MF: Až na půl roku se zastaví splácení úvěrů a hypoték

01.04.2020 Tiskové oddělení

Až na půl roku se zastaví splácení úvěrů a hypoték, sjednaných před 26. březnem 2020. Nových úvěrů sjednaných po tomto datu, kreditních karet a kontokorentů se opatření nedotkne. Dlužníci musejí před odložením splátek oznámit věřiteli, že byli postižení epidemií COVID-19.

Vláda dnes schválila návrh Ministerstva financí na vyhlášení moratoria na splácení úvěrů a hypoték, které bude po schválení Parlamentem a nabytí účinnosti závazné pro všechny banky a nebankovní společnosti.

Dlužníci z řad fyzických osob i firem budou moci podle své volby přerušit splácení na tři nebo šest měsíců

Splátky budou odloženy poté, co dlužník oznámí tento záměr svému věřiteli, a prohlásí, že k tomuto kroku přistupuje z důvodů negativního ekonomického dopadu pandemie koronaviru. Tyto důvody však nebude muset nijak prokazovat.

Odložení splátek bude pro klienty dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu.

Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů.

Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se adekvátně prodlouží o dobu, po kterou bude přerušeno. Přerušení splácení úvěru nepovede k negativnímu zápisu v registrech.

V případě přerušení splácení zaplatí spotřebitelé i živnostníci splátky s úroky později

Úroky budou při využití odkladu splátek zachovány ve smluvní výši, v případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o 8 procentních bodů.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru

Vedle moratoria dnes vláda také schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která rozšiřuje okruh úvěrů, u nichž jsou stanoveny maximální sankce za opožděné splátky. Doposud byla výše sankcí omezena u úvěrů pro spotřebitele. Nově se tato ochrana bude vztahovat i na úvěry pro osoby samostatně výdělečně činné.

Při prodlení delším než 90 dnů nebude výše smluvní pokuty moci přesáhnout 0,1 % denně z dlužné částky. Součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Úrok z prodlení zase po 90 dnech nesmí přesáhnout zákonnou výši.

Oba návrhy nyní míří do Poslanecké sněmovny, která je projedná ve zrychleném režimu legislativní nouze.

Návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19: Předkládací zpráva

V současné době hrozí masivní nárůst nesplácených dluhů ze sjednaných úvěrů, peněžitých zápůjček a dalších obdobných finančních služeb v důsledku pandemie onemocnění COVID-19, vyhlášení nouzového stavu a přijetí vládních opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Někteří věřitelé, především banky, již začaly umožňovat svým dlužníkům odklad nebo jinou úpravu splátek úvěrů a to na individuální bázi (tzv. individuální privátní moratorium). Nejedná se však o standardní praxi na celém úvěrovém trhu, navíc přístup a podmínky jednotlivých věřitelů se liší.

Obdobná situace panuje i v jiných zemích, přičemž řada z nich již přistoupila či v krátkém horizontu přistoupí k zavedení plošného moratoria na splátky právě s cílem garantovat právo na odklad či modifikaci splátek úvěru a standardizovat podmínky takového odkladu.

Návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 zavádí právo dlužníka využít tzv. ochrannou dobu. Jejím využitím se odkládá splácení již sjednaných úvěrů o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládá trvání nejintenzívnějších ekonomických dopadů krize COVID-19.

Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka (sankce, negativní záznamy v dlužnických registrech a související snížení bonity dlužníka) i pro úvěrové instituce v roli věřitelů.

Ochranná doba bude trvat 3 měsíce (tj. do 31. 7. 2020), nebo 6 měsíců (tj. do 31. 10. 2020), bude-li to dlužník považovat za potřebné. Během této doby mohou dlužníci využít v různém rozsahu možnost dočasného odkladu splatnosti části (jistiny) či celé (jistiny a úroku) splátky a případně si i v některých případech snížit na přechodnou dobu úrokovou zátěž.

Rozsah těchto práv vyplývá z toho, o jakou kategorii dlužníka se jedná – největší práva má přirozeně dlužník-spotřebitel, nejmenší naopak firmy a korporace. Obdobná práva se uplatní i v situaci, kdy je dlužník již v prodlení.

Současně se staví běh některých lhůt a dob vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Cílem je řešit problémy, které mohou z moratoria vyvstat, např. u fixace úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Využití instrumentů ochranné doby nebude mít u dlužníků negativní dopad z hlediska jejich úvěrové historie při případném budoucím sjednání úvěru nového.

Záměr využít ochrannou dobu musí dlužník svému věřiteli oznámit a toto oznámení doplnit o prohlášení o tíživé finanční situaci, která mu nastala v důsledku pandemie COVID-19. K přezkumu správnosti či odůvodněnosti tohoto sdělení dlužníka na straně věřitele nedochází.

Poskytnutím možnosti využít ze zákona ochrannou dobu se výrazně eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice – spotřebitelských i podnikatelských – a z nich plynoucích následků v podobě insolvencí, exekucí a dodatečných nároků na sociální výdaje státního rozpočtu. Současně by se návrhem mělo omezit i působení tzv. predátorských poskytovatelů (nebankovních) úvěrů, kteří mají svůj podnikatelský model postavený na spekulaci na platební neschopnost dlužníka.

Navrhovaná úprava zakládá práva a povinnosti pouze vůči běžícím úvěrům. Pokud se v období moratoria (v ochranné době) sjednává nový úvěr, uplatní se pro něj standardní regulatorní režim.

S ohledem na fakt, že situací způsobenou nemocí COVID-19 mohou být postiženi všichni, tedy jak spotřebitelé, tak všechny ekonomicky činné subjekty od malých živnostníků až po velké firmy, navrhuje se aplikovat zákon primárně na všechny tyto subjekty, avšak s některými odchylkami pro spotřebitele a pro právnické osoby.

Návrh zákona Ministerstvo financí podrobně konzultovalo s Českou národní bankou, tuzemskými bankami, nebankovními poskytovateli úvěrů i neziskovými organizacemi působícími v oblasti dluhového poradenství.

Vzhledem k dopadům současné krize a hrozbě, že každým dnem prodlení s vyhlášením moratoria na splácení dluhů bude více a více dlužníků padat do dluhové pasti, přičemž banky, které vyhoví žádostem o odložení plateb na individuální bázi, budou vystaveny přísným opatřením vyplývajícím z evropské regulace, přinášejícím dodatečné náklady, se nepovažuje realizace meziresortního připomínkového řízení za účelnou.

Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům, tj. zejména k potřebě urychleně řešit tuto situaci v návaznosti na vyhlášený nouzový stav.

Roušky a respirátory pro vaše zaměstnance skladem