Počty malých a středních firem rostou hlavně v tržních službách

03.09.2007

O úloze malých a středních firem v hospodářství jistě nikdo nepochybuje. Jejich schopnost rychle reagovat na změny podmínek či absorbovat volnou pracovní sílu je nenahraditelná. Pokud jde o jejich fungování (jejich počet, podíl na zaměstnanosti a přidané hodnotě), je česká ekonomika standardní. Přínos drobných podniků (do deseti zaměstnanců) je v tuzemsku významný a rostoucí, dokonce významnější než v jiných zemích. Na druhou stranu platí opak pro tzv. malé firmy (do 50 zaměstnanců), jejichž počet klesá. Zjistil to Český statistický úřad. „Mikropodniky jsou pružnější, dokáží lépe reagovat na potřeby zákazníka. Osvojily si klientský přístup, využívají mezer na trhu, kam se velké firmy nedostanou. Své místo upevňují tedy především díky tomu, že o jejich pozice nemají velké firmy zájem,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Totéž však podle něho nelze říci o středně velkých subjektech, jejichž zakázky jsou zajímavé i pro velké společnosti. „V konkurenčním boji pak častěji vítězí právě tyto firmy a menší subjekty musí ustoupit. To se projevuje v jejich výkonnosti, respektive klesajícím počtu,“ dodal Drábek.

O úloze malých a středních firem v hospodářství jistě nikdo nepochybuje. Jejich schopnost rychle reagovat na změny podmínek či absorbovat volnou pracovní sílu je nenahraditelná. Pokud jde o jejich fungování (jejich počet, podíl na zaměstnanosti a přidané hodnotě), je česká ekonomika standardní. Přínos drobných podniků (do deseti zaměstnanců) je v tuzemsku významný a rostoucí, dokonce významnější než v jiných zemích. Na druhou stranu platí opak pro tzv. malé firmy (do 50 zaměstnanců), jejichž počet klesá. Zjistil to Český statistický úřad. „Mikropodniky jsou pružnější, dokáží lépe reagovat na potřeby zákazníka. Osvojily si klientský přístup, využívají mezer na trhu, kam se velké firmy nedostanou. Své místo upevňují tedy především díky tomu, že o jejich pozice nemají velké firmy zájem,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Totéž však podle něho nelze říci o středně velkých subjektech, jejichž zakázky jsou zajímavé i pro velké společnosti. „V konkurenčním boji pak častěji vítězí právě tyto firmy a menší subjekty musí ustoupit. To se projevuje v jejich výkonnosti, respektive klesajícím počtu,“ dodal Drábek.

Český statistický úřad podrobil analýze desetiletý vývoj malých a středních podniků v České republice. Sledoval jejich význam pro tuzemskou ekonomiku v letech 1995 až 2005. Podle zjištění statistiků tvoří nejpočetnější skupiny podniky do deseti zaměstnanců, nejméně početná je pak skupina středních firem s více než padesáti zaměstnanci. Drobné podniky (do 10 zaměstnanců) zaměstnávají zhruba tolik lidí, jako podniky malé (od 10 do 49 zaměstnanců) a střední (od 50 do 249 zaměstnanců) dohromady.

„Rychlý růst malých a středních firem na počátku devadesátých let byl průvodním jevem transformace ekonomiky. Od konce devadesátých let už je vysoký podíl MSP na celkovém počtu ekonomických subjektů a na počtu zaměstnaných do značné míry stabilní. Na celkovém počtu firem v odvětvích nefinančních podniků a domácností se pohybuje kolem 99 procent s rozdíly podle odvětví. Lze z toho usuzovat, že i podmínky podnikání – přes všechny domnělé či skutečné institucionální bariery – jsou vcelku stabilní,“ uvádí analýza.

Počet středních firem se ustálil ještě před rokem 1995. Naproti tomu počet malých podniků dosáhl vrcholu v roce 1997 a od té doby klesá. Souvisí to nejspíš s „životním cyklem“ podniků. Po startu firmy, která je úspěšná, následuje expanze, nábor dalších lidí a podnik se dostává do vyšší kategorie. Neúspěšné firmy zase zanikají. Počet vzniklých a zaniklých firem se rok od roku mění, většinou je však podle zkoumání počet těch nových větší než těch, které z trhu zmizí. „Co je však důležité, relativně se počet vzniklých a zaniklých subjektů příliš nemění a obměna činí zhruba deset procent,“ říká analýza. Podle ní je průměrná délka existence těchto podniků deset let.

