Podíl českých firem na celkových tržbách v maloobchodu se zvyšuje

22.05.2008

Padesátka největších obchodních společností v tuzemsku vloni dosáhla nárůst tržeb o 39 miliard korun, tedy o jedenáct procent více než o rok dříve. Nejvíce se na přírůstku jako obvykle podílely firmy z TOP 10, jejichž úhrnné tržby vzrostly meziročně o třicet miliard korun. Na dalších čtyřicet společností tak zbylo zvýšení tržeb o devět miliard. Rozdíl mezi první desítkou a zbytkem žebříčku se opět zvětšil. Odchod několika silných řetězců i klesající rychlost expanze velkoplošných formátů vzbuzuje někdy dojem, že se trh usazuje a že hlavní změny již přišly. Rok 2007 i současnost však jasně ukazují, že změny pokračují. Restrukturalizace se týká i největších obchodních skupin, přičemž současný vývoj může přinést změny i na samotné špici. Přestože podíl spotřebního družstevnictví v rámci TOP 50 zvolna klesá, podíl českých společností na celkových tržbách se od roku 2003 zvolna zvyšuje.

Padesátka největších obchodních společností v tuzemsku vloni dosáhla nárůst tržeb o 39 miliard korun, tedy o jedenáct procent více než o rok dříve. Nejvíce se na přírůstku jako obvykle podílely firmy z TOP 10, jejichž úhrnné tržby vzrostly meziročně o třicet miliard korun. Na dalších čtyřicet společností tak zbylo zvýšení tržeb o devět miliard. Rozdíl mezi první desítkou a zbytkem žebříčku se opět zvětšil. Odchod několika silných řetězců i klesající rychlost expanze velkoplošných formátů vzbuzuje někdy dojem, že se trh usazuje a že hlavní změny již přišly. Rok 2007 i současnost však jasně ukazují, že změny pokračují. Restrukturalizace se týká i největších obchodních skupin, přičemž současný vývoj může přinést změny i na samotné špici. Přestože podíl spotřebního družstevnictví v rámci TOP 50 zvolna klesá, podíl českých společností na celkových tržbách se od roku 2003 zvolna zvyšuje.Důvodem je růst několika úspěšných konceptů. V čele těchto firem stojí GECO Tabak či Peal. Úspěšné jsou však i společnosti distribuující spotřební elektroniku. Za všechny je možno jmenovat HP Tronic s více než šesti miliardami korun tržeb či Fast ČR. Úspěšné jsou však i firmy v oblasti rychloobrátkového zboží jako společnosti Hruška či P.K. Solvent. Fúze vedly k výrazné koncentraci trhu Největšího růstu tržeb dosáhla vloni společnost Tesco Stores ČR následovaná firmami Billa (zde jde hlavně o vliv akvizice sítě Delvita), Kaufland ČR, Ahold CR a GECO Tabak. Hranici meziročního nárůstu o 2,5 miliardy korun překročila i společnost Globus ČR.Největšími změnami však prochází skupina Rewe, i když celý jejich dopad bude patrný až v příštím roce. V žebříčku se patrně naposledy objevuje řetězec Plus skupiny Tengelmann. Ten bude patřit do společnosti Penny Market (skupina Rewe). Celá skupina (včetně společnosti Billa a se sítí rozšířenou o bývalé prodejny Delvita) má potenciál přesáhnout tržby padesát miliard korun. Po dlouhé době se tedy čeká změna v pořadí přímo na vrcholu žebříčku.Vloni obhájila první místo skupina Schwarz (zahrnující hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl). O druhé a třetí místo se dělí významné maloobchodní společnosti Ahold CR a Tesco Stores ČR. Na další příčce se umístila společnost Makro Cash&Carry. Skupina Rewe (supermarkety Billa, od poloviny roku síť Delvita a diskontní prodejny Penny Market) je na páté pozici. Šestá je společnost Globus ČR a další místa patří skupinám Tengelmann, SPAR ČR a GECO Tabak a PEAL. Žebříček TOP 50 obchodních společností sestavuje již šestnáct let časopis Moderní obchod a společnost Incoma Research.„Český obchod zpřehledňuje, snižuje se počet řetězců v jednotlivých segmentech (hypermarkety, supermarkety, diskonty) a jejich strategie se postupně navzájem více profilují. Sílící obchodní skupiny se v této situaci stále více zaměřují na doplnění spektra svých obchodních formátů. Zejména skupina Tesco klade stále větší důraz na rozvoj menších prodejen – k hypermarketům různých velikostních kategorií, obchodním domům a supermarketům přibyly letos i specialisté na konvenienci – prodejny Expres. Podobnou cestou se vydala skupina Spar a diverzifikace formátů je dnes již charakteristická pro většinu z velkých řetězců,“ uvedl Pavel Cabal ze společnosti Incoma Research.I vloni vedly firemní fúze (vedle pokračující expanze) k výraznému nárůstu koncentrace trhu. Podíl TOP 10 obchodních společností na trhu rychloobrátkovým zbožím vzrostl meziročně o tři procentní body a dosáhl 66 procent. „To je již úroveň skutečně srovnatelná s vyspělými západoevropskými ekonomikami. I v dalších letech lze čekat růst podílu a ovšem i odchod některých subjektů z trhu,“ řekl Zdeněk Skála z Incoma Research. Podle něho přesáhne tržní podíl desítky největších obchodních řetězců v tuzemsku v roce 2010 sedmdesát procent.  