany. EMAS by měl být lépe vysvětlen podnikatelům. Podle některých respondentů jsou ekologické standardy nepřátelské vůči MSP, jiní je pokládají za užitečné pro vysvětlení nejasností a rozporuplností enivronmentální legislativy za předpokladu, že nepovedou ke zvýšení nákladů a byrokracie a vytvoří konkurenční výhodu. Z toho důvodu je třeba poskytnout MSP daňové úlevy nebo finanční podporu, aby se mohly na tyto standardy adaptovat. Měl by být urychleně realizován ECAP (Asistenční program pro dodržování environmentální legislativy MSP).
Obecně je konstatováno, že MSP jsou inovativní a umějí se adaptovat na nejnovější požadavky, nicméně je třeba jim poskytnout pomoc například snížením úrokových sazeb při investicích do zelených technologií, snížení DPH a pod., protože tyto technologie jsou obvykle dražší v porovnání s ostatními. Někteří respondenti vidí cestu v tzv. zelených veřejných zakázkách.
Označování štítky o energetické účinnosti nebo ochraně ŽP by nemělo být administrativně náročné. MSP a jejich reprezentativní organizace by měly být zapojeny do politických jednáních o problémech životního prostředí, protože legislativa má rostoucí dopad na činnost MSP.

Podpora prosazování politik EU pro MSPSystematické uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality je požadováno 70 % respondentů. Respondenti se rozdělili na dvě části – jedna požaduje méně aktivit na úrovni EU a druhá více zásahů na evropské úrovni. Převažuje druhá skupina požadující, aby SBA měl právně závazný charakter. Hlavním smyslem SBA je prosadit účinnost zásady „myslete nejprve na malé“ na úrovni EU a přimět členské státy, aby byly aktivnější ve prospěch MSP. Vyvstává otázka jak dál s Chartou MSP, zda ji SBA má nahradit nebo jen doplnit.
Zastupitelské organizace MSP prosazují trvalý konzultační proces v průběhu roku s vyhodnocením a distribucí závěrů v členských státech. Někteří respondenti upředonstňují oborově zaměřené konzultace.
Existuje silná podpora obnovení činnosti Střediska pro sledování (observatoře) MSP. Uplatňování  zásady „myslete nejprve na malé“ by mělo být monitorováno na základě řady ukazatelů a plnění politik MSP by mělo být založeno na každoročně definovaných prioritách a zlepšeném podávání zpráv například prostřednictvím Lisabonské strategie nebo Rady pro konkurenceschopnost.

Small Business Act for Europe – Report on the results of the open consultation  (pdf)

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/