Český průmysl je „odlehčenější“

01.10.2007

Zdravější, orientovanější na produkci méně náročnou na spotřebu energií, méně devastující životní prostředí, s vyšším podílem přidané hodnoty – takový je tuzemský průmysl ve srovnání s 90. lety. A nesmíme zapomínat, že více než polovina výroby končí na zahraničních trzích. Struktura tuzemského průmyslu se dále mění. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.Třetina zaměstnaných v české ekonomice je ve zhruba 150 tisících aktivních průmyslových firem. „Ty utrží ročně za své výrobky přibližně 3 400 miliard korun, což je pro představu hodnota ročního hrubého domácího produktu České republiky v nominálním vyjádření,“ uvádí analýza ČSÚ. Více než miliardovými tržbami se může pochlubit přes 450 firem. Také segment malých a středních podniků má v hospodářské struktuře Česka stále větší význam. Jeho příjmy se pohybují na úrovni téměř dvou pětin celkového objemu průmyslových tržeb.

 

Zdravější, orientovanější na produkci méně náročnou na spotřebu energií, méně devastující životní prostředí, s vyšším podílem přidané hodnoty – takový je tuzemský průmysl ve srovnání s 90. lety. A nesmíme zapomínat, že více než polovina výroby končí na zahraničních trzích. Struktura tuzemského průmyslu se dále mění. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.Třetina zaměstnaných v české ekonomice je ve zhruba 150 tisících aktivních průmyslových firem. „Ty utrží ročně za své výrobky přibližně 3 400 miliard korun, což je pro představu hodnota ročního hrubého domácího produktu České republiky v nominálním vyjádření,“ uvádí analýza ČSÚ. Více než miliardovými tržbami se může pochlubit přes 450 firem. Také segment malých a středních podniků má v hospodářské struktuře Česka stále větší význam. Jeho příjmy se pohybují na úrovni téměř dvou pětin celkového objemu průmyslových tržeb.

Zajímavé na tom je, že rostoucí tržby nelze přičíst zvyšujícímu se počtu podnikatelských subjektů a firmy zlepšují tento ekonomický ukazatel a jsou schopny výrazně exportovat i přes dlouhodobý trend posilující koruny vůči hlavním světovým měnám.

Zatímco tempo růstu tržeb je srovnatelné u velkých i menších podniků, totéž neplatí o růstu jejich zisků. Zisky velkých průmyslových podniků v tuzemsku vloni stouply téměř o 31 procenta na 237,1 miliardy korun. U firem s dvaceti až šedesáti zaměstnanci činila obchodní marže 45,1 miliardy korun a proti roku 2005 stoupla o více než desetinu. Zlepšení výkonu a finančního zdraví se promítlo do délky návratnosti kapitálu. Jestliže v roce 2002 činila zhruba jedenáct let, pak v roce 2005 byla 8,5 roku.

Počty pracovníků a mzdy v průmyslu stoupají. I přes zvláště v poslední době dynamický vývoj však stále zůstávají za růstem produktivity práce.

Na export jde více než polovina průmyslové produkce. U zpracovatelského odvětví dokonce výrazně více než polovina. Tento podíl se od roku 2000 výrazně zvětšil. Export táhne především vývoz automobilů. Výrazně stoupl export výrobků odvětví kancelářské stroje a počítače. Statistici však upozorňují na to, že v českých podmínkách má toto odvětví spíše kompletační charakter.

Podstatný a stále rostoucí podíl na dynamicky rostoucím průmyslu mají firmy kontrolované zahraničním kapitálem. Už v roce 2000 činil jejich podíl na celkových průmyslových tržbách z přímého vývozu 63,4 procenta. Vloni dále stoupl na 75,2 procenta. Firmy zahraničních investorů se na exportních příjmech českého průmyslu podílejí z více než tří čtvrtin.

Na celkových průmyslových tržbách se tyto firmy podílejí menší měrou, což dokumentuje, že domácí firmy se podstatně více orientují na český trh. I zde se však podíl zahraničních investorů v krátkém čase více než zdvojnásobil. V roce 2000 na ně připadala čtvrtina (25,3 %) celkových tržeb, vloni už více než polovina (58,6 %). „Příjmy z průmyslové výroby v ČR tak připadají z větší části zahraničním investorům. Ti jsou tak hlavní příčinou jak silné dynamiky průmyslové produkce, tak pozitivních výsledků zahraničního obchodu,“ uvádí analýza ČSÚ.

Struktura českého průmyslu doznala podstatných změn. V roce 2000 mu dominovalo hutnictví, vloni to byl jednoznačně automobilový průmysl a podstatně se zvýšil i podíl výroby plastů. Není se co divit, když ta je silně vázaná právě na výrobu aut. Nejvýraznější růst podílu však podle statistiků zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů.

V průmyslu dnes pracuje téměř třetina z celkového počtu zaměstnaných v tuzemsku, tj. téměř 1,3 milionu pracovníků. Zahraniční firmy zaměstnávají více než půl milionu lidí a jejich podíl na zaměstnanosti v průmyslu dále roste.

„Mimo tyto počty pracují v průmyslu další desítky tisíc lidí, jimž zprostředkovávají zaměstnání pracovní agentury. V prvním kvartále letošního roku šlo o téměř 40 tisíc pracovníků, z nichž většina je soustředěna v automobilovém průmyslu (10,5 tisíce osob), ve firmách produkujících elektrické a optické přístroje a zařízení (10 tisíc osob) a v hutnictví (šest tisíc osob).

Pro pokračování růstu tuzemského průmyslu existují podle analýzy stále zdroje. Tempo růstu zakázek, zejména ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu, totiž díky oživení západoevropských ekonomik akceleruje.

 

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/