Ministerstvo dopravy posílá vodní dopravu v ČR ke dnu

25.02.2019

Ministerstvo dopravy minulý týden ohlásilo zamýšlený převod agendy investic na vodních cestách z Ředitelství vodních cest na jednotlivé státní podniky Povodí Labe, Vltavy a Moravy v kompetenci ministerstva zemědělství, v důsledku čehož má údajně dojít k zjednodušení a zrychlení přípravy vodních staveb.

Tento projev bezradnosti ministerstva, pokud jde o význam a budoucnost vodní dopravy v České republice, bohužel není izolovaný a kontrastuje s nedávným zveřejněním pozitivních výsledků studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Nedávno dokonce byla regulace železniční a vodní dopravy na ministerstvu sloučena do jediného útvaru, přestože mohou mít obě dopravní odvětví v mnohém ohledu konkurenční vztah. To vše v podmínkách dlouhodobého zanedbání výstavby nezbytných plavebních stupňů Děčín a Přelouč.

Ohlášená operace reálně hrozí celou řadou negativních důsledků. Státní podniky Povodí nemají zákonem stanovenou kompetenci zlepšování podmínek pro vodní dopravu a služby přístavů. Množství nových trendů spojených s vodní dopravou, jako jsou citylogistika, odpadové hospodářství, rekreační plavba nebo rozvoj zařízení pro alternativní paliva, bude omezeno ve vývoji. Trvale limitované zdroje veřejného sektoru budou v konečném důsledku ještě méně využívány pro rozvoj a údržbu zařízení vodní dopravy.

Největším problémem bude nicméně dále se prohlubující rozdrobení agendy infrastruktury a provozu vodní dopravy. Systémovým řešením by v takové situaci zřejmě byl převod vodní dopravy jako celku včetně Ředitelství vodních cest do kompetencí ministerstva zemědělství, zejména pokud se ukazuje, že ministerstvo dopravy nemá kapacitu tuto agendu na odpovídající úrovni zvládnout.
Útlum vodní dopravy v ČR je v diametrálním rozporu s vývojem v Evropské unii, kde je vnitrozemská vodní doprava pokládána za ekologické a rozvojové dopravní odvětví. Dochází k renesanci vodní dopravy, která se těší významné finanční podpoře Evropské unie. Dlouhodobé potlačování vodní dopravy v Česku vytváří národohospodářskou škodu, za kterou by měli být příslušní funkcionáři pohnáni k zodpovědnosti. Je to jen další krok ve prospěch některých ekologických aktivistů, kteří v souladu se zahraničními železničními kruhy hodlají dosáhnout úplného zastavení konkurující a levné vodní dopravy na celém toku Labe.

Konflikt kolem plavebního stupně Děčín obsahuje celou řadu omylů ze strany ekologických organizací. Dotčený úsek Labe není žádnou panenskou přírodou, nýbrž nese silné stopy již více než dvě století trvajícího urbanistického, průmyslového a dopravního vývoje. Některé náplavy, které mají být předmětem ochrany i v Evropsky významné lokalitě Porta Bohemica, byly v letech 2014 a 2015 zcela překryty štěrkem z prohrábek koryta Labe v rámci jeho údržby po povodních. Následný zvýšený výskyt vzácných rostlinných druhů (včetně aktivisty oblíbené rostliny drobnokvětu pobřežního) v těchto náplavech ukazuje, že odmítaná kompenzační opatření pro výstavbu plavebního stupně lze při dobré vůli nalézt poměrně snadno.

V prostředí plném fanatismu a skrytých zájmů se ztrácí zásadní fakt, že jenom rozvíjející se ekonomika opřená o kvalitní dopravní síť a rozvoj ekologických dopravních odvětví umožní kvalitní ekologii. V upadajících ekonomikách nutně upadá i péče o životní prostředí.

Publikace