Metodické pokyny pro zadávání veřejných zakázek v úklidu

10.05.2016 Irena Bartoňová-Pálková

Česká asociace úklidu a čištění zastupuje zájmy svých členů a úklidového trhu od roku 1998. Za tu dobu jsme udělali kus práce v oblasti vzdělávání, vytvořili první standardy úklidu a aktivně se zapojili do evropské i české legislativy, a to jak do zákona o zadávání zakázek, tak nyní např. do zákoníku práce.

Co se nám však nevedlo a nevede: Aby zákazník za úklidové práce platil odpovídající cenu. Úklidové práce se v rámci zadávání veřejných zakázek soutěží z 99,9 % na nejnižší cenu. Tento trend způsobil, že cenová válka mezi dodavateli dosáhla vrcholu. Tento absurdní trend při zadávání na nejnižší cenu dostal ceny v úklidovém průmyslu do nesmyslně nízkých hladin, které nepokrývají mzdové náklady a zároveň vytvářejí velmi vysoké výkonnostní normy, které z hlediska fyzického a fyziologického nejsou reálné. Je to velmi fyzicky i psychicky náročná práce, již provádějí převážně muži i ženy se základním vzděláním nebo se sociálními problémy, kteří nemohou jinde práci najít.

Málo peněz za hodně úklidu

Navíc je to obor, jehož se z velké části týká minimální mzda. A právě to bývá u zadávání veřejných zakázek mnohdy kamenem úrazu. Zakázky se soutěží převážně na čtyři roky, a jak bude vypadat minimální mzda po celé toto období, nikdo neví, a ani nemůže tušit. Není totiž nastaven systémový postup pro zvyšování minimální mzdy; ten je závislý na rozhodnutí vlády podpořené tlakem odborových organizací. Bohužel přístup státních organizací při zvyšování minimální mzdy je značně rozdílný od vlády, a tak když dochází na požadavek navýšení mzdy kvůli zvýšení minimální mzdy, dostanou úklidové firmy téměř vždy zamítavou odpověď. Jenže náklady na pracovníka činí až 70 až 80 % z ceny. Takže soutěžit na nejnižší cenu s nemožností navýšit cenu a bez možnosti ovlivnit 80 % z nabídkové ceny je přímo ruská ruleta.

A další: v poslední době přímo katastrofální nedostatek pracovních sil je pro nabízení úklidových prací na základě nejnižší ceny, tedy minimální mzdy, přímo vražedný. Pracovní trh vypadá tak, jak vypadá, nejsou pracovníci napříč průmyslem i službami a vzájemně si je vykrádáme a přeplácíme. Navíc není naděje, že se situace v dohledné době změní. Budeme si tedy muset zvyknout na to, že úklidové pracovníky musíme zaplatit tak, aby viděli v našem oboru perspektivu a nehledali, jak z něj co nejrychleji utéci tam, kde je za menší dřinu zaplatí lépe. To však nesmíme soutěžit na ceny, které mnohdy ani nereflektují zmíněnou minimální mzdu.

Metodický pokyn podle zkušeností od sousedů

Stejný problém mají i jiné evropské země. Proto jsme se podívali k nejbližším sousedům a převzali zkušenosti z Rakouska a Německa. Rok jsme usilovně pracovali, než se nám povedlo přivést na svět Metodický pokyn pro zadávání veřejných zakázek v oblasti úklidových prací, který je právě v procesu schvalování Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tento pokyn je zaměřen právě na zadávání veřejných zakázek na kvalitu a ne jen na cenu. Vzhledem k tomu, že obor úklidu má několik specializací, které jsou odlišné, zpracovali jsme ta dvě odvětví oboru, která se ve veřejných zakázkách nejčastěji zadávají: úklid administrativních budov a úklid zdravotnických a nemocničních zařízení. Jenže aby zadavatelé mohli zadávat to, co opravdu chtějí, bylo nutné popsat obsah prací podle zkušeností v několika kategoriích. Jinak řečeno, aby si zákazník nepředstavoval, že za cenu trabanta dostane mercedes.

Pro každé odvětví jsme vytvořili tři standardy, které obsahují úklidové činnosti tak, aby odpovídaly danému standardu. Vždy jsou rozděleny na tzv. pohledový úklid (to je minimalistický úklid), pak úklid částečný (ten se dnes nejvíce poptává) a úklid úplný (znamená nejen viditelné odklízení nečistot, ale dlouhodobou údržbu). A aby se nestávalo, že dodavatel nastaví výkonovou normu tak vysokou, že by to nestihla ani tryskomyš, stanovili jsme k jednotlivým činnostem v každém standardu počet metrů čtverečních za hodinu. Počet metrů čtverečních samozřejmě souvisí s obsahem prací a opět musí být reálný.

