Projev prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého k 25letému výročí HK ČR

11.04.2018 Odbor vnější komunikace

Pane premiére, paní ředitelko, pánové místopředsedové, pane ministře, dámy a pánové, vážení přátelé, členky a členové Hospodářské komory,

dovolte mi, abych vás přivítal u příležitosti oslavy 25 let novodobé historie Hospodářské komory České republiky. Hned úvodem však chci zdůraznit, že dnes neslavíme pouze výročí naší Komory, ale dnešek je především oslavou českého podnikatele. Podnikatelé, to je Hospodářská komora. Její vznik je časově spjat se vznikem novodobého samostatného českého státu v roce 1993. Bez podnikatelů by však nebyl ani stát, neboť kdo jiný, než právě podnikaví lidé, vytvářejí hodnoty, zaměstnávají ostatní, ze svých daní financují chod a rozvoj země a jsou inspirací spoluobčanům a – pravda – někdy i předmětem jejich závisti?

Naše Hospodářská komora má hluboké historické kořeny. Hrdě se hlásíme k odkazu středověkých cechů. Jejich kořeny sahají až do 14. století, do doby Karla IV. Už tehdy začaly v městech českého království vznikat. Sdružovaly řemeslníky, zastupovaly jejich zájmy. Aby města mohla fungovat, potřebovala zručné řemeslníky. Proto se řemeslnické organizace staly nedílnou součástí organismu měst. A nutno dodat, že ani dnes se jejich účel nezměnil. Má-li naše země prosperovat, potřebuje tyto řemeslníky, zručné lidi i dnes. Nedopusťme proto zánik řemesla! Je proto dobrou zprávou, že novodobé cechy se i dnes významně podílí na činnosti Hospodářské komory.

Naše historie je také úzce spjata s historií obchodních komor z dob Rakouska-Uherska. Letos je tomu 168 let, kdy se na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850 postupně ustavily všechny obchodní komory na celém území Rakouska-Uherska. V hranicích  dnešního českého státu tak vznikla brněnská, pražská, českobudějovická, plzeňská, chebská, liberecká a opavská obchodní komora. Navazujeme rovněž na činnost obchodních, průmyslových nebo živnostenských spolků tak, jak působily po vzniku československého státu v roce 1918 a těšíme se, že nadcházející stoleté výročí Československa připomeneme samostatnou akcí, spolu se slovenskou Komorou, později v letošním roce.

Není ale také překvapením, že jsme se dnes sešli právě v této budově, která dýchá historií. Byly to právě obchodní a živnostenské komory, které podporovaly rozvoj místního živnostenského podnikání a tvořily osvětovou činnost. Z těchto důvodů podnikatelé, komory, zakládali ve druhé polovině 19. století po vzoru západní Evropy uměleckoprůmyslová muzea. Jejich záměr byl zřejmý. Podnikatelé chtěli zušlechťovat vkus veřejnosti, inspirovat k produkci kvalitního designu a samozřejmě se i vhodným způsobem prezentovat.

Nejvýznamnější z nich vzniklo na našem území v roce 1885 právě pod názvem Uměleckoprůmyslové museum Obchodní a živnostenské komory v Praze. A ačkoliv nejprve sídlilo v Rudolfinu, od roku 1900 působí v této vlastní budově. Úzké propojení s Komorou, přerušené komunistickým převratem v roce 1948, se odráželo v organizaci prodejních uměleckých výstav a soutěží, zaměřených nejen na jednotlivé výrobky. Stále častěji se toto muzeum stávalo garantem československých expozic na prestižních mezinárodních přehlídkách, kde design reprezentoval nejen komoru, ale i celkovou kulturní vyspělost země. Zmiňme třeba Mezinárodní výstavu dekorativního umění v Paříži v roce 1925.

Navzdory tomu, že stát Hospodářské komoře nevrátil majetek, který za Rakouska-Uherska a za první republiky komory z vlastních prostředků vybudovaly v Praze a v dalších městech, stojím zde dnes před vámi jako představitel organizace, která již 25 let podnikatele sdružuje a jako jediná je reprezentuje na základě zákona, přijatého Parlamentem naší země. Stojíme na půdě onoho Uměleckoprůmyslového muzea, které naši předchůdci z vlastních prostředků vybudovali. Navíc, jak vidíte, muzeum prošlo v posledních letech citlivou a krásnou rekonstrukcí. A v neposlední řadě jsme velmi rádi, milá paní ředitelko, že muzeum je dnes v dobrých rukách.

