Téma měsíce: Daňové změny v roce 2008 – Na splnění daňových povinností potřebují české firmy nejvíce času v EU

15.01.2008

V žebříčku nejvýhodnějších daňových systému obsadila vloni Česká republika 113. místo ze 178 zemí. Výsledek, který rozhodně nesvědčí o vyspělosti tuzemského daňového systému. Do druhé poloviny zemí však tuzemské daně neposlala jejich výše, ale administrativní náročnost. V té je totiž Česko dokonce na 168. příčce. Tuzemské společnosti potřebují 930 hodin ročně na splnění daňových povinností, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. V Bulharsku, které je v rámci unie na místě předposledním, jim stačí 600 hodin. Vyplývá to ze studie Jak se platí daně, kterou vloni zpracovala Světova banka, IFC a PricewaterhouseCoopers. Mohli bychom si říci: To platilo. Reforma přinese zlepšení. Pravda, sníží se daňové zatížení, což jistě není pro firmy špatná zpráva. Nedá se však zřejmě čekat, že by nějak výrazně ubylo administrativních povinností. Nad nimi tráví příslušní firemní či najatí pracovníci spoustu času, který stojí spoustu peněz.

Hospodářská komora České republiky si Vás dovoluje pozvat na seminář na téma Daňové změny v roce 2008 pro členy Hospodářské komory České republiky, který se bude konat v sídle HK ČR, Freyova 27, 190 00 Praha 9, dne 30. ledna 2008 v 10:00 hod.

V žebříčku nejvýhodnějších daňových systému obsadila vloni Česká republika 113. místo ze 178 zemí. Výsledek, který rozhodně nesvědčí o vyspělosti tuzemského daňového systému. Do druhé poloviny zemí však tuzemské daně neposlala jejich výše, ale administrativní náročnost. V té je totiž Česko dokonce na 168. příčce. Tuzemské společnosti potřebují 930 hodin ročně na splnění daňových povinností, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. V Bulharsku, které je v rámci unie na místě předposledním, jim stačí 600 hodin. Vyplývá to ze studie  Jak se platí daně, kterou vloni zpracovala Světova banka, IFC a PricewaterhouseCoopers. Mohli bychom si říci: To platilo. Reforma přinese zlepšení. Pravda, sníží se daňové zatížení, což jistě není pro firmy špatná zpráva. Nedá se však zřejmě čekat, že by nějak výrazně ubylo administrativních povinností.  Nad nimi tráví příslušní firemní či najatí pracovníci spoustu času, který stojí spoustu peněz.

