Memorandum účastníků diskusního fóra HK ČR „Klimatické změny a cesty vedoucí k jejich nápravě“

20.06.2019

1) V energetice není možné připouštět pokusy s uplatňováním nových řádně neprověřených zařízení. Ty patří do výzkumných ústavů, škol a dalších institucí. Je nutné se vyvarovat chyb, které v minulosti v energetice způsobily značné problémy a vyvolaly zbytečné finanční náklady.

2) Úspory energie dosažené cestou zvyšování energetické účinnosti přinášejí pro své příjemce zvyšování životní úrovně spotřebitelů a zvyšování konkurenceschopnosti  v případě firem, ale v globálním měřítku nepřinášejí žádoucí snížení spotřeby energie.  V současné době, kdy je světově větší část energie vyráběna spalováním fosilních paliv, nedojde ani k očekávanému snížení  především CO2 ve skleníkových plynech. Pro zajištění očekávaného snížení skleníkových plynů, dosaženého energetickými úsporami, je nutné hledat další, navazující opatření, která zajistí požadovaný úbytek CO2.

3) Obnovitelné zdroje energie (OZE) již dnes sehrávají svoji úlohu v energetickém mixu. Při  dalším rozšiřování OZE je však nutné posuzovat tyto zdroje i z pohledu jejich vlivu na životní prostředí při jejich výrobě, instalaci a přepravě. Významným nezbytným  prvkem těchto energeticky nestabilních zdrojů je zajištění požadované akumulace, a to i v dlouhodenním až několikatýdenním horizontu, jejíž potřeba může  nastat náhlou změnou klimatických podmínek. Akumulace ovšem zvyšuje prvotní emise skleníkových plynů spojené s výrobou akumulačních zařízení a snižuje účinnost využití vyrobené energie, což je nutno zahrnout do rozboru efektivnosti.

Dotace na OZE by měly především směřovat do vývoje a výzkumu tak, aby  další rozšiřování vlastního využívání OZE již nebylo potřeba dotovat. Přínos dotací je nutno průběžně monitorovat a včas se rozhodovat o jejich budoucím směřování. Posuzování OZE musí být také prováděno z pohledu jejich vlivu na přenosovou a distribuční soustavu a také na možné dopady na výrobní agregáty energie a na zajištěnost plynulosti  dodávek energie. K plošnému uplatnění OZE je zapotřebí nejdříve zajistit rekonstrukci sítí a záložního energetického systému. To vše si však vyžádá delší dobu a také značné náklady.

4) Doprava sehrává významné místo ve spotřebě energie a v současné době doprava patří mezi nezanedbatelné producenty skleníkových plynů (cca 20 % všech emisí skleníkových plynů, v tom jen silniční doprava cca 15 p. b. a z ní cca 7,5 p. b. elektrifikovatelná doprava osobními automobily). Intenzivní přechod na elektrifikaci automobilové dopravy má význam především v těch státech, kde je z podstatné části elektřina vyráběna z vysoce účinných zdrojů, jaderných zdrojů a případně OZE. Intenzivní rozšíření této dopravy si vyžádá značnou dobu, a to zejména na změny v distribučních a přenosových soustavách a na zajištění požadovaných výkonů. Při posuzování efektivnosti elektrifikace dopravy je nutno vzít v úvahu energetický mix ČR a ztráty při rozvodu i sekundární akumulaci, nutné pro použití OZE i při „rychlonabíjení“ vozidel. Rovněž je nutno brát v potaz emise skleníkových plynů spojené s výrobou a recyklací akumulátorů, výrobou elektřiny a také nabíjecích stanic. Současná rychlost obměny vozového parku a dovozy ojetých automobilů neumožňují dosáhnout rychlé změny skladby vozového parku; celý tento proces si vyžádá poměrně dlouhou dobu při průměrném stáří automobilů v ČR kolem 15 let. Proto k  rychlému  řešení snížení emisí skleníkových plynů a dalších částí zplodin v dopravě je nutné  především věnovat pozornost technickému stavu stávajícího vozového parku s maximálním využitím automobilů s nízkou spotřebou paliva a nízkými škodlivými částmi emisí. Je nutné zabránit nelegálním změnám emisních systémů u osobních automobilů. Je nutné intenzivně zvyšovat využití železnic oproti automobilové nákladní dopravě a také intenzivně rozšiřovat hromadnou dopravu osob zvýšením její atraktivnosti, zejména pak podstatným zvýšením spolehlivosti a rychlosti. Tato opatření přinesou rychlejší výsledky snížení nežádoucích emisí než spoléhání na intenzivní, avšak dlouhodobé zavádění elektromobility.

5) Významnou úlohu v energetickém mixu v tomto období musí sehrávat výroba energie z jaderných elektráren a tepláren. Jedná se o nízkoemisní stabilní  zdroj energie, který má v současně stanovených klimaticko-energetických cílech nezastupitelné místo. Pozornost by měla být věnována i konstrukci a dalšímu možnému vývoji modulárních reaktorů s nižšími výkony s možností napojení na stávající elektrifikační a horkovodní síť z elektráren a tepláren spalující pevná fosilní paliva.  V případě druhého nízkoemisního a nízkoefektivního zdroje energie, využívajícího biopaliva, je nutné vzít v úvahu probíhající klimatické změny a jejich dopady na výhledovou zajištěnost paliva.

6) Významnou úlohu při snižování produkce skleníkových plynů, a především CO2 musí sehrát celoplošná osvěta a výchova k racionálnímu využití dodávané energie. Veškerá špičková opatření, přinášející snížení spotřeby energie se minou účinkem, pokud se nebudeme chovat hospodárně a přistupovat k tomuto problému se snahou dosáhnout kvalitního životního prostředí. Bude to cesta náročná a zdlouhavá, ale nutná.

7) Účastníci diskusního fóra se obracejí na Hospodářskou komoru ČR, aby s výsledky fóra seznámila  Senát a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a také vládu ČR  s cílem nalezení společného stanoviska k řešení těchto pro lidstvo závažných problémů. Účastnící diskusního fóra jsou připraveni  při plnění úkolů v oblasti omezení dalšího oteplování planety s uvedenými institucemi úzce spolupracovat.

 

Publikace