Jsme dnes největší podnikatelskou organizací v zemi, a proto si dovolím zrekapitulovat několik čísel. Zastřešujeme 15 tisíc členů. Od živnostníků, jako jsou například kominíci, kamnáři, obkladači, přes malé a střední podniky, až po strategicky nejdůležitější podniky, ať s domácím či zahraničním kapitálem, jako jsou – opět příkladem – Škoda Auto, ČEZ, Innogy, Unipetrol, Agrofert, Třinecké železárny a mnoho dalších. Jsme organizováni v 62 regionálních a 111 oborových asociacích. Jsme dostupní podnikatelům ve více než sedmdesátce měst. Přes 300 zaměstnanců komor v regionech, v terénu, dnes a denně podnikatelům pomáhá.

Ohlédneme-li se dnes, po 25 letech, zpět, máme pocity hrdosti, ale někdy i pocity smíšené. Jsme hrdi na dobu ekonomické transformace po roce 1990 a na počátky podnikání po vzniku samostatného českého státu. Začínali jsme podnikat v krásné době nadějí, v době přejímání úspěšného liberálního ekonomického modelu, který se osvědčil v poválečné rekonstrukci západní Evropy, v době otevírání se naší společnosti světu a naší ekonomiky konkurenci. Konkurenci, která byla zdravá, ale často i velmi tvrdá. Byla to nelehká doba masové privatizace a obrovských společenských změn, ve které však mnozí naši podnikatelé – jistě ne všichni – uspěli.

Dnes žijeme v době zpochybňování české ekonomická transformace, stejně jako v době údajné krize tehdy přejímaného liberálního ekonomického a společenského uspořádání. Západní Evropa možná v krizi je, alespoň té společenské. My však máme velmi rychlý hospodářský růst, nejnižší nezaměstnanost v Evropě a veřejné finance a platební bilanci plně pod kontrolou. Podle všech mezinárodně uznávaných objektivních měřítek Češi začali opět bohatnout a dohánět ekonomickou úroveň nejvyspělejších zemí. Kvalita života v naší zemi je stále více uznávaná a vyhledávaná. Česká republika a česká ekonomika jsou úspěšné a to je tím rozhodujícím potvrzením správného založení společenského a hospodářského vývoje v první polovině 90. let.

Dnes nám však nejde o spory o ekonomickou transformaci před 25 lety, které jsou navíc zneužívány k politickým účelům. Jde nám o postavení a čest podnikatelů. Politici nanejvýše mohli zajistit pro ekonomický růst vhodné podmínky (a já jsem přesvědčen, že v 90. letech zajistili). Byli to však podnikatelé, kteří hodnoty a bohatství vytvořili. Desítky, stovky tisíc podnikatelů, malých a středních, ale i vlastníků velkých firem, ti všichni zde minulých 25 let tvrdě pracovali, abychom přes všechny chyby a omyly, ale také přes všechny krize, které na nás dopadaly zvenčí, byli dnes tam, kde jsme. Podnikatelé tvrdě pracovali vlastně i ve prospěch těch, kteří byli v té době nejúspěšnější a kteří nejvíce zbohatli. Vaše  dnešní postavení a bohatství, pane premiére, je jistě výsledkem Vašich schopností a mimořádné pracovitosti. Na druhé straně, ani Agrofert – donedávna Váš – by nemohl být tak úspěšný, kdyby nejprve politici počátkem 90. let a následně celá česká podnikatelská komunita nevytvořili podmínky pro to, aby takové Agroferty mohly vůbec vzniknout a vyrůst.

Nezpochybňujme lacinými, populistickými argumenty o rozkrádání naši nedávnou ekonomickou a podnikatelskou minulost. Podnikatelé byli – i některými politiky – označováni za parazity a podvodníky. Během těch 25 let drtivá většina podnikatelů však poctivě naše hospodářství rozvíjela a – mám-li použít toho zprofanovaného slova – kradlo jich jen málo (bohužel, občas i při spoluúčasti politiků). Hospodářská kriminalita nesmí být tolerována, vyskytuje se však v každé zemi, obzvláště v období zlomových společenských změn. Každodenní realitou dnes vzpomínaných 25 let byla především tvrdá práce, nikoliv zlodějna. Buďme proto na tuto dobu hrdí.

