Nominální mzdy nabraly v prvním čtvrtletí letošního roku raketový růst

02.06.2008

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,4 procenta vyšší a dosáhla 22 531 korun. Je to nejvyšší mzdový růst od čtvrtého kvartálu roku 1998. Uvádí to Český statistický úřad. Výrazný je rozdíl mezi růstem mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. „Hnací silou vysokého růstu, na rozdíl od roku 1998, byly v letošním prvním čtvrtletí mzdy dosažené v podnikatelské sféře, které rostly o 12,2 procenta, zatímco platy v nepodnikatelské sféře mzdový vývoj naopak zpomalily, když vzrostly pouze o 3,5 procenta. Podnikatelská sféra zaznamenala obdobně vysoké tempo růstu naposledy v prvním čtvrtletí 1998. Naopak přírůstek mezd v nepodnikatelské sféře patří k nejnižším za posledních devět čtvrtletí. To znamená, že nižší byl naposledy zjištěn ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005,“ uvádějí statistici. Celorepublikový mzdový vývoj ovlivňuje především podnikatelská sféra, protože její zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny sledovaných subjektů v souboru. A právě tady se silně projevuje situace na trhu práce, kde nedostatek volných sil s odpovídající kvalifikací žene mzdy prudce vzhůru. Firmy, pokud chtějí pokračovat v rozvoji, musejí přeplácet konkurenci.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,4 procenta vyšší a dosáhla 22 531 korun. Je to nejvyšší mzdový růst od čtvrtého kvartálu roku 1998. Uvádí to Český statistický úřad. Výrazný je rozdíl mezi růstem mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. „Hnací silou vysokého růstu, na rozdíl od roku 1998, byly v letošním prvním čtvrtletí mzdy dosažené v podnikatelské sféře, které rostly o 12,2 procenta, zatímco platy v nepodnikatelské sféře mzdový vývoj naopak zpomalily, když vzrostly pouze o 3,5 procenta. Podnikatelská sféra zaznamenala obdobně vysoké tempo růstu naposledy v prvním čtvrtletí 1998. Naopak přírůstek mezd v nepodnikatelské sféře patří k nejnižším za posledních devět čtvrtletí. To znamená, že nižší byl naposledy zjištěn ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005,“ uvádějí statistici. Celorepublikový mzdový vývoj ovlivňuje především podnikatelská sféra, protože její zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny sledovaných subjektů v souboru. A právě tady se silně projevuje situace na trhu práce, kde nedostatek volných sil s odpovídající kvalifikací žene mzdy prudce vzhůru. Firmy, pokud chtějí pokračovat v rozvoji, musejí přeplácet konkurenci.„Podíváme-li se na dlouhodobé trendy prostřednictvím klouzavých průměrů, vidíme, že nominální mzdy měly tendenci zpomalovat v letech 2002 až 2004, zatímco koncem roku 2005 se objevuje první akcelerační tendence, která trvá dodnes. Zatímco zpomalující míra růstu mezd byla v minulosti dána především tím, že si zaměstnavatelé i zaměstnanci zvykli na nižší míru inflace, situace předloni a vloni ovlivnila rychle klesající míra nezaměstnanosti a problémy s nacházením nových zaměstnanců. Jen pro ilustraci: v lednu 2004 připadalo na jedno volné místo 13,7 uchazeče, v dubnu letošního roku jen 2,1 uchazeče. Hlad po zaměstnancích tak donutil podniky ke zvyšování mezd a mnozí zaměstnanci si to uvědomují. Podnikům prostě nezbývá nic jiného než přeplatit konkurenci. Vítězem těchto tahanic o mzdy jsou personální agentury, které mají žně,“ uvedl Vladimír Pikora z Next Finance.Vývoj nominálních mezd tedy trhá rekordy. Jak jsou na tom však peněženky zaměstnanců ve skutečnosti? Po odečtení inflace není už obrázek mzdového vývoje tak růžový. Spotřebitelské ceny totiž v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly o 7,4 procenta, takže reálná mzda stoupla meziročně jen o 2,8 procenta. „Proti propadu na 1,7 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku to sice představuje mírné zlepšení, ale je to druhá nejnižší hodnota za posledních devět čtvrtletí,“ konstatovali statistici.V podnikatelské sféře se reálná mzda zvedla o 4,5 procenta, tedy stejně jako za celý loňský rok. V nepodnikatelské sféře se však nízký mzdový růst a vysoká inflace promítly do poměrně výrazného propadu reálných mezd o 3,6 procenta. I to je rekord, protože k většímu poklesu reálných mezd v této sféře došlo naposledy ve třetím čtvrtletí roku 1998.Stále větší jsou také rozdíly mezi platy jednotlivých profesí. V tom nejlépe placeném byla průměrná mzda koncem roku 3,3krát vyšší než v odvětví placeném nejhůře.„Očekáváme, že dlouhodobě se rozdíly ve mzdách budou ještě více prohlubovat. Rychleji půjdou nahoru mzdy zejména v oblastech energetiky, finančního zprostředkování a v technologicky náročných odvětvích. V relativním poměru k jiným povoláním lze očekávat propad u maloobchodu,“ řekl Pikora.Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích (podle sekcí OKEČ) vzdělávání, veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (shodně o tři procenta) a zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 5,3 procenta). Nejvyšší růst vykázala odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 18,2 procenta), rybolov a chov ryb (o 17,2 procenta) a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (o 17,1 procenta). Nejvyšší nominální mzda (odvětví finanční zprostředkování) byla zhruba 3,3krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví ubytování a stravování).

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/