Podstatná je také odvětvová struktura malých a středních firem. Zatímco v průmyslu a stavebnictví podle analýzy statistického úřadu jejich počet stagnuje, v tržních službách prudce roste a v obchodě naopak klesá. „ Pro průmysl a stavebnictví zřejmě platí obecná teze, že počet MSP dosáhl jakési přirozené hranice a v případě obchodu se lze domnívat, že MSP nejsou s to konkurovat obchodním řetězcům. Nárůst malých a středních firem v odvětví tržních služeb se odehrává především v podskupině tzv. mezipodnikových služeb a mimo jiné souvisí s obecnější tendencí v chování firem organizačně eventuelně i vlastnicky vyčleňovat některé aktivity mimo původní podnik a služby nakupovat,“ vysvětlují statistici.

Podstatná je úloha MSP v zaměstnanosti. V odvětvích nefinančních podniků a domácností zaměstnává zhruba 70 procent zaměstnaných. Na celkovém počtu zaměstnaných v národním hospodářství se pak podílí více než z poloviny.

Ve druhé polovině devadesátých let, kdy celková zaměstnanost klesala, zaměstnanost v sektoru MSP naopak rostla. „Není pochyb o tom, že nebýt aktivity sektoru MSP, pokles zaměstnanosti by byl rychlejší,“ uvádí analýza. Podíváme-li se na odvětvové údaje o počtu zaměstnaných, pak v malých a středních obchodních firmách pracuje zhruba stejný počet lidí jako v MSP celého průmyslu. Opět se potvrzuje rychlý růst MSP v tržních službách.

Pokud jde o výkony malých a středních firem, jejich podíl na přidané hodnotě se přibližuje 60 procentům. Jejich výkon rostl zhruba stejným tempem jako celá ekonomiky, po roce 2000 dokonce rychleji. „Pokles koncem devadesátých let se však s výjimkou drobných podniků projevil se zpožděním. Je možné, že to odráží funkci MSP jako subdodavatelů velkých výrobců, a jde o zpoždění v reakci na předcházející sestupnou fázi cyklu. Růst účetní přidané hodnoty všech skupin MSP v posledních letech pak – v předstihu – odpovídá současné vzestupné fázi cyklu,“ konstatuje analýza.

Produktivita práce měřená přidanou hodnotou je v malých a středních firmách nižší než v celém hospodářství, což je dáno nižší vybaveností práce kapitálem. Tyto podniky se na rozdíl od velkých společností zaměřují na činnosti, které nemají masový charakter. Jsou však flexibilnější a lépe absorbují volnou pracovní sílu. A například v obchodě a v tržních službách vykazují malé a střední firmy vyšší produktivitu než velké společnosti.

Podíl MSP na investicích do fixního kapitálu je vyšší než 50 procent a za zkoumaných deset let (1995 až 2005) se zvedl o deset procentních bodů. V investicích jsou tedy malé a střední firmy rovněž čilejší než celá tuzemská ekonomika.

Situace se mění i v dávné bolesti malých a středních firem – dostupnosti kapitálu. I nyní sice platí, že jejich slabým místem je nedostatek vlastního kapitálu, ale komerční banky jeví v posledních letech stále větší zájem o tuto jinak rizikovou klientelu, která chce většinou relativně malé úvěry.

Vedle bankovních úvěrů pak mohou malé a střední firmy čerpat nejrůznější dotace a další formy podpory jak z Evropské unie, tak od vlády či z krajů. Od nevratných dotací, přes cenově zvýhodněné záruky bankovních úvěrů až po zvýhodněné úvěry. Tato pomoc se soustředí hlavně na začínající a drobné podnikatele, na perspektivní inovativní firmy a na podnikatele ze strukturálně postižených regionů.

Z hlediska odvětvového čerpají záruky hlavně firmy zpracovatelského průmyslu (60 až 70 procent), odvětví služeb (20 až 35 procent) a zbytek připadá na stavebnictví. U zvýhodněných úvěrů se služby podílejí přibližně 50 procenty. Statistici se domnívají, že důvodem je skutečnost, že sektor služeb MSP obtížněji získává komerční úvěr.

 

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/