31/13 Návrhy zákonů o pravidlech rozpočtové odpovědnosti; T: 15.3.2013

Základními oblastmi právní úpravy jsou:

– definice veřejných institucí tvořících sektor veřejných institucí

– pravidla rozpočtové transparentnosti

– právní ukotvení prognóz zpracovávaných Ministerstvem financí pro rozpočtové účely

– právní ukotvení a obsah rozpočtové strategie – střednědobý rozpočtový rámec

– pravidlo pro stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí a vztah k přípravě státního rozpočtu

– provedení zásady hospodaření územního samosprávného celku a sankce za její porušení

– úprava působnosti a fungování Národní rozpočtové rady ve formě funkčně, finančně a personálně nezávislé instituce, která bude monitorovat a vyhodnocovat plnění fiskálních cílů vlády a způsob jmenování jejích členů.

V návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti (konkrétně pak čl. 2 odst. 1) je veřejným institucím uložena povinnost sestavovat návrh rozpočtu na následující rok a střednědobý výhled rozpočtu nejméně na dva další roky. Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti pak tuto povinnost dále specifikuje. Předkládaný návrh respektuje stávající praxi v oblasti finančního plánování na úrovni jednotlivých druhů veřejných institucí, přičemž se snaží prosadit minimální stupeň její harmonizace a koordinace. U některých veřejných institucí (např. příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky, regionálními radami regionů soudržnosti a dobrovolnými svazky obci) tento požadavek vyvolá dodatečné náklady, které však budou záviset na přístupu zvoleném konkrétním subjektem. Jejich maximální výši odhadujeme na 500 mil. Kč.

Dále také lze připustit, že např. u mzdových nákladů (vyvolaných zvýšením počtu pracovníků) nemusí dojít ke skutečnému zvýšení, pokud veřejné instituce zajistí tyto činnosti současnými pracovníky, a to na úkor jiných činností, nebo zvýšením produktivity, resp. zvýšením intenzity práce. Využití současného stavu pracovníků se může ukázat jako problematické u malých příspěvkových organizací, zde však lze předpokládat zejména v metodické oblasti podporu ze strany jejich zřizovatelů. Hlavní podíl na jednorázových nákladech vyvolaných novou úpravou bude souviset s přizpůsobením či pořízením nového softwaru, a to jak na straně ministerstva financí, tak i vybraných veřejných institucí. Dále lze zejména v prvním roce po zavedení nových povinností předpokládat nárůst nákladů v oblasti získávání odpovídajících znalostí (školení apod.), příp. pořízení technického nebo jiného vybavení.

Nepředpokládá se navyšování systemizovaných míst a mzdových nákladů kapitol státního rozpočtu. Toto musí být pokryto v rámci vládou schválených prostředků na platy a ostatních plateb za provedenou práci a počtu funkčních míst, tzn. v rámci personálních a finančních limitů dotčených kapitol.

Národohospodářské přínosy měly postupně výrazně převýšit počáteční náklady související se zavedením zákonem ukládaných opatření. Předpokládat lze posílení veřejné kontroly ze strany laické i odborné veřejnosti a vytvoření adekvátních manažerských nástrojů pro řízení veřejných institucí.

Související soubory

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/