Na softwarové pirátství doplácejí majitelé firem

07.11.2007

Kampaň na boj proti softwarovému pirátství v malých a středních firmách odstartovala protipirátská organizace BSA (Business Software Aliance), která sdružuje přední výrobce softwaru. V polovině listopadu se obrátí na management a majitele více než 15 tisíc tuzemských firem. „BSA chce tímto krokem přispět k dalšímu snížení tuzemské míry pirátství. Podle studie analytické společnosti IDC se v Česku nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty 2,5 miliardy korun,“ řekl mluvčí BSA Jan Hlaváč.

„Manažery upozorníme na rizika spojená s užíváním nelegálního softwaru a poradíme jim, jak se s pirátstvím důsledně vypořádat. Majitelé firem a manažeři si často myslně myslí, že jsou zbaveni jakékoli odpovědnosti, pokud nelegální software sami neinstalovali či jeho užívání nenařídili. Na tento mýtus již mnoho z nich doplatilo,“ dodal Hlaváč. Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel aktivně například jeho instalací, ale i pasivně třeba tím, že jeho šíření toleroval či schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.

BSA se v kampani zaměří na malé a střední firmy napříč všemi sektory s důrazem na kreativní obory. „Ve firmách podnikajících v oborech, jako jsou projekční činnost, reklama, návrh konstrukcí, design či konzultační služby, se podle našich analýz vyskytuje nejvíce nelegálního softwaru,“ řekl Hlaváč. BSA bude detailně informovat o způsobech, kterými se nelegální software do firmy obvykle dostane a jak tomu účinně zabránit.

Scénář případů, které policie v Česku vyšetřuje, je většinou stále stejný. Jde téměř vždy o firmy, které nijak nemonitorují, co se v jejich počítačové síti děje. „Během krátké doby se ve firemní síti podle její velikosti může nashromáždit nelegální software v hodnotě i několika stovek tisíc korun. Nejčastěji příčinou je instalace více kopií softwarů, než na kolik má firma podle licence nárok,“ vysvětlil Hlaváč.

Nejčastěji se nelegálně užívají kancelářské balíky Microsoft Office, operační systém Windows, antivirové programy a v domácnostech počítačové hry. V oblasti odborného softwaru se nelegálně instalují například grafické programy společnosti Adobe či konstrukční software například od firem Autodesk nebo Siemens PLM Software.

Policejní razie ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho z firmy či z jejího okolí. „Takových oznámení dostáváme ročně desítky, a pokud jsou věrohodná, podáváme na takové firmy trestní oznámení. Lidé se ale mnohdy obracejí přímo na policii,“ řekl Hlaváč. Důvodem takového oznámení bývá nejčastěji osobní msta, ale i nesouhlas s nelegálním chováním firmy.

Stále větší počet oznámení je motivován i vyostřeným konkurenčním bojem, a to hlavně mezi architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. „Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. Pokud konkurence užívá takový software nelegálně, může výrazně snížit ceny služeb. To se poctivým firmám samozřejmě nelíbí, a pokud o takových praktikách vědí, informují nás,“ řekl Jan Bucek, manažer společnosti Autodesk, jejích software pro provádění technických výkresů se často pirátsky kopíruje.

Značné procento nelegálního softwaru či jiných autorských děl (filmů nebo hudby) zavlečou do firmy zaměstnanci. Stahují a ukládají na firemní síť nelegální software pro soukromé účely, ale často jej pak nesmažou. „Tím zaměstnavatele ohrožují, protože i pokud se policii při případné prohlídce nepodaří najít viníka, který nelegální obsah do firemní sítě zavlekl, obecná občanskoprávní odpovědnost padá obvykle na zaměstnavatele,“ upozornil Hlaváč.

Postihy za softwarové pirátství mohou být přitom velmi tvrdé. Pachatelům hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody. „Často je třeba uhradit stotisícové finanční kompenzace poškozeným softwarovým firmám, a to až dvojnásobek licenčních poplatků. Tuzemské firmy za způsobené škody v průměru zaplatí 200 tisíc korun. Meziročně tato částka roste o 25 procent,“ dodal Hlaváč. Autorský zákon totiž umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Uváděné částky neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanskoprávního soudního řízení.

Pirátství lze účinně předcházet prevencí. Při dodržování základních pravidel hospodaření se softwarem a prováděním pravidelných kontrol, tzv. softwarových auditů, se riziko výskytu nelegálního softwaru minimalizuje.

Česká republika se podle květnové studie analytické společnosti IDC zařadila mezi dvacet zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Za jejím snížením o jeden procentní bod stojí podle analytiků IDC lepší legislativa, dobře prováděná osvěta a cílené zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství.

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/