Podmínky pro podnikatele jsou dozajista dány i celkovým společenským klimatem v zemi. A opět musíme se znepokojením konstatovat, že téměř 30 let po roce 1989 jsou základní stavební kameny tehdejší společenské transformace zpochybňovány. Víme však, že tyto základní stavební kameny polistopadových změn byly i pro následný úspěch českých podnikatelů rozhodující. Bez lidské svobody by nebylo svobodného podnikání a bez rychlé privatizace a restitucí by nebyli soukromníci. Bez nezávislého soudnictví a policie a bez respektování pojistek demokracie by nebylo kvalitní obchodní právo a jeho vymahatelnost, což představuje základní podmínku pro podnikání v jakékoliv zemi. Bez otevřené společnosti a volných trhů by skomíral náš export, tak důležitý pro malou otevřenou ekonomiku jako je ta naše, nemluvě o přínosu volného pohybu pracovní síly a kapitálu pro hospodářství, které se vzpamatovávalo z dlouhodobého zaostávání z dob centrálního plánování. A konečně, bez svobodných a skutečně nezávislých sdělovacích prostředků začne chybět to nejdůležitější pro nás pro všechny, včetně podnikatelů – objektivní, pravdivé informace. Všichni máme leckdy výhrady k práci novinářů, ale nezávislost sdělovacích prostředků, včetně veřejnoprávní České televize, nesmí zpochybňovat nikdo, ať stojí ve společenské a politické hierarchii sebevýše.

Nepřipusťme uzavírání se naší společnosti do vnitřní sebe zahleděnosti, věřme v dlouhodobý přínos otevřených trhů, volného pohybu pracovní síly i zahraničních investic. Parlamentní demokracie sice v dnešní době zabředla do pasti nerozhodnosti a byrokracie, řešením ale není volání po referendech či přehnaně autoritářských řešeních. Podnikatelé si přejí podporu při pronikání na mimoevropské trhy, nicméně jen při pevném zakotvení v Evropské unii a ne kdesi na Východě. Václav Havel často neměl s podnikateli stejný názor, ale možná právě jeho nyní opomíjené jméno stojí dnes za připomenutí, neboť symbolizuje právě ty hodnoty, na nichž i podnikatelé staví. Stejně tak jako jméno Václava Klause, jehož politický přínos byl počátkem 90. let zásadní pro prosazení základního směru ekonomické transformace. A pokud se někdo diví, stavíme-li Havla a Klause vedle sebe, tak není dnešní velmi solidní postavení české ekonomiky a celé naší země důkazem, že jejich obtížná symbióza byla vlastně dobrou platformou pro pozdější úspěch?

Vážení představitelé státní správy, naši dnešní hosté,

dovolte mi nyní vrátit se ke každodenní realitě. Především, máme (či snad brzy definitivně budeme mít) novou vládu. Současný vládní program je ve srovnání s minulostí výrazně propodnikatelský, o to více s obavami sledujeme informace o rýsující se nové vládě. Rozumíme logice koaličních vyjednávání, ale chceme věřit, že v programu nové vlády se neobjeví nápady, které se v posledních dnech mediálně přetřásají a některé z nich jsou už i překládány do legislativního procesu. Naší ekonomice neprospějí ani sektorové daně, ani rušení karenční lhůty, ani další dramatické navyšování minimální mzdy, ani další komplikování pracovně právních vztahu v zákoníku práce nebo brždění příchodu pracovníků ze zahraničí. A už vůbec nám neprospějí nápady na referenda o vystoupení z EU. Věřím, pane premiére, že těmto nápadům nepodlehnete. Už i proto, že oceňujeme rychlý a pružný přístup, který již i tato vláda v demisi prokázala v různých situacích. Jsme připraveni s vládou konstruktivně spolupracovat ve všech oblastech.

Hospodářskou komoru České republiky stát zřídil zákonem tak, aby podporovala podnikání v naší zemi. Současně však i k tomu, abychom byli vaším odborným partnerem i zdatným oponentem orgánů státní správy a současně hlasem podnikatelské veřejnosti. Za uplynulých 25 let Hospodářská komora vybudovala rozsáhlou celorepublikovou síť, kterou státní správě nabízí ke spolupráci a využití.

