Modelové příklady ztrát firem

Příklad 1 – pan Novák (firma se 2 zaměstnanci)

Pan Novák je mistr obuvník a brašnář, má obchod, kde prodává kožené zboží vlastní i cizí výroby. Kromě toho šije kožené doplňky na zakázku a dělá drobné opravy. Zaměstnává jednoho pomocníka a prodavačku. Kromě mezd a pojistných odvodů zaměstnanců musí každý měsíc platit nájem, dále za energii, vodu, internet a pohonné hmoty. Dalším dodavatelům platí za materiál a za nákup zboží, které dále v krámě prodává. Kromě toho splácí paušálem údržbu svých výrobních zařízení, odepisuje investici, kterou provedl před 3 měsíci a splácí také leasing, dva úvěry i pojistky. Každý měsíc jsou pro něj velkou položkou daně odváděné státu. Když má dobrý měsíc a utrží milion korun, zůstane mu 130 tisíc čistého zisku.

Březen 2020

Z rozhodnutí vlády musel pan Novák zavřít 14. března 2020 svůj obchod. Do té doby sice něco utržil, ale žádná sláva to nebyla. Naštěstí se mu podařilo domluvit se s dodavateli a zrušit další objednávky na zboží a materiál, takže v obou případech získal a zaplatil jen polovinu toho, co obvykle. Se všemi ostatními výdajovými položkami ale nemohl hnout, tak se prakticky den ze dne ocitl zcela bez příjmu a navíc se ztrátou 360 tisíc korun!

Duben 2020

Pan Novák musí mít stále zavřeno. Je již druhý měsíc bez příjmu a jeho čtyřčlenná rodina tak musí vyžít jen z rodičovské jeho manželky. Nové zboží a materiál již nenakoupil, ale stále musí platit za všechny ostatní položky, takže je jen za duben ve ztrátě 450 tisíc korun. Spolu s březnem je v minusu 810 tisíc! Všechny úspory a rezervy jsou pryč. Bez pomoci se jeho podnikání již nikdy nevzchopí.

 

 

Příklad 2 – pan Dvořák (firma se 40 zaměstnanci)

Pan Dvořák je konkurent pana Nováka, také podniká v oboru kožené galanterie, ale již přes dvacet let a je úspěšným manažerem. Má malou firmu se 40 zaměstnanci ve výrobě a v síti prodejen a rychloopraven obuvi v různých městech České republiky. Prodává celou řadu kožených znakových výrobků i originálních produktů, které jeho zaměstnanci sami navrhují a vyrábí. Jeho největší výdajovou položkou jsou daně, hodně také utratí za zboží, která dále prodává, a pak za materiál. Samozřejmě platí svým mzdy svým zaměstnancům i nájem s příslušenstvím za dílnu i všechny prodejny a další běžné položky jako je telefon, internet. Pan Dvořák chtěl jít s dobou, a tak v loňském roce investoval nemalé peníze do nových strojů a zařízení, které umožní efektivnější výrobu šetrnější k životnímu prostředí. Nyní tuto investici odepisuje a splácí úvěry i leasing. Když se zadaří, utrží za měsíc 16 milionů a jeden milion zbyde pro jeho rodinu a na další nezbytné investice do podniku.

Březen 2020

Z rozhodnutí vlády musel pan Dvořák zavřít 14. března 2020 celou síť svých prodejen. Od začátku března neutržil ale ani polovinu toho, co v úspěšný měsíc. Materiál a zboží mu dodavatelé zaváží 4 krát do měsíce a panu Dvořákovi se podařilo domluvit se s nimi a zrušit dvě na březen původně plánované objednávky – zaplatil tak jen polovinu, co obvykle. Ostatní výdaje včetně mezd zaměstnanců, které poslal domů na překážku v práci, ale musel zaplatit v plném rozsahu. Prakticky okamžitě se tak octl bez příjmu a se ztrátou 5,7 milionu korun!

Duben 2020

Všechny prodejny pana Dvořáka musí mít zavřeno a jeho 40 zaměstnanců je stále doma, zatímco dostávají plnou mzdu. Pan Dvořák již nenakoupil žádný nový materiál ani zboží, ale i přesto skončil jen za duben ve ztrátě 8,4 milionu korun. Spolu s březnem je tak v minusu 14,1 milionu! Kromě toho, že je sám bez příjmu, rozpustil všechny rezervy a úspory a hluboce zadlužil sebe i svou rodinu. Je zoufalý, jeho firmě, kterou přes 20 let hýčkal a rozvíjel, vážně hrozí bankrot. S ním se bojí o práci i jeho zaměstnanci a jejich rodiny.

Než bude pozdě