Téma měsíce: Návrh novely energetického zákona znamená podle HK ČR další administrativní zátěž pro podnikatele

07.02.2008

„Pokud by hospodářská komora prokázala, že návrh novely energetického zákona zvyšuje administrativní zátěž podnikatelů, tak ji vůbec nebudu předkládat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman u kulatého stolu věnovaného novele energetického zákona, označování energetické náročnosti nemovitostí a problematice nedeklarované a nelegální práce. Kulatý stůl pravidelně pořádá Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR v součinnosti s Hospodářskou komorou ČR. Říman tak reagoval na názor Hospodářské komory ČR, který tlumočil její prezident Jaromír Drábek. „Vnímáme značné navýšení působnosti Energetického regulačního úřadu a zvýšení administrativy pro podnikatele. Postrádáme analýzu ekonomických dopadů této novely zákona na podnikatelské prostředí a vnímáme také jeho nedostatečnou provázanost s legislativou v oblasti stavebnictví,“ řekl Drábek. Podle Římana návrh novely energetického zákona obsahuje několik institutů, které zjednodušují podnikatelům život. „Pokud jde o věci, které souvisejí s administrativou spojenou s implementací směrnic Evropské unie – na to si prostě musíme zvyknout,“ dodal Říman.

„Pokud by hospodářská komora prokázala, že návrh novely energetického zákona zvyšuje administrativní zátěž podnikatelů, tak ji vůbec nebudu předkládat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman u kulatého stolu věnovaného novele energetického zákona, označování energetické náročnosti nemovitostí a problematice nedeklarované a nelegální práce. Kulatý stůl pravidelně pořádá Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR v součinnosti s Hospodářskou komorou ČR. Říman tak reagoval na názor Hospodářské komory ČR, který tlumočil její prezident Jaromír Drábek. „Vnímáme značné navýšení působnosti Energetického regulačního úřadu a zvýšení administrativy pro podnikatele. Postrádáme analýzu ekonomických dopadů této novely zákona na podnikatelské prostředí a vnímáme také jeho nedostatečnou provázanost s legislativou v oblasti stavebnictví,“ řekl Drábek. Podle Římana návrh novely energetického zákona obsahuje několik institutů, které zjednodušují podnikatelům život. „Pokud jde o věci, které souvisejí s administrativou spojenou s implementací směrnic Evropské unie – na to si prostě musíme zvyknout,“ dodal Říman.