V centru zájmu jsou menší formáty a specializované prodejny Rok 2007 přinesl také definitivní obrat zájmu k menším formátům nabízejícím potraviny. Vedle často citované společnosti Žabka, která otevřela svou první prodejnu v dubnu, je třeba zmínit rozvoj formátu konvenience společnosti Tesco Stores ČR (Expres) a obecně snahy o posun supermarketového segmentu do „trhu konvenience“. Můžeme tedy hovořit o jakémsi návratu malých samoobsluh, avšak za zcela změněné situace, s jiným konceptem, v jiné tržní pozici a jiných lokalitách. Koncepty konvenience přinášejí pohodlný nákup, nezaměřují se na standardní nákupní situace, ale na nákup typu „teď a tady“.Změny trhu souvisejí také s trendy, které působí již řadu let a postupně sílí: obrat nakupujících ke kvalitnějším čerstvým potravinám, návrat zákazníků do specializovaných řeznictví, pekáren a prodejen s čerstvou zeleninou, rostoucí síla specializovaných formátů v nepotravinářském zboží (elektro, nábytek, kosmetika a další).Vývoj pozice obchodních formátů potvrzuje změny, které se začaly projevovat již před několika lety. Při zpětném pohledu lze za bod zlomu označit rok 2004. Tehdy trh dosáhl jisté míry saturace, započala současná vlna firemních fúzí a současně se začalo velice výrazně měnit nákupní chování. Klíčovým slovem období po roce 2004 je diferenciace, která se stále prohlubuje. Nejde jen o stále odlišnější nákupní chování různých skupin zákazníků tak, jak jej ukazuje např. projekt Shopper Typology. Diferencuje se i postoj nakupujícího k různým nákupním příležitostem. Roste objem neplánovaných nákupů pro „městský“ životní styl.Podobně se diferencuje nákupní chování ve vztahu k různým kategoriím, a to i v rámci rychloobrátkového zboží. Výrazně roste počet zákazníků, kteří chodí pro „speciální zboží do speciálních prodejen“. Týká se to čerstvých potravin (řeznictví, pekárny), drogerie (kosmetika apod.) a samozřejmě i nepotravinářského zboží.Tvář českého obchodu se tedy stále mění. Zatímco na vrcholu žebříčku probíhá bouřlivá koncentrace mezinárodních řetězců (což ještě několik let potrvá), v „nižších patrech“ dochází k tiché, ale zásadní proměně struktury formátů a typů firem ve prospěch specializovaných konceptů. Po fázi kvantitativního růstu nastává v českém obchodě hluboká diferenciaci, která bude pravděpodobně pokračovat ještě řadu let. Slovenský obchod má rekordní tržby a připravuje se na příchod eura Už druhý rok po sobě zaznamenal obchod na Slovensku rekordní hodnoty tržeb. Přispělo k tomu zkvalitňování maloobchodní sítě, stále širší nabídka sortimentu, cenové nárůsty i rostoucí životní úroveň Slováků. TOP 50 nejsilnějších obchodníků na Slovensku dosáhlo vloni téměř čtrnáctiprocentní růst na 183 miliard slovenských korun.Žebříček pořadí největších obchodních společností za rok 2007 neukázal žádné výrazné změny. V první desítce opět dominují mezinárodni obchodní společnosti – Tesco (na to připadá téměř pětina celkového obratu), Metro, Billa, Kaufland, Ahold, Lidl, bauMax, stabilně doplňované nejsilnějším domácím potravinářským obchodem CBA Slovakia z Lučence, společností NAY, dominantním prodejcem elektroniky a prodejcem tabáku a tabákových výrobků GS Tabak Barczi.Významnou pozici mezi nejsilnějšími obchodníky dosáhla síť obchodu spotřebních družstev COOP Jednota Slovensko, jejíž členové zaplňují velkou část žebříčku TOP 50. Celkem 28 Jednot, zaměřených především na prodej potravin, dosáhlo celkový (maloobchodní i velkoobchodní) obrat převyšující čtyřicet miliard slovenských korun.Sílu první desítky obchodních společností dokumentuje také jejich celkový dosažený obrat téměř 113 miliard slovenských korun (61,6 procenta z celkového obratu padesátky nejvýznamnějších obchodních společností). Celkový pohled na maloobchodní síť nejúspěšnějších obchodních společností za rok 2007 naznačuje oproti předcházejícím rokům určité strategické změny. Na Slovensku se přestaly budovat a otevírat hypermarkety s prodejní plochou nad 5000 m2, výrazně se rozšířila a zkvalitnila síť supermarketových formátů, dále sílí pozice diskontů a postupně se oslaboval důraz na menší potravinářské prodejny. U nepotravinářského sortimentu rostl jeho prodej v hobbymarketech a u elektrospecialistů.Toto konstatování dokumentuje i porovnání podílů formátů obchodu na dosažených obratech. V roce 2007 poklesly pozice hypermarketů o osm procent, menších potravinářských prodejen o dvě procenta a naopak vzrostly podíly supermarketů o 4,5 procenta, diskontů téměř o tři procenta, hobbymarketů o 1,5 procenta a elektro 1,8 procenta.„Lze předpokládat, že hodnocení celkových obratů obchodu za letošní rok bude již na jaře 2009 uváděné v eurech. Letošní rok bude pro obchodníky na Slovensku velmi náročný. Budou se připravovat na přechod na euro, což znamená nejen proškolit personál, ale zajistit i příslušný software pro pokladny a řadu dalších věcí. Podle předběžného odhadu bude přechod na společnou měnu v maloobchodě stát 0,2 procenta z celkového maloobchodního obratu. Svůj odhad nákladů zatím zveřejnila jen COOP Jednota Slovensko a ten zní na sto milionů slovenských korun,“ uvedlLubomír Drahovský ze společnosti Terno.  

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/