Takže např. při úklidu sociálních zařízení je v pohledovém úklidu výkonová norma 120 m2, v částečném 90 m2 a v úplném 60 m2. Právě o těchto normách jsme nejvíce diskutovali a uplatňovali i ten názor našich evropských sousedů.

Je třeba stanovit co nejpřesnější kritéria

V metodice jsou dále popsána kritéria zadávání spolu s doporučeným prokázáním těchto kritérií a procentuálním ohodnocením. Rozdělili jsme je do čtyř základních oblastí: cena, environmentální, sociální a profesní kritéria, na něž klademe největší důraz. Cena je samozřejmě součástí kritérií. Neměla by však překročit 50 %. V úklidu celkovou cenu tvoří ze 70–80 % náklady na pracovníky (pokud nejsou zaměstnáváni nelegálně přes agentury, nebo tzv. na DPP), dalších 15–25 % jsou materiálně-technické náklady a režie; zisk firmy činí maximálně 5 %. Jestliže se zakázka soutěží jen podle ceny nebo převážně podle ceny, pak dodavatel šetří na materiálně-technickém vybavení. Znamená to, že nepoužívá profesionální prostředky a pomůcky, neškolí zaměstnance, nekontroluje prováděné práce a platí nejvýše minimální mzdu; důsledkem toho dochází k časté obměně pracovníků, neodbornému ošetřování povrchů, tudíž k jejich poškozování atd.

Ochrana životního prostředí, úspory i sociální kritéria

V novém zákoně o zadávání zakázek je kladen důraz na environmentální kritéria. Tato kritéria by měla dosahovat 10 %. Navrhujeme: – Úspora vody – použití koncentrovaných chemických prostředků, mikrovláken a předložení zavedeného systému kódování; úspora elektrické energie – použití vysavačů s podtlakem minimálně 24 kPa/240 mbar a hlučností maximálně 62 db (předložení technických parametrů na zakázce používaných strojů); poslední částí tohoto kritéria je šetření životního prostředí pomocí vratných obalů a dávkovacích zařízení.

  • Nově jsou zařazena tzv. sociální kritéria, která by měla dosahovat 10 %. To představuje plnění zakázky minimálně z 30 % osobami se zdravotním postižením, pracovníky nad 50 let, rodiči pečujícími o dítě do šesti let, absolventy škol, osobami po výkonu trestu odsouzenými za nedbalostní trestné činy, osobami vyléčenými ze závislostí a osobami z národnostních menšin.
  • Dále používání ergonomických pomůcek šetřících pohybový aparát: mikrovláknové systémy vytírání, teleskopické pomůcky a sprejové metody aplikace přípravků.
  • Poslední, ale pro nás nejdůležitější, jsou profesní kritéria. Ta představují 30 %. Sem patří zejména: organizace, kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců vykonávajících zakázku, členství v odborné profesní organizaci v ČR nebo v EU. Dále pak prokázání kvality, technického přínosu, estetických a funkčních vlastností. A v neposlední řadě i zkušenosti s plněním zakázky, tedy reference.

Další částí našich metodických pokynů jsou předložené kalkulace, resp. kalkulační vzorce sestávající z nákladů na pracovníka, režijních a materiálních nákladů a zisku ve výši 5 %. Z kalkulace nám např. vychází, že úklid administrativních budov by pod 0,53 Kč/m2 měl znamenat mimořádně nízkou nabídkovou cenou; ve zdravotnických a nemocničních zařízeních je tento limit dokonce 0,73 Kč/m2.

Možností je rovněž zadávání zakázek na tzv. KPI, tedy zjednodušeně řečeno na výsledek úklidu. Problém je v tom, že tuto variantu nelze nastavit tak všeobecně jako kombinace standardů s výkonem a kritérii, ale musí se to nastavit objekt od objektu. Tedy podle provozu objektů, povrchů, zatížení, účelu objektů, požadované kvality atd.

Po konečném projednání na MMR nás ještě čeká projednání na ÚOHS a v rámci seminářů pořádaných Hospodářskou komorou ČR budeme zadavatele informovat, jak naši metodiku správně používat.

Nicméně těmito metodikami naše snaha kultivovat trh a nastavit konečně reálné požadavky na úklidové práce nekončí a začínáme pracovat na metodikách venkovních a průmyslových úklidů. Další naší prioritou pro tento rok je vzdělávání našich členů za podpory evropských sociálních fondů.

Publikováno

10.5.2016    FACILITY MANAGER    str. 30