Pro podnikatele jsou otázky spojené s energiemi stále důležitější a citlivější. Hospodářská komora vidí tři hlavní směry této oblasti. První z nich je státní energetická koncepce, druhou je srozumitelná a přehledná legislativa a třetí ceny paliv a energií. Václav Hrabák, předseda Energetické sekce, kterou hospodářská komora ustavila vloni, navrhl začít jednání, která by vedla k tomu, že část prostředků vynakládaných na energie, by se vrátila „do místa vzniku, tedy ke spotřebě“. Ministr průmyslu a obchodu k tomu podotkl, že například ČEZ sice ze dvou třetin vlastní stát, ale třetina patří drobným akcionářům a na tuto akciovou společnost se vztahuje obchodní zákoník. „Mocenský zásah jednoho, byť opravdu velkého akcionáře, by nezůstal bez odezvy,“ řekl Říman. K možnosti navýšit kapacity a tím ovlivnit ceny elektrické energie v tuzemsku pak dodal: „ Nežijeme na ostrově jménem Česká republika, žijeme na poloostrově zvaném Evropa a jsme velmi významně propojeni s ostatními energetickými trhy. Nehrajeme si na vlastním písečku. I kdybychom dnes měli další dva bloky výkonné jaderné elektrárny, neznamenalo by to, že ceny energie budou u nás klesat. Pokud by to přenosové soustavy dovolily, a ony by to dovolily, tak by přebytečnou energii koupili odběratelé v zahraničí.“ Označování energetické náročnosti nemovitostí Dalším tématem kulatého stolu byl návrh hospodářské komory označovat jednoduše a srozumitelně energetickou náročnost i menších staveb než budov nad tisíc metrů čtverečních podlahové plochy (ty mají povinnost mít „energetický průkaz“ zabudovanou v zákoně). „Spotřebitel tak bude vědět ještě dřív, než si koupí dům či byt, zda bude platit průměrné náklady na energie, nebo čtyřnásobné, nebo poloviční. Navrhujeme třeba jednoduché značení A, B, C, D a tak dále, jako mají už dávno třeba ledničky. A měla by to být zákonem daná povinnost,“ uvedl Drábek. Říman se však proti uzákonění takové povinnosti postavil. „Chápal bych to, kdyby energie byla zadarmo. Ale ona stojí peníze a lidé přece mají mozky. Při koupi auta je přece také zajímá jeho spotřeba. A stejně se budou starat i o energetickou náročnost svých obydlí. Uzákonění povinného značení prosazovat nebudu. Nechal bych to na developerech, kupujících a stavebních. Informace o energetické náročnosti může být přece tržní výhodou pro toho, kdo ji jasně a sám poskytne,“ vysvětlil Říman svůj postoj.Za pravdu mu dává postoj komory architektů, jejíž členové si podle dostupných informací pořídili příslušný software, aby mohli informaci o energetické náročnosti staveb podávat. Nedeklarovaná práce a nelegální zaměstnávání ve stavebnictví Nedeklarovaná práce je problémem celoevropským. „Průzkum v deseti zemích Evropské unie zaměřený na oblast stavebnictví ukázal, že deset až patnáct procent hrubého domácího produktu vytvořeného tímto oborem vyrábí nedeklarovaná práce,“ konstatoval Drábek. Upozornil také na to, že v Česku je velmi palčivým problémem nelegální práce, která umožňuje nelegální konkurenční výhody pro podnikatele, pro stát znamená krácení příjmů státního rozpočtu a firmám umožňuje neposkytovat patřičné podmínky zaměstnancům, například pokud jde o bezpečnost práce.„Nedeklarovaná práce začíná být tak výrazný problém, že máme obavy, že osoby samostatně výdělečně činné, které tak podnikají, platí málo na sociální pojištění a budou tak mít nízký důchod. Objevuje se nová sociální „bomba“, na kterou všichni doplatíme. Své zkušenosti s tím už mají například v Belgii,“ varoval František Holec, viceprezident Hospodářské komory ČR a předseda Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR. Proto chce, aby se zástupci osob samostatně výdělečně činných stali partnery v sociálním vyjednávání (součástí tripartity).„Problematiku penzijního systému a osob samostatně výdělečně činných považuji za velmi bolestný problém. Možná bychom se měli spolu s hospodářskou komorou zamyslet nad informační kampaní,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Upozornil také na to, že na nelegální zaměstnávání se nabalují další nelegální činnosti, jako je nelegální migrace, daňové úniky apod.„Chceme-li s tímto problémem účinně bojovat, pak je třeba zaměřit se za prvé na daňové sazby, tedy náklady na pracovní sílu. Čím budou nižší, tím méně prostoru bude pro nelegální práci. Za druhé je tu otázka rigidity trhu práce. Jestliže potřebuji pracovní sílu jen na sezónní práci, pak mi příliš rigidní trh situaci velmi ztěžuje. Čím liberálnější trh práce bude, tím méně bude opět prostoru pro práci nelegální. My chceme jít cestou liberálního trhu práce,“ vysvětlil Nečas. Vyslovil souhlas s tím, aby se nelegální zaměstnávání stalo trestným činem a nebylo sankcionováno jen peněžitým trestem.Prezident hospodářské komory upozornil na to, že kromě sankcí je třeba využívat všechny prostředky boje proti tomuto stále citelnějšímu problému. Jedním z nich, a to velmi účinným, jsou podle něho kontroly. Přítomnost kontrola na stavbě po celý den znamená, že nelegálové nemohou celou směnu pracovat a podnikateli tak vzniká škoda. „Pokud tam bude kontrola každých čtrnáct dnů, prostě se to podnikateli nevyplatí, aby zaměstnával někoho nelegálně,“ vyjádřil Drábek své přesvědčení.

 



/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/