A skutečně, existují příklady velmi dobré spolupráce mezi státem a Komorou. Dnes stojíme před zásadním problémem, kdy máme zakázky, nemáme ale pracovníky, neboť tuzemský trh práce je vyčerpaný. Je to právě Hospodářská komora, která za poslední rok a půl zprostředkovala příchod přes 11 500 kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Ale to jen díky tomu, že vláda vyslyšela požadavky podnikatelských organizací a svěřila nám tuto agendu. Navíc, jako příklad již zmíněného pružného přístupu nové vlády velmi oceňujeme rozhodnutí přijmout až 20 tisíc ukrajinských pracovníků v tomto roce. Předcházející vláda se k rozhodnutí neměla více jak dva roky, této vládě stačily tři týdny.

Společně pomáháme našim firmám pronikat na zahraniční trhy. Za posledních 25 let jsme podnikli téměř 300 podnikatelských misí se sedmi tisíci firmami. Zde pak další velké poděkování, že si ministři uvědomují úlohu ekonomické diplomacie. Připomenu zcela nedávnou skutečnost a poděkuji jménem podnikatelů panu ministrovi průmyslu a obchodu Tomáši Hünnerovi, který odletěl s podnikateli nedávno do Indie na misi, během níž se podařilo mimo jiné podepsat několik kontraktů. Pane předsedo vlády, jste i opozicí oceňován za zahraniční politiku, prosím, nepolevujte ani v případě podnikatelských misí.

Z našich analýz vyplývá, že v dnešní době podnikatele netrápí ani daně, ani třeba přístup k úvěrům a na EET si už také zvykají. Kromě nedostatku pracovní síly je dnes největším problémem administrativa, přebujelá byrokracie, měnící se legislativa a dopady zbytečné regulace podnikatelského prostředí. Víme, že vláda zde nemůže věci měnit mávnutím kouzelného proutku a i v této oblasti chceme být konstruktivním partnerem. Navíc, jednu z rolí Hospodářské komory vidíme právě ve zmírňování dopadů regulace na podnikatele. Máme propracovaný systém, jak shromažďovat a vůči státu uplatňovat připomínky podnikatelské veřejnosti k legislativě. Ať je to živnostník nebo obrovská korporace, každý hlas je díky Hospodářské komoře slyšet.

Najdeme jistě i další oblasti dobré spolupráce, nemohu se však vyhnout ani kritickým připomínkám. Opravdu nechápu, proč stát více komorovou síť nevyužívá? Místo toho agendu, pro kterou jste Hospodářskou komoru zřídili, za peníze daňových poplatníků přenášíte na nově zřízené pobočky CzechTradu, CzechInvestu a dalších státních úřadů. Platíte další úředníky, budovy, navíc právě CzechTrade a CzechInvest byly zřízeny s cílem působit v zahraničí, nikoliv doma, v České republice. Něco o tom vím, obě tyto instituce jsem kdysi založil.

Hospodářská komora od svých členů, podnikatelů, ze své vlastní činnosti, získá ročně 250 milionů korun. Všechny tyto peníze investuje do služeb pro podnikatele. Do zlepšování podnikatelského prostředí. Nerozumím proto tomu, že budujete sekundární sítě kontaktních míst pro podnikatele. Nerozumím tomu, proč raději vynaložené prostředky nevkládáte do už vybudované, stabilní a funkční podnikatelské sítě, kterou jsme vybudovali z vlastních prostředků.

Dámy a pánové,

vedle spolupráce s vládou a dalšími partnery se Hospodářská komora snaží plnit i společenskou roli. Připomeňme třeba udělování Řádu Vavřínu, kdy laureáty jsou úspěšní podnikatelé, ale i osobnosti z řad vědců či umělců, které si zaslouží uznání podnikatelů. V loňském roce jsme ocenili přínos mimo jiné Petra Chmely, spoluzakladatele společnosti Tescoma, mého jmenovce Olivera Dlouhého, mladého podnikatele, zakladatele veleúspěšného startupu Kiwi.com, profesora ČVUT Vladimíra Maříka, ale také zpěvačku Lucii Bílou.

