Podle Hospodářské komory ČR by daňoví poradci měli mít povinnost mlčenlivosti podobně jako advokáti

24.07.2008

Zkrácení daně by podle návrhu novely trestního zákoníku (sněmovní tisk č. 410) mělo být povinně oznámeno a překaženo. Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) by ovšem v těchto případech měla daňovým poradcům příslušet stejná povinnost mlčenlivosti, jakou mají podle zákona advokáti. Zkrácení daně by také mělo pozbýt trestnosti, pokud pachatel dlužnou částku ještě před vynesením rozsudku soudu doplatí. Tímto názorem se Hospodářská komora České republiky v plné šíři připojuje ke stanovisku Komory daňových poradců ČR. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR zaslala Hospodářská komora České republiky dopis ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi s žádostí o podporu svého stanoviska.

Zkrácení daně by podle návrhu novely trestního zákoníku (sněmovní tisk č. 410) mělo být povinně oznámeno a překaženo. Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) by ovšem v těchto případech měla daňovým poradcům příslušet stejná povinnost mlčenlivosti, jakou mají podle zákona advokáti. Zkrácení daně by také mělo pozbýt trestnosti, pokud pachatel dlužnou částku ještě před vynesením rozsudku soudu doplatí. Tímto názorem se Hospodářská komora České republiky v plné šíři připojuje ke stanovisku Komory daňových poradců ČR. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR zaslala Hospodářská komora České republiky dopis ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi s žádostí o podporu svého stanoviska.

Návrh novely trestního zákona, který se nyní nachází ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, nově zařazuje mezi trestné činy, pro něž platí povinnost je oznámit a překazit, také trestný čin zkrácení daně.

Z tohoto titulu by měli všichni občané, pokud se to hodnověrným způsobem dozvědí, povinnost ohlásit vznik podezření trestného činu zkrácení daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, poplatku nebo jiné podobné povinné platby anebo vylákání výhody na některé z těchto povinných plateb.

Podle současné platné právní úpravy i podle návrhu novely tuto oznamovací povinnost nemá advokát či jeho zaměstnanec a duchovní registrované církve nebo náboženské společnosti za zákonem stanovených podmínek, pokud se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem své profese. Návrh novely ovšem nepočítá s daňovými poradci, kteří by tak byli takový trestný čin povinni překazit a nemohli by se odvolat na povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství, protože ta je pro tyto trestné činy prolomena.

Podle nálezu Ústavního soudu ČR je ovšem postavení daňového poradce při výkonu daňového poradenství obdobné a srovnatelné s postavením advokáta při poskytování právní pomoci podle zákona o advokacii. Úprava povinné mlčenlivosti daňového poradce ve vazbě na navrhovanou úpravu trestného činu nepřekažení trestného činu a trestného činu neoznámení trestného činu by tedy měla být obdobná, jako je tomu v případě advokáta.

Hospodářská komora proto zastává názor, že v nové úpravě trestního zákoníku by daňový poradce měl být uveden ve výčtu subjektů, které oznamovací povinnost nemají a zachovat tak mlčenlivost, kterou je vázán vůči svému klientovi. Hospodářská komora dále navrhuje, aby novela obsahovala zvláštní ustanovení o tzv. účinné lítosti ve vztahu ke zkrácení daně. Trestný čin by tak bylo možné „odčinit“, pokud by pachatel uhradil předmětnou platbu ještě před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně. Takto pojatý případ zvláštního ustanovení o účinné lítosti by nepochybně vedl k tomu, že by bylo dosaženo zájmu na potlačování kriminality. Současně by byl plně zajištěn zájem státu na zaplacení daně, poplatku a podobné povinné platby, byť dodatečném. Rovněž pak by v plném rozsahu byla zajištěna i povinná mlčenlivost daňového poradce.

Dopady navržené úpravy:
Připravovaný návrh neumožňuje daňovým poradcům řádně a svědomitě chránit práva svých klientů před správcem daně a dalšími orgány státní správy. Ustanovení má postihovat jen nejzávažnější trestné činy, přičemž zákonodárce nedomyslel možnost vzniku negativních dopadů ve vztahu k daňovým poradcům, kteří zastupují své klienty před orgány státní správy. Takto široce pojatá novelizace může vést k bezdůvodné kriminalizaci občanů, kteří mnohdy nebudou schopni trestné jednání vůbec posoudit, natož mu zabránit. Jedná se především o skutečnost, že daňový subjekt má právo při stanovení daňové povinnosti využít všech dostupných a zákonem povolených optimalizačních pravidel. V mnoha případech je hranice mezi daňovou optimalizací v rámci zákonných norem a nelegálním daňovým únikem velmi malá, což toto ustanovení v řádném případě neakcentuje a mělo by být ve vztahu k těmto skutečnostem změkčeno. U daňových poradců navíc toto ustanovení může vést k prolomení zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti, pokud k překažení trestného činu bude muset dojít oznámením orgánům činným v trestném řízení.

Hospodářská komora České republiky, která je povinným připomínkovým místem při tvorbě legislativy, se tímto připojuje ke stanovisku Komory daňových poradců ČR a v plném rozsahu podporuje její návrh. Zároveň doufá, že ministři financí a spravedlnosti podpoří zaslané stanovisko i s navrženým způsobem řešení.

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/