Evropská komise schválila první české operační programy

16.10.2007

„Je tristní, že první tři programy na čerpání peněz z bruselských fondů podepsala Česká republika deset měsíců po zahájení nového rozpočtového období. Naplnily se tak pesimistické odhady, které předpokládaly, že naše země začne kvůli průtahům na domácí politické scéně s čerpáním peněz až na podzim tohoto roku,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Reagoval tak na podpis dokumentů, které umožní Česku čerpat v programovém období 2007 až 2013 z evropských peněz zhruba 105 miliard korun. Téměř roční zpoždění zavinil hlavně fakt, že Česko předložilo pozdě Národní strategický referenční rámec. Za průtahy jednání s Evropskou komisí a oddálení startu čerpání bruselských peněz tak bohužel může Česká republika sama. Její vyjednávací tým se v Bruselu představil až v polovině dubna. Jen o pár týdnů dříve dostala komise dokumenty ke schválení. Bylo to tři měsíce poté, co začalo rozpočtové období 2007 až 2013.

„Je tristní, že první tři programy na čerpání peněz z bruselských fondů podepsala Česká republika deset měsíců po zahájení nového rozpočtového období. Naplnily se tak pesimistické odhady, které předpokládaly, že naše země začne kvůli průtahům na domácí politické scéně s čerpáním peněz až na podzim tohoto roku,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Reagoval tak na podpis dokumentů, které umožní Česku čerpat v programovém období 2007 až 2013 z evropských peněz zhruba 105 miliard korun. Téměř roční zpoždění zavinil hlavně fakt, že Česko předložilo pozdě Národní strategický referenční rámec. Za průtahy jednání s Evropskou komisí a oddálení startu čerpání bruselských peněz tak bohužel může Česká republika sama. Její vyjednávací tým se v Bruselu představil až v polovině dubna. Jen o pár týdnů dříve dostala komise dokumenty ke schválení. Bylo to tři měsíce poté, co začalo rozpočtové období 2007 až 2013.

Nyní tedy patříme ke zemím s nejnižším počtem schválených operačních programů. Spolu s komplikovaným systémem a nároky kladenými na žadatele tak máme oproti jiným státům Evropské unie poměrně nepříznivé klima pro čerpání peněz ze strukturálních fondů. Netýká se to jen podnikatelů a firem, ale také obcí, krajů a dalších předkladatelů projektů.

Hospodářská komora ČR na druhou stranu oceňuje, že ve schválených operačních programech jde o prostředky určené pro rozvoj lidských zdrojů, což by mohlo pomoci při řešení dnešního akutního nedostatku pracovních sil. Pokud mají tyto prostředky skutečně pomoci, je třeba také maximální vstřícnosti státu, jehož přístup v mnoha případech Hospodářská komora ČR kritizovala. Terčem její kritiky byly především nadměrné administrativní požadavky znamenající přílišnou byrokratickou zátěž žadatelů.

Další oblastí, kterou je třeba v rámci operačních programů urychleně řešit, jsou investice do inovací, výzkumu a vývoje. Zdržení v tomto případě zavinila nutnost vysvětlovat Evropské komisi existenci dvou programů podobného zaměření, které jsou součástí Národního strategického rámci: Operačního programu Podnikání a inovace (ve správě ministerstva průmyslu a obchodu) a Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (ve správě ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy.

„Výzkum a vývoj financovaný pro další uplatnění ve výrobách či jiných sektorech podnikání by měl být předmětem diskuze zástupců podnikatelské sféry a podnikatelských reprezentací, což považuji za správný závěr. Stejně jako Evropská komise, která tento závěr České republiky o využití synergických efektů v těchto dvou programech minulý týden přijala. Nyní je tedy třeba doufat, že k přijetí těchto operačních programů dojde co nejdříve,“ říká prezident HK ČR.

Podporu inovací, výzkumu a vývoje považuje Hospodářská komora ČR za jeden ze stěžejních prostředků pro vybudování zázemí pro znalostní ekonomiku v Česku v následujících letech. Zájem českých firem o podporu v této oblasti je naprosto zřejmý. Hovoří o něm například výsledky šetření Českého statistického úřadu, podle nichž nejvíce peněz na vědu a výzkum spotřeboval podnikatelský sektor. V absolutním vyjádření utratily vloni podniky v tuzemsku za vlastní výzkum a vývoj 33 miliard korun. V posledních dvou letech se růst výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru pohyboval okolo dvaceti procent. Je to nejrychleji rostoucí sektor z hlediska výdajů na vědu a výzkum. Vloni spotřebovaly tuzemské firmy na vlastní výzkum a vývoj dvakrát více peněz než v roce 2000. Od té doby utratily české podniky za vlastní vědu a výzkum přibližně 150 miliard korun.

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/