V roce 2017 jsme se také poprvé stali partnerem Karlovarského filmového festivalu a věříme, že tuto významnou kulturní událost podpoříme i letos.

Nebudu pokračovat ve výčtu toho, co vše Hospodářská komora vykonává, je toho hodně. To vše by ale nešlo bez vás, podnikatelů a také bez lidí, kteří tady jsou pro podnikatele. Nešlo by to bez vás, kteří zde dnes sedíte. Bez vaší trpělivosti, bez vaší pracovitosti, bez vašeho uvědomění o společenských dopadech podnikání, bez vaší potřeby vytvářet lepší podnikatelské prostředí.

A nešlo by to bez vás, podnikatelů, kteří mají odpovědnost za své kroky. Vy nemůžete jít stejně jako odboráři stávkovat do ulic. Víte, že když vaše fabrika nebude vyrábět, nebude na výplaty vašich zaměstnanců, nebude na splátky úvěrů. Máte odpovědnost podnikatelů, kteří chtějí být základem našeho hospodářství i prosperity naší země, abychom mohli našim seniorům zajistit důstojné stáří, našim dětem mohli předat zemi, na kterou jsme pyšní. A shrneme-li naše pocity, tak především, vážení reprezentanti státu, potřebujeme, abyste nás jednoduše nechali podnikat.

Dámy a pánové,

naší ekonomice se daří, přesto – a to i pohledu uplynulých 25 let – ekonomická a následně i životní úroveň se vzhledem k vyspělým zemím roste pomaleji, než jsme očekávali. Naše reálná mzda byla v roce 2004 na úrovni 38% německé, dnes, i při rychlém mzdovém růstu, je to 41%. Z makroekonomického pohledu je sice správné, že jsme nedovolili, aby se mzdy odtrhly od produktivity, za tuto velmi správnou střízlivost však platíme tím, že rozdíly ve mzdové úrovni zůstávají stále velké.

Zjednoduším-li to trochu, pak cesta k zdravému rychlejšímu mzdovému růst je jediná. Česká ekonomika, především naše průmyslová výroba se  musí posunout mnohem výše v globálním nabídkovém řetězci. Přeloženo do srozumitelné češtiny to znamená, že naše výroba musí obsahovat větší objem hodnoty přidané zpracováním. Hodnoty, vytvořené na území našeho státu, které jsou výsledkem aplikace vědecko-výzkumných poznatků našich firem a realizované naší pracovní silou. To vše v situaci, kdy stojíme před zásadními změnami a posuny v produktivitě a v organizaci pracovních procesů z titulu pokračující digitalizace veškerého našeho života.

Je proto dnes více než příhodné, abychom si řekli, čemu budeme v příštích 25 letech čelit a jak Hospodářská komora podnikatelům pomůže tyto změny překonat. Vybral jsem několik oblastí.

Chceme se vyjadřovat k regulaci podnikání, dokonce se nebojím slova, že chceme v pozitivním slova smyslu lobbovat. Nové technologie budou nastupovat s obrovskou rychlostí a budou ještě mnohem rychleji nahrazovány pokročilejšími technologiemi.

Těmto změnám se nutně musí přizpůsobit celý legislativní proces. Musí být méně konjunkturální a daleko promyšlenější. A my se budeme zasazovat o to, abychom mohli velmi dobrým způsobem do tohoto legislativního procesu zasazovat a poskytovat státní správě zpětnou vazbu při jeho formování.

Další oblastí je oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje. Stojíme před obrovskými změnami v této oblasti. Zaměstnanci během svého života budou měnit místo i kvalifikaci mnohonásobně častěji než nyní a budou přecházet i mezi „závislým“ zaměstnáním a „nezávislým“ podnikáním. Budeme muset společně přehodnotit pohled na celé školství a jeho průběh, celoživotní vzdělávání se stane absolutní nutností. Máme ambici, aby se Hospodářská komora stala hlavním partnerem škol při propagaci i samotné realizaci technického a odborného školství na všech stupních.