„Srovnání času nutného na splnění všech daňových povinností podniků působících v České republice s ostatními státy ukazuje, že právě administrativní náročnost daňového systému je jednou z největších slabin tuzemského podnikatelského prostředí. Daňová reforma, která začala platit na začátku letošního roku, bohužel tuto administrativní náročnost nesníží. Tento problém by tak měl být i nadále v popředí úvah při dalších případných změnách daňového systému České republiky,“ řekl Petr Hájek, daňový manažer v PricewaterhouseCoopers Česká republika.Jen prostým zdaněním výnosů však jak známo problém nekončí. Je třeba počítat ještě s dalšími odvody. Sečteno a podtrženo celkové daňové zatížení, které studie vyjadřuje jako podíl všech povinných daní a odvodů na zisku společnosti, je v České republice téměř padesát procent. Nejvíc (skoro osmdesát procent) tvoří odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.Studie umožňuje přímé porovnání daňových systému všech 178 zemí. Dokládá, že pro podniky je důležitá nejen daňová sazba, ale také administrativní náročnost placení daní. Právě ta měla velký vliv na celkové umístění jednotlivých zemí v žebříčku. Tak například Skandinávské země, které jsou známé vysokými daňovými sazbami, ale mají jednoduchý systém, se umístily v první polovině.Administrativní náročnost placení daní je pro podniky stále velkou zátěží. V celosvětovém průměru potřebuje jedna společnost každý rok téměř dva měsíce na splnění svých daňových povinností. Jako každý průměr je to číslo pro někoho neuvěřitelně pěkné, pro jiného děsivé. Tak například v Ázerbajdžánu trvá zaplacení spotřební daně 105 dní, zatímco ve Švýcarsko to firmy zvládnou za jediný den. Švédským společnostem stačí vyplnit jeden elektronický formulář, na běloruské firmy čeká 124 daňových plateb ročně.Pro podnikatele obecně a pro ty ze zemí  administrativním šimlem silně postižených zvlášť platí, že by měli být aktivnější při reformování daňových systémů. „Společnosti by měly mnohem více zveřejňovat své celkové daňové zatížení, aby vlády mohly přesněji zhodnotit dopady svých rozhodnutí na podnikání. Bez podrobnějších a přesnějších informací o zaplacených daních a dalších odvodech a bez vyčíslení nákladů na splnění těchto povinností není možné pochopit, jak daňový systém podnikání ovlivňuje. U každé reformy je také třeba vzít v úvahu všechny druhy daní,“ uvedla Susan Symons, spoluautorka zprávy a daňová partnerka PricewaterhouseCoopers.Rozhodně si totiž nelze stěžovat, že by státy své daňové systémy nereformovaly. Vloni zlepšilo systém vůči právnickým osobám 31 zemí a 65 států tento krok podniklo za poslední tři roky. Nejvíce reforem provedli Bulhaři, druhé místo patří Turkům. Nejčastěji šlo o snížení daní z příjmů právnických osob. K takové úpravě sáhlo 27 zemí. V řadě států se však snížila administrativní zátěž zjednodušením nebo úplným zrušením dalších daní týkajících se právnických osob.„Snižování administrativní náročnosti placení daní bylo vloni druhou nejčastější daňovou reformou ve vztahu k podnikům. Dříve vlády s tímto krokem váhaly, neboť se obávaly snížení svých příjmů. Pro některé státy však znamenalo zjednodušení daňového systému růst investic a zrychlení hospodářského růstu. Do zemí, kde placení daní není tak administrativně náročné, investuje více nových společností,“ řekla Rita Ramalho, spoluautorka zprávy a daňová odbornice. Zpráva tvrdí, že daňové reformy vedoucí ke zjednodušení daňového systému mohou zvýšit výnosy státu, protože rozšíří daňovou základnu. Jsou tedy výhodné jak pro firmy, tak pro vlády.Samozřejmě, že snižování daňového zatížení má rovněž pozitivní dopady, a to opět jak na firmy, tak na státní kasy. Podle studie vzrostly v České republice po snížení sazby daně z příjmů právnických osob mezi roky 2004 a 2005 daňové příjmy o dvě procenta. „Tento výsledek potvrzuje i zkušenost z jiných zemí, že snížení daňové zátěže nepřináší nutně výpadek příjmů státního rozpočtu,“ podotkl Petr Hájek.Mezi první desítkou zemí s nejvýhodnějším daňovým systémem je pouze jedna země z Evropské unie, a to Irsko. Británie skončila dvanáctá a Dánsko třinácté. To jsou tedy unijní premianti. Z nových zemí nejlépe dopadlo Lotyšsko, které obsadilo dvacátou příčku. Na opačném konci je Polsko (125.), Maďarsko (127.) a Rumunsko (134.). Česká republika, jak už jsme zmínili výše, obsadila v tomto žebříčku 113. místo. Kde jsou nejvýhodnější daňové systémy uvádí následující pořadí:1.       Maledivy2.       Singapur3.       Hongkong4.       Spojené arabské emiráty5.       Omán6.       Irsko7.       Saudská Arábie8.       Kuvajt9.       Nový Zéland10.   Kiribati Nejnáročnější na placení daní jsou:169. Panama170. Jamajka171. Mauritánie172. Bolívie173. Gambie174. Venezuela175. Středoafrická republika176. Kongo177. Ukrajina178. Bělorusko

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/