Evropští poslanci navrhli opatření na posílení růstu ekonomiky

20.02.2008

Evropský parlament dnes přijal usnesení o Lisabonské strategii a související zprávu o hlavních směrech hospodářské politiky, které jsou hlavním evropským nástrojem pro koordinaci hospodářských politik členských států a mají být revidovány letos na jaře. Poslanci jejich prostřednictvím navrhují řadu opatření na posílení růstového potenciálu a tvorbu nových pracovních míst v Evropě.

Evropský parlament dnes přijal usnesení o Lisabonské strategii a související zprávu o hlavních směrech hospodářské politiky, které jsou hlavním evropským nástrojem pro koordinaci hospodářských politik členských států a mají být revidovány letos na jaře. Poslanci jejich prostřednictvím navrhují řadu opatření na posílení růstového potenciálu a tvorbu nových pracovních míst v Evropě.

Podle zprávy, kterou vypracovala Margarita STARKEVIČIŪTĖ (LT), by zdravé hospodářské politiky při současné neklidné finanční situaci pomohly posílit důvěru a omezit nejistotu. Poslanci proto navrhují řadu opatření na posílení dlouhodobého růstového potenciálu, aby byla Evropa schopná vytvářet nová pracovní místa. Podle Evropského parlamentu mohou rostoucí nerovnováha, celková poptávka a globální inflační tlaky představovat pro měnovou politiku značný problém, stejně jako nadměrná kolísavost směnných kurzů a nejistota finančních trhů.
 
Posílit růstový potenciál
Aby bylo možno dosáhnout v Evropě zvýšení zaměstnanosti, je nejprve nutné posílit její růstový potenciál, domnívá se Evropský parlament. Poslanci varují před skutečností, že vysoká úroveň směnného kurzu eura poškozuje konkurenceschopnost evropského hospodářství a omezuje manévrovací prostor měnové politiky. Domnívají se proto, že by ve většině zemí mohla konsolidace veřejných financí přispět k zachování dlouhodobé fiskální udržitelnosti. V tomto ohledu by mohla pomoci také modernizace veřejné správy. Parlament rovněž zdůrazňuje, že v zájmu makroekonomické stability musí jít růst produktivity ruku v ruce se spravedlivějším přerozdělováním zisků vyplývajících z růstu a s posilováním sociální soudržnosti.
 
EU a světová ekonomika
Podle poslanců by EU měla globalizaci spíše utvářet, než aby se jí pouze pasivně přizpůsobovala, a k tomu jsou nanejvýš důležité transatlantické vztahy. Domnívají se také, že je potřeba přijmout opatření k boji proti protekcionismu, a to jak na úrovni EU, tak i mimo ni, neboť „protekcionismus práva spotřebitelů a občanů spíše ohrožuje, než chrání”. Aby byla Evropa schopna odpovídajícím způsobem řídit migrační toky a účinně bojovat proti nelegální imigraci, musí podporovat růst a spolupráci s třetími zeměmi a více otevřít vůči nim svou ekonomiku, dodává Parlament.
 
Synergie mezi růstem a ochranou životního prostředí
Evropský parlament se domnívá, že technologie šetrné k životnímu prostředí mohou posílit součinnost mezi hospodářským růstem a ochranou životního prostředí. Tržně orientované nástroje by naopak měly být využívány při dosahování cíle Evropské rady, totiž přeměnit Evropu v energeticky účinnou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie. Za účinnou metodu přitom poslanci považují přesunutí daňové zátěže z pracovní síly na poškozování životního prostředí.
 
Opatření na podporu hospodářského růstu 
Poslanci se domnívají, že při respektování finanční konsolidace mohou podpora soukromých investic a iniciativy v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru vést k významné součinnosti, zlepšit schopnost Evropy dostát současným výzvám v oblasti vědy a výzkumu, dopravy a komunikace, energie a udržitelnosti životního prostředí a podpořit účinné přidělování zdrojů v Evropě. Důležitou úlohu v konkurenceschopné a dynamické ekonomice hraje podle poslanců poskytování efektivních služeb obecného hospodářského zájmu za dostupné ceny a otevření síťových průmyslových odvětví konkurenci je nutností.
 
Parlament se dále domnívá, že je třeba vytvořit koordinovaný fiskální rámec, který by byl pro společnosti, zejména pro malé a střední podniky, příznivý a vedl k obnově růstu a k tvorbě pracovních míst.
 
Koordinační proces evropské hospodářské politiky
Rada by měla přijmout nové hlavní směry hospodářské politiky na další tři roky na jaře toho roku v návaznosti na zasedání Evropské rady ve dnech 13. a 14. března. Tyto hlavní směry jsou hlavním nástrojem pro koordinaci hospodářských politik v členských státech v rámci Lisabonské strategie, která si klade za cíl posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Společně s hlavními směry politiky zaměstnanosti tvoří integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost. Od přijetí Lisabonské strategie a její revize v roce 2005 se jedná již o druhý cyklus těchto hlavních směrů.
 
Usnesení o Lisabonské strategii
Poslanci EP společně s touto zprávou přijali také usnesení o Lisabonské strategii. Jeho prostřednictvím vyjadřují přesvědčení, že aby bylo možno zaručit úspěch obnovené Lisabonské strategie, je rovněž zapotřebí posílit růst Evropy a překonat nedostatečnou domácí poptávku. Toho musí být podle jejich názoru dosaženo zvýšením příjmů souvisejícím se zvýšením produktivity a zaměstnanosti.
 
Stabilita finančních trhů
Poslanci varují před tím, že evropský hospodářský pokrok není imunní vůči krizím. Zdůrazňují v této souvislosti, že prvořadým úkolem je zajistit stabilitu finančních trhů. Nedávná krize související s rizikovými hypotékami podle jejich názoru ukazuje, že je nezbytné, aby EU vyvinula opatření hospodářského dohledu s cílem posílit transparentnost  a stabilitu finančních trhů.
 
Vývoj, výzkum a klimatické změny 
Poslanci se domnívají, že vědeckotechnický výzkum představuje jeden z klíčových prvků lisabonské agendy a je také nanejvýš důležité posílit výzkum. Zdůrazňují současně, že nezbytný přechod k hospodářství s nízkými emisemi oxidu uhličitého prostřednictvím rozvoje a uplatňování nových technologií vytvoří pro EU různorodé příležitosti.  Parlament vítá také návrh Komise na zavedení „páté svobody“ – svobody znalostí –, která bude doplňovat čtyři svobody volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu.
Podpora malých a středních podniků
Poslanci konstatují, že malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu při vytváření nových pracovních míst. Plně proto podporují Komisí navrhovaný akt o malých podnicích jako nástroj pro vytváření příležitostí pro malé a střední podniky, povzbuzování kultury „mysli nejdříve v malém“ a pro stanovení přístupu integrované politiky s cílem využít potenciál růstu malých a středních podniků ve všech fázích jejich životního cyklu.
 
Zahraniční a obchodní politika
Parlament zdůrazňuje, že je zapotřebí přístup nové komplexní vnější a obchodní politiky, která by se zaměřila na to, aby Evropě umožnila převzít vedoucí úlohu při stanovování celosvětových pravidel a norem a usnadnila vývoz z Evropy. Tato politika by měla současně také zajistit, aby dovozy splňovaly potřebné normy. Evropa musí podle EP také maximalizovat svůj potenciál jednak jako odrazový můstek pro vstup podniků na světové trhy, jednak jako přitažlivé místo pro investory. Poslanci proto požadují, aby všechny projednávané dvoustranné nebo regionální dohody EU obsahovaly vynutitelná ustanovení pro provádění hlavních pracovních norem a dalších aspektů důstojné práce i vícestranných environmentálních norem. Vstup na vnitřní trh by měl být současně doprovázen ze strany třetích zemí obdobnou otevřeností vůči investorům z EU.
 
Nezaměstnanost, chudoba
Parlament zdůrazňuje, že Evropa si nemůže dovolit stávající vysoký počet nezaměstnaných. Poslanci se v této souvislosti domnívají, že je třeba provést reformy trhu práce a systému sociálního zabezpečení a posílit tak pracovní pobídky a poskytovat lidem příležitosti a dovednosti, aby se dokázali vypořádat se změnami a mohli se snaze vrátit k placené práci. K tomu je však zapotřebí důvěra mezi podniky a pracovníky, která se zvýší pouze tehdy, pokud se posílí sociální dialog.
 
Poslanci dále zdůrazňují, že je nepřípustné, aby lidé žili pod hranicí chudoby a trpěli sociálním vyloučením. Vyzývají proto členské státy, aby zaujaly komplexní přístup za účelem odstranění chudoby do roku 2010 a zajistily všem evropským občanům přístup k základním právům. Žádají v této souvislosti, aby jarní zasedání Evropské rady přijalo závazek k náročné sociální agendě s konkrétním dopadem na výsledky Lisabonské strategie.
Pokrok
EPzdůrazňuje, že země, které jsou otevřené vnější konkurenci a které provádějí reformy a usilují o vyrovnaný rozpočet a kvalitní veřejné i soukromé investice, vykazují nejvyšší růst a nejvyšší nárůst zaměstnanosti. Poslanci proto vyzývají k většímu zapojení sociálních partnerů, národních parlamentů, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti do Lisabonské strategie.

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/