Úloha malých a středních podniků v evropské ekonomice

30.04.2008

Česká republika je studijní příklad rozvoje MSP v novém členském státě ze Střední a Východní Evropy. Za vlády komunistů existovala specifická situace, kdy stát vlastnil 99,9 % firem a soukromé vlastnictví prakticky neexistovalo. Po roce 1989 proběhly dvě vlny privatizace a došlo k uvolnění podnikatelského ducha, což vedlo k obrovskému nárůstu počtu firem, podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. Neexistovala kontinuita a podnikatelé se museli učit z praxe z vlastních chyb a neúspěchů. To vše vedlo k mnohdy netradičnímu chování podnikatelů. Postupně však se podnikatelské prostředí zlepšovalo a stávalo se standardním, rovněž díky přizpůsobení se legislativě Evropské unie v souvislosti s přistoupením v roce 2004.

Česká republika je studijní příklad rozvoje MSP v novém členském státě ze Střední a Východní Evropy. Za vlády komunistů existovala specifická situace, kdy stát vlastnil 99,9 % firem a soukromé vlastnictví prakticky neexistovalo. Po roce 1989 proběhly dvě vlny privatizace a došlo k uvolnění podnikatelského ducha, což vedlo k obrovskému nárustu počtu firem, podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. Neexistovala kontinuita a podnikatelé se museli učit z praxe z vlastních chyb a neúspěchů. To vše vedlo k mnohdy netradičnímu chování podnikatelů. Postupně však se podnikatelské prostředí zlepšovalo a stávalo se standardním, rovněž díky přizpůsobení se legislativě Evropské unie v souvislosti s přistoupením v roce 2004.

Dnešní situace je srovnatelná s ostatními členskými státy. MSP představují 99,85 % všech firem (991 786) a mají 61,4 % zaměstnanců. Vytvářejí 35 % HDP a představují 54 % investic, 43,5 % vývozu a 54,6 % dovozu.
České MSP čelí stejným nebo podobným výzvám jako v jiných zemích EU: nedostatek kapitálu pro zahájení nebo rozvoj podnikání, administrativní zátěž, malé inovační kapacity, slabé exportní aktivity, nedostatečné lidské zdroje, nízký podíl na veřejných zakázkách. Co by se mělo pro MSP dělat? Na národní úrovni by vláda měla odstranit všechny byrokratické překážky bránící MSP rozvinout jejich potenciál a zajistit prosazování zákonů. Legislativa by měla být minimální, ale transparentní. Systematicky by měly být podporovány inovační aktivity, výzkum a vývoj, internacionalizace, zlepšování vzdělávacího systému, odborné výchovy a celoživotního vzdělávání, vytváření klastrů, spolupráce s výzkumnými a vývojovými centry. Měl by být zjednodušen daňový systém, financování MSP by mělo být usnadněno s využitím rizikového kapitálu, „podnikatelských andělů“ a záruk. HK ČR spustila několik projektů zaměřených primárně na MSP: vytvoření sítě InMP, průzkum výzkumných a vývojových kapacit pro potřeby MSP, podpora vytváření klastrů, podpora konkurenceschopnosti a adaptability MSP pomocí modulárního vzdělávání, přímá komunikace mezi fakultami a průmyslem, podpora internacionalizace MSP prostřednictvím sítě regionálních exportních manažerů. Na úrovni EU by mělo být vynaloženo stejné úsilí k minimalizaci administrativní zátěže („Myslete nejdříve na malé!“), každý nový legislativní návrh by měl projít detailním hodnocením dopadu na MSP. Small Business Act (Akt pro malé podnikání) připravovaný ke zveřejnění v roce 2008 by měl zavázat členské státy k plnění dohodnutých opatření ve prospěch MSP. Podnikatelský duch by měl být podpořen vyhlášením některého z příštích roků za Rok podnikání. Všechny podpůrné programy EU by měly být zhodnoceny z pohledu potřeb MSP. Politika EU ve prospěch MSP by měla být pravidelně monitorována ve spolupráci s reprezentativními organizacemi zastupujícími MSP jako je Eurochambres a UEAPME.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/