Expanze hypermarketů nekončí

14.04.2008

Letos se očekává otevření téměř dvaceti nových hypermarketů. Vloni jich na trhu přibylo šestnáct a jejich celkový počet dosáhl 231. Nové hypermarkety se budou stěhovat hlavně do menších měst, čemuž se přizpůsobí i jejich velikost (do čtyř tisíc metrů čtvereční prodejní plochy). Uvádí to společnost Incoma Research.

 

Letos se očekává otevření téměř dvaceti nových hypermarketů. Vloni jich na trhu přibylo šestnáct a jejich celkový počet dosáhl 231. Nové hypermarkety se budou stěhovat hlavně do menších měst, čemuž se přizpůsobí i jejich velikost (do čtyř tisíc metrů čtvereční prodejní plochy). Uvádí to společnost Incoma Research.Hypermarketů sice stále přibývá, ale jejich tržní podíl se příliš nemění. Hypermarket je hlavním nákupním místem potravin pro š8 procent tuzemských domácností, což je stejná hodnota jako před rokem. Nejvíce do velkoformátových prodejen zamíří pro potraviny v Moravskoslezském kraji (58 procent), nejméně ve Zlínském (23 procent). Ve městech s dvaceti až sto tisíci obyvateli jim při nákupu rychloobrátkového zboží dává přednost více než polovina nakupujících. Nejčastějšími zákazníky jsou lidé mezi třicítkou a čtyřicítkou. Padesátníci jdou podstatně raději do menších prodejen.Nejrozsáhlejší prodejní plochy hypermarketů jsou v Moravskoslezském kraji. Na druhém místě je Praha, Ústecký a Jihomoravský region. V přepočtu na tisíc obyvatel připadá nejvíc hypermarketů v Ústeckém kraji a Moravskoslezském regionu. „V současné době je na území České republiky již pouze pět okresů, ve kterých není hypermarket. Do dvou let lze nicméně předpokládat pokrytí i těchto „bílých míst“,“ uvedl František Diviš z Incoma Research.Nejvíc hypermarketů provozuje Kaufland (84 prodejen na počátku letošního roku), Hypernova (56) a Tesco (52).Hypermarkety jsou vedoucím nákupním formátem nejen v tuzemsku, ale v celé střední a východní Evropě. Čtvrtina spotřebitelů z regionu (téměř 33 milionů lidí) totiž uvádí hypermarket jako své hlavní místo nákupu rychloobrátkového zboží. Hlavním nákupním místem pro osmnáct procent domácností jsou diskonty, které postupně vytlačují supermarkety. Jak je to ve střední a východní Evropě Mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy samozřejmě existují podle mezinárodního průzkumu spotřebitelského chování společnosti Incoma Research značné rozdíly způsobené jak stupněm vývoje maloobchodní sítě, tak nákupními zvyklostmi místního obyvatelstva. Hypermarkety jsou nejvýznamnějším maloobchodním formátem v Česku, Moskvě a Petrohradu, Maďarsku a v Rumunsku. Supermarkety zase vedou v Chorvatsku, Kyjevě, Slovinsku, Srbsku a na Slovensku. Diskontní prodejny mají silné pozice v Moskvě a Petrohradu, v Maďarsku, Polsku a v Česku. Tradiční malé samoobsluhy jsou velmi populární v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V Bulharsku převažují pultové prodejny.Nejdynamičtěji se mění maloobchodní sít v Rumunsku. Podíl pultových prodejen potravin na hlavním nákupním místě se tam za poslední čtyři roky snížil o více než polovinu – z 21 procent v roce 2004 na pouhých 22 procent vloni. Dramaticky naopak vzrostla popularita hypermarketů – ze čtyř procent v roce 2003 na 29 procent vloni. Obdobnou cestou jdou i diskonty, které v roce 2005 začínaly téměř od nuly a v roce 2007 už dosahují třinácti procent úrovně preferencí.