Dalším oborem je digitalizace. V příštím období budeme svědky masivní elektronizace a digitalizace ve všech oblastech lidského života. Chceme na to podnikatele připravit a víme, že zde se musíme zaměřit do vlastních řad, aby podnikatelé byli pružněji připravováni na tuto dobu. Musíme se změnit tak, abychom byli schopni přilákat do našich řad i mladé star-upy, mladé podnikatele. Zkrátka ty, kteří pracují v té oblasti, o kterou jde, oblasti digitalizace. Vidíme potenciál například ve vývoji počítačových her, které se ale z „pouhé“ hry mohou vyvinout v pokročilejší technologie pro budování systémů umělé inteligence a virtuální reality. Hospodářská komora chce být součástí této přípravy.

Dalším oborem je internacionalizace a podpora exportu. Nezmiňuji se o současné problematice institucí pro podporu českého exportu, víme, že vláda je připravena konat. Připomenu však trendy do budoucna.

Dnes jsme svědky recidivy protekcionistických opatření, směřujících k omezení volného obchodu. Jsem velmi rád, že současná vláda i premiér v této věci zaujímají poměrně jasné stanovisko, neboť jsme přesvědčeni, že recidiva protekcionistických opatření jsou kroky špatným směrem, ale hlavně, pokrok žádný politik nezastaví. Světový trh se bude postupně stávat jednotným digitálním trhem. Mezinárodní transakce se budou dále zrychlovat a zlevňovat.

Chtěl bych se také zmínit o společenské roli Hospodářské komory. Více než kdy v minulosti bude kladen důraz na etický rozměr podnikání, a to nejen směrem k zaměstnancům, zákazníkům a dodavatelům, ale také směrem k zemi, kde žijeme, k životnímu prostředí, ale třeba ke vztahům mezi budoucím robotem a člověkem. Rádi bychom, aby se Hospodářská komora stala hlavním místem pro formování etických standardů v podnikání a garantem zvyšování morálních aspektů podnikání. Samotné členství v Komoře by mělo do budoucna potvrzovat poctivost a prověřenost podnikatele, který dodržuje tyto standardy.

Vážení podnikatelé, dámy a pánové,

Hospodářská komora vstupuje do dalších 25 let s heslem SÍLA – RESPEKT – NEZÁVISLOST. Nebojíme se překážek, v množství a jednotě je naše síla. Jsme a nadále chceme být respektovaným partnerem pro jednání. Nezávislost si chceme udržet, i když to není vždy jednoduché, ale jako podnikatelé ji musíme mít v genech.

Po celý rok si budeme připomínat 25 let Hospodářskou komory speciálním logem pro tuto příležitost. Je symbolické, že jej navrhl Pavel Šťastný, autor snad nejznámějšího loga, symbolizujícího společenskou změnu, loga Občanského fóra.  Křídla jako symbol obchodu nyní dominují logu společně s královskou korunou Karla IV., který byl inovátorem nových obchodních příležitostí a pozdvihl hospodářství českého království.

Královskou korunu nese hlava lva, která je ve znaku České republiky. Lev se tak stává i novým maskotem Hospodářské komory. A slovo „komora“ je ztvárněno dynamickou kaligrafií, stejně jako je dynamický rozvoj našeho hospodářství.

Dámy a pánové, neměli bychom na naši historii zapomínat. Dnes proto také pokřtíme novou publikaci o historii cechů, obchodních a živnostenských komor a Hospodářské komory ČR s názvem Hospodářská komora ČR včera a dnes 1850 – 2017. V knize se na 280 ilustrovaných stranách ohlížíme do minulosti dnešního českého státu a mapujeme důležité historické mezníky vzniku a vývoje různých podnikatelských uskupení a spolků v českých zemích za posledních více než 150 let.

Připomínka naší historie je asi tím nejlepším zakončením mého dnešního vystoupení. Dovolte mi proto, abych poděkoval všem členům Hospodářské komory za jejich dlouholetou práci na naši instituci. Chci poděkovat i našim profesionálním zaměstnancům, kteří pro Komoru někdy doslova dýchají v ne vždy jednoduchých podmínkách. A konečně při dnešní slavnostní příležitosti chci poděkovat vládě, Parlamentu a všem dalším partnerům za spolupráci a podporu. Ne vždy máme na věci stejný názor, ale to nakonec je vždy spíše ku prospěchu věci.

Přeji Hospodářské komoře ČR hodně úspěchů a štěstí do dalších 25 let její činnosti.

Děkuji Vám za pozornost.