Konference „Výzkum musí urychlit inovace“ o energetické účinnosti budov v Bruselu 15. května 2012

22.05.2012

Evropský hospodářský a sociální výbor spolu s organizací Energy Efficiency Buildings (E2B) uspořádal 15. května 2012 mezinárodní konferenci, která se zabývala otázkou významu zvyšování energetické účinnosti budov a nástrojů k jejímu posílení a prosazování.

Konference byla součástí 6. plenárního zasedání E2B. Mezi členy této organizace jsou v sekci výzkumných subjektů také dvě české instituce – Zkušební ústav stavební, který byl zastoupen Ing. Jiřím Sobolou, a Fakulta stavební ČVUT zastoupená profesorem Z. Bittnarem. V sekci podniků jsou zastoupeny velké stavební firmy a střední firmy specializující se na energetickou účinnost budov. Bohužel zde není zastoupena žádná česká firma. Mezi účastníky konference z členů EHSV byl též představitel Hospodářské komory České republiky pan Ivan Voleš.

Úvodní slovo přednesl předseda observatoře jednotného trhu EHSV E. Iozia, který poukázal na to, že EHSV věnuje otázkám energetiky mimořádnou pozornost. Z hlediska energetické bezpečnosti je pro EU hlavním nástrojem snižování energetické náročnosti a z tohoto hlediska hraje významnou úlohu právě stavebnictví, protože 40 % energie spotřebovávají budovy.

Předseda E2B Gaëtan Desruelles z francouzské stavební firmy Bouygues zdůraznil, že nepostačí pouze zavádět nová a přísná pravidla na nové budovy, protože ty představují pouze 1 % ze stávajících budov. Výstavba nových energeticky méně náročných budov se musí stát laboratoří pro vývoj nových technologií a materiálů. Rozhodující pro dosažení cílů snížení energetické náročnosti budov bude rekonstrukce stávajících budov, která musí přestat být záležitostí pouze řemeslnou. Musí se stát inovativním, energeticky účinným průmyslovým a vysoce technologickým odvětvím. Pilotní projekty probíhají již ve Finsku, Švédsku, Nizozemí, Francii, Německu a V. Británii.

Hlavní zprávu o poučení a potenciálu PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru) v oblasti energetické účinnosti přednesl S. Carosio z italské poradenské firmy D´Appolonia. Zdůraznil, že cílem musí být dosažení nulové spotřeby energie v nových budovách. Velký význam budou mít rekonstrukce veřejných objektů, kde by státy měly jít příkladem. Hlavním zdrojem financování výzkumu a inovací pro stavebnictví bude nový program Horizont 2020. K těmto prostředkům bude třeba přidat zdroje ze strukturálních fondů a národní zdroje, aby došlo ke splnění cílů snižování energetické náročnosti.

Poslankyně EP Silvia-Adriana Ticau doporučila použít nevyužité prostředky alokované na strukturální fondy a převést je na stavebnictví pro energeticky účinné budovy. V novém programovacím období půjde 70 miliard EUR na energetiku, z nichž by velká část měla jít na snižování energetické náročnosti. Doporučila rovněž využít peněz z prodeje povolenek na zvyšování energetické účinnosti budov.

Člen EHSV profestor G. Wolf zmínil stanoviska EHSV k energetice a zejména k cestovní mapě pro energetiku do roku 2050. Poukázal na pokles podílu průmyslu v 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj ze 40 na 25 %. Pro splnění cíle 0 % spotřeby energie v domech je třeba závazek průmyslu o zapojení do PPP.

K dosažení energetických úspor nepostačí pouze stavební sektor, je třeba do tohoto cíle zapojit i informační a komunikační technologie (ICT). S prezentací technologických nástrojů ICT pro snižování energetické náročnosti vystoupil ředitel generálního ředitelství pro informační společnost a média Evropské komise P. Timmers.

Ředitelka obnovitelných zdrojů, výzkumu a inovací generálního ředitelství Evropské komise pro energii M. Donnellyová uvedla, že bude potřeba investovat 24 mlrd. EUR do snížení energetické náročnosti budov. Tato investice by však měla uspořit 40 miliard EUR na snížené spotřebě energií. Je třeba si uvědomit, že energetická účinnost stojí peníze a v dnešní době rozpočtových škrtů veřejné peníze nebudou stačit, je třeba přilákat soukromé investice. Je třeba výrazně podpořit uzavírání tzv. Energy performace contracts (Kontrakty na energickou účinnost), které jsou velmi rozšířené v USA. Umožňují financovat rekonstrukce z budoucích úspor energie soukromými investory. Veřejný sektor by měl jít příkladem.

Nové technologie snižování energetické účinnosti a zejména vytváření místních zdrojů energie (fotovoltaika, kogenerace atd.) si vyžádají také budování tzv. inteligentních energetických a komunikačních sítí. Se svou představou jak toho dosáhnout vystoupil generální tajemník Evropské asociace distribučních systémových operátorů inteligentních sítí Per-Olof Granström.

V závěrečném shrnutí jednání konference E. Iozia zdůraznil nutnost aktivního zapojení všech zainteresovaných stran do úsilí o zvýšení energetické účinnosti budov – vědy, výzkumu, inovací, veřejné správy, institucionálních i soukromých investorů, podniků, sociálních partnerů, učňovského a odborného školství. Nepostačí pouze přijímat novou legislativu na evropské úrovni a důsledně ji transponovat na národní úroveň, ale bude třeba koordinovat všechny související politiky tak, aby úkol snížení energetické náročnosti o 20 % do roku 2020 